{"id":22046,"date":"2024-11-26T12:00:00","date_gmt":"2024-11-26T11:00:00","guid":{"rendered":"https:\/\/newmain.muzeumnovojicinska.cz\/frankovo-mesto-a-hrad-sostyn\/"},"modified":"2026-11-12T07:53:32","modified_gmt":"2026-11-12T06:53:32","slug":"frankovo-mesto-a-hrad-sostyn","status":"publish","type":"post","link":"https:\/\/newmain.muzeumnovojicinska.cz\/frankovo-mesto-a-hrad-sostyn\/","title":{"rendered":"Frankovo m\u011bsto a hrad \u0160ost\u00fdn"},"content":{"rendered":"<p>\u00a0<\/p>\n<p><strong><small>Frankovo m\u011bsto a hrad \u0160ost\u00fdn<\/small><\/strong><\/p>\n<p><small>\u0160ost\u00fdn (n\u011bmecky Schauenstein, m\u016f\u017ee se v\u0161ak vyskytovat v podob\u00e1ch: Schawenstein, Schornstein, Scheibstein, Schowenstayn) je z\u0159\u00edcenina hradu u Kop\u0159ivnice v Moravskoslezsk\u00e9m kraji. Poz\u016fstatky hradu jsou chr\u00e1n\u011bny jako kulturn\u00ed pam\u00e1tka. Z\u0159\u00edcenina je od centra Kop\u0159ivnice vzd\u00e1lena 1,5 km jihov\u00fdchodn\u011b ve v\u00fd\u0161ce 442 m n. m. Kopec, na n\u011bm\u017e hrad st\u00e1val, je z jihoz\u00e1padn\u00ed a z\u00e1padn\u00ed strany velmi p\u0159\u00edkr\u00fd, ze strany severn\u00ed a v\u00fdchodn\u00ed je ji\u017e svah m\u00edrn\u011bj\u0161\u00ed a p\u0159es val navazuje na plo\u0161inu s rybn\u00edkem. Na m\u00edst\u011b je k vid\u011bn\u00ed odkryt\u00fd z\u00e1klad bergfritu, sklepn\u00ed prostory pal\u00e1ce (\u010d\u00e1ste\u010dn\u011b zrekonstruovan\u00e9), zbytky vstupn\u00edch staveb i jin\u00fdch budov, roztrou\u0161en\u00e9 zdivo a ter\u00e9nn\u00ed \u00fapravy ve skal\u00e1ch i v zemi. Prostory jsou voln\u011b p\u0159\u00edstupny ve\u0159ejnosti.<\/small><\/p>\n<p><small>P\u0159esn\u00e9 datum vzniku hradu je nejist\u00e9, ud\u00e1v\u00e1 se rozmez\u00ed let 1280\u20131290. V t\u00e9 dob\u011b pat\u0159ila tato lokalita rodu z H\u00fcckeswagenu. Hrad slou\u017eil sv\u00fdm \u00fa\u010del\u016fm od konce 13. stolet\u00ed do prvn\u00ed poloviny 15. stolet\u00ed. Nejstar\u0161\u00ed p\u00edsemn\u00e1 zm\u00ednka se datuje k roku 1347, kdy byl hrad spolu s Hukvaldy ve vlastnictv\u00ed olomouck\u00e9ho biskupa Jana VII. Volka, neman\u017eelsk\u00e9ho syna V\u00e1clava II.<\/small><\/p>\n<p><small>Hrad vznikl na \u017e\u00e1dost p\u0159\u00edborsk\u00e9ho hrab\u011bte Jind\u0159icha z H\u00fcckeswagenu. Kr\u00e1tce p\u0159ed rokem 1354 jej olomouck\u00fd biskup Jan O\u010dko z Vla\u0161imi daroval jako l\u00e9no Al\u0161\u00edkovi z Ful\u0161tejna. O patn\u00e1ct let pozd\u011bji je majitelem ji\u017e V\u00edtek z Vik\u0161tejna (k roku 1382 i jeho brat\u0159i V\u00e1clav a Bernard). Listinou z 14. b\u0159ezna 1382 obnovuje V\u00e1clav z Vik\u0161tejna v\u00fdsady pro fojtstv\u00ed v Z\u00e1vi\u0161ic\u00edch. Po Bernardovi z Vik\u0161tejna dostal hrad jeho mlad\u0161\u00ed bratr Z\u00e1vi\u0161, ten se ale z d\u016fvodu nezletilosti nemohl panstv\u00ed ujmout, a proto p\u0159e\u0161lo do vlastnictv\u00ed olomouck\u00e9ho biskupa Mikul\u00e1\u0161e z R\u00fdzmburka.<\/small><\/p>\n<p><small>V roce 1396 byl \u0160ost\u00fdn, stejn\u011b jako Hukvaldy o sedm let d\u0159\u00edve, d\u00e1n Mikul\u00e1\u0161em do z\u00e1stavy Jo\u0161tovi z Volfsberka, aby oba hrady br\u00e1nil v dob\u011b prob\u00edhaj\u00edc\u00ed v\u00e1lky mezi markrabsk\u00fdmi bratry Jo\u0161tem Moravsk\u00fdm a Prokopem Lucembursk\u00fdm. V roce 1400 byl olomouck\u00fdm biskupem Janem XI. zvan\u00fdm Mr\u00e1z p\u0159ed\u00e1n jako z\u00e1stava Zikmundu Lucembursk\u00e9mu, kter\u00fd jej je\u0161t\u011b t\u00e9ho\u017e roku d\u00e1le zastavil oravsk\u00e9mu kastel\u00e1nu Jurkovi z Messenpeka a jeho ochranu sv\u011b\u0159il hejtmanu Jakubovi \u0160\u010den\u011bti z B\u011blin.<\/small><\/p>\n<p><small>Okolo roku 1402 se po por\u00e1\u017ece markrab\u011bte Prokopa na hrad\u011b usazuje loupe\u017enick\u00e1 skupina. Polsk\u00fd kronik\u00e1\u0159 Jan D\u0142ugosz uv\u00e1d\u00ed ve sv\u00e9m spise z druh\u00e9 poloviny 15. stolet\u00ed, \u017ee pol\u0161t\u00ed \u0161lechtici Ji\u0159\u00ed ze Slup\u010de (Grot ze Slupcy) a Jan Rogala byli roku 1403 v Polsku pron\u00e1sledov\u00e1ni, a proto uprchli na Moravu na hrad Schowsten, kter\u00fd ji\u017e d\u0159\u00edve znali jako s\u00eddlo bojov\u00e9 dru\u017einy Bernarda z Vik\u0161tejna. V okol\u00ed pak loupili a zaj\u00edmali polsk\u00e9 \u0161lechtice, na co\u017e si u markrab\u00edho Jo\u0161ta st\u011b\u017eoval s\u00e1m polsk\u00fd kr\u00e1l Vladislav II. Jagello (1362\u20131434). Jeliko\u017e proti nim ale Jo\u0161t nijak nezakro\u010dil, vyslal Vladislav Jagellonsk\u00fd k \u0160ost\u00fdnu sv\u00e9 voj\u00e1ky, kte\u0159\u00ed hrad vyp\u00e1lili a oba \u0161lechtice z hradu vyhnali. Zm\u00ednky o t\u00e9to akci lze naj\u00edt nap\u0159\u00edklad v knih\u00e1ch \u00fa\u010dt\u016f m\u011bsta Krakova.<\/small><\/p>\n<p><small>Roku 1405 Z\u00e1vi\u0161 z Vik\u0161tejna, nyn\u00ed ji\u017e zletil\u00fd, obnovil proces o navr\u00e1cen\u00ed \u0160ost\u00fdna; vr\u00e1cen mu v\u0161ak byl a\u017e o t\u0159i l\u00e9ta pozd\u011bji biskupem Konr\u00e1dem z Vechty. \u0160ost\u00fdnu se Z\u00e1vi\u0161 ujal spolu se sv\u00fdm bratrem V\u00e1clavem, jen\u017e v\u0161ak n\u011bkdy mezi roky 1408 a 1412 zem\u0159el. M\u00edsto V\u00e1clava p\u0159ibral Z\u00e1vi\u0161 sv\u00e9ho str\u00fdce Va\u0148ka (\u010di t\u00e9\u017e V\u00e1clava) z Lamberka a B\u0159ezn\u00edka, ten mu \u0160ost\u00fdn v\u0161ak n\u011bkdy kolem roku 1413 p\u0159ebral. V onom roce sice bylo mezi Z\u00e1vi\u0161em a Va\u0148kem uzav\u0159eno sm\u00edrn\u00e9 narovn\u00e1n\u00ed a roku 1418 je \u0160ost\u00fdn op\u011bt kr\u00e1tce p\u0159\u00edm\u00fdm majetkem Z\u00e1vi\u0161e, byl pak ale nucen vydat jej jin\u00e9mu Va\u0148kovu synovci, Mikul\u00e1\u0161i Sokolu z Lamberka. O rok \u010di dva pozd\u011bji nav\u00edc Va\u0148kova dru\u017eina \u0160ost\u00fdn dobyla. Z\u00e1vi\u0161 si tak v letech 1418 a 1420 u mansk\u00e9ho soudu opakovan\u011b st\u011b\u017eoval, \u017ee je mu majetek dr\u017een n\u00e1sil\u00edm. Biskupsk\u00fd soud ur\u010dil Lamberk\u016fm, a\u0165 hrad Z\u00e1vi\u0161ovi vr\u00e1t\u00ed; kdy\u017e ti toho nedbali, kolem roku 1420 biskupsk\u00e9 vojsko Jana XII. \u017delezn\u00e9ho hrad \u0160ost\u00fdn v aktu\u00e1ln\u00edm dr\u017een\u00ed Mikul\u00e1\u0161e Sokola dobylo a pobo\u0159ilo. Z\u00e1hy po roce 1420 Z\u00e1vi\u0161 um\u00edr\u00e1 bez soudn\u00edho narovn\u00e1n\u00ed. Roku 1422 pak p\u0159i\u0159kl soud spr\u00e1vu cel\u00e9ho \u201ezbo\u017e\u00ed fren\u0161t\u00e1tsk\u00e9ho\u201c p\u0159\u00edmo biskupovi Janu XII. \u017delezn\u00e9mu, dokud nebude vyneseno z\u00e1v\u011bre\u010dn\u00e9 rozhodnut\u00ed. Z toho, \u017ee ozna\u010den\u00ed \u201e\u0161ost\u00fdnsk\u00e9 zbo\u017e\u00ed\u201c se tou dobou vytr\u00e1c\u00ed, je patrn\u00fd r\u016fst v\u00fdznamu Fren\u0161t\u00e1tu na \u00fakor pustnouc\u00edho hradu.<\/small><\/p>\n<p><small>Koncem roku 1426 p\u0159it\u00e1hli do kraje husit\u00e9. Hukvaldy byly spolu se \u0160ost\u00fdnem v onom roce \u010di kr\u00e1tce p\u0159ed n\u00edm zastaveny Zikmundem Lucembursk\u00fdm kn\u00ed\u017eeti Bolkovi Opolsk\u00e9mu, jen\u017e nejd\u0159\u00edve st\u00e1l na katolick\u00e9 stran\u011b, pak ale p\u0159e\u0161el na kali\u0161nickou, \u010d\u00edm\u017e si z\u00edskal p\u0159\u00eddomek Heretik. \u0160ost\u00fdnsk\u00fd hrad byl pravd\u011bpodobn\u011b definitivn\u011b opu\u0161t\u011bn n\u011bkdy b\u011bhem husitsk\u00fdch v\u00e1lek, a ne a\u017e po nich, jak se d\u0159\u00edve myslelo. Roku 1434 prodal hukvaldsk\u00e9 i \u0161ost\u00fdnsk\u00e9 panstv\u00ed Jan Tova\u010dovsk\u00fd z Cimburka op\u011bt Mikul\u00e1\u0161i Sokolovi z Lamberka, kter\u00fd mezit\u00edm p\u0159e\u0161el na Zikmundovu stranu. Od roku 1437 \u010di 1438 byl \u0160ost\u00fdn na\u010das p\u0159idru\u017een k Hukvald\u016fm, jejich vlastn\u00edkem se stal v\u00fdznamn\u00fd husitsk\u00fd hejtman Jan \u010capek ze S\u00e1n. Po jeho smrti p\u0159ipadla ob\u011b panstv\u00ed jeho zeti Janu Talaf\u016fsovi z Ostrova. V roce 1465 se \u00fazem\u00ed stalo majetkem Ji\u0159\u00edho z Pod\u011bbrad, kter\u00fd jej o rok pozd\u011bji p\u0159enechal olomouck\u00e9mu biskupu Tasovi z Boskovic. Ten roku 1467 konstatoval, \u017ee hrad je zpustl\u00fd a nestoj\u00ed za opravu.<\/small><\/p>\n<p>\u00a0<\/p>\n<p><small>text:\u00a0<em>Mgr. Ale\u0161 Kn\u00e1pek, Bc. Miroslav Bitter, DiS.<\/em><\/small><\/p>\n","protected":false},"excerpt":{"rendered":"<p>\u00a0 Frankovo m\u011bsto a hrad \u0160ost\u00fdn \u0160ost\u00fdn (n\u011bmecky Schauenstein, m\u016f\u017ee se v\u0161ak vyskytovat v podob\u00e1ch:&hellip;<\/p>\n","protected":false},"author":1,"featured_media":0,"comment_status":"closed","ping_status":"","sticky":false,"template":"","format":"standard","meta":{"rs_blank_template":"","rs_page_bg_color":"","slide_template_v7":"","footnotes":""},"categories":[218],"tags":[],"class_list":["post-22046","post","type-post","status-publish","format-standard","hentry","category-clanky"],"_links":{"self":[{"href":"https:\/\/newmain.muzeumnovojicinska.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/22046","targetHints":{"allow":["GET"]}}],"collection":[{"href":"https:\/\/newmain.muzeumnovojicinska.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts"}],"about":[{"href":"https:\/\/newmain.muzeumnovojicinska.cz\/wp-json\/wp\/v2\/types\/post"}],"author":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/newmain.muzeumnovojicinska.cz\/wp-json\/wp\/v2\/users\/1"}],"replies":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/newmain.muzeumnovojicinska.cz\/wp-json\/wp\/v2\/comments?post=22046"}],"version-history":[{"count":1,"href":"https:\/\/newmain.muzeumnovojicinska.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/22046\/revisions"}],"predecessor-version":[{"id":22047,"href":"https:\/\/newmain.muzeumnovojicinska.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/22046\/revisions\/22047"}],"wp:attachment":[{"href":"https:\/\/newmain.muzeumnovojicinska.cz\/wp-json\/wp\/v2\/media?parent=22046"}],"wp:term":[{"taxonomy":"category","embeddable":true,"href":"https:\/\/newmain.muzeumnovojicinska.cz\/wp-json\/wp\/v2\/categories?post=22046"},{"taxonomy":"post_tag","embeddable":true,"href":"https:\/\/newmain.muzeumnovojicinska.cz\/wp-json\/wp\/v2\/tags?post=22046"}],"curies":[{"name":"wp","href":"https:\/\/api.w.org\/{rel}","templated":true}]}}