{"id":22369,"date":"2021-08-18T12:00:00","date_gmt":"2021-08-18T10:00:00","guid":{"rendered":"https:\/\/newmain.muzeumnovojicinska.cz\/dominik-bilimek-neuveritelna-zivotni-pout-rodaka-z-noveho-jicina\/"},"modified":"2026-11-12T07:53:33","modified_gmt":"2026-11-12T06:53:33","slug":"dominik-bilimek-neuveritelna-zivotni-pout-rodaka-z-noveho-jicina","status":"publish","type":"post","link":"https:\/\/newmain.muzeumnovojicinska.cz\/dominik-bilimek-neuveritelna-zivotni-pout-rodaka-z-noveho-jicina\/","title":{"rendered":"Dominik Bilimek \u2013 neuv\u011b\u0159iteln\u00e1 \u017eivotn\u00ed pou\u0165 rod\u00e1ka z Nov\u00e9ho Ji\u010d\u00edna"},"content":{"rendered":"<p style=\"text-align: justify;\">V\u00a0dob\u011b, kdy psal spisovatel Karel May sv\u00e1 nezapomenuteln\u00e1 d\u00edla jako Poklad Azt\u00e9k\u016f, Vinnetou a dal\u0161\u00ed dobrodru\u017en\u00e9 rom\u00e1ny, obsazoval do vedlej\u0161\u00edch rol\u00ed \u201ezt\u0159e\u0161t\u011bn\u00e9\u201c p\u0159\u00edrodov\u011bdce a v\u011bd\u00e1tory. V\u00a0p\u0159\u00edpad\u011b prvn\u011b zmi\u0148ovan\u00e9ho d\u00edla a tak\u00e9 v rom\u00e1n\u011b Tajemstv\u00ed star\u00e9ho rodu (n\u011bm. Waldroeschen) zcela jist\u011b znal spoustu podrobnost\u00ed o \u017eivot\u011b mexick\u00e9ho c\u00edsa\u0159e Maxmili\u00e1na \u2013 jedn\u00e9 z\u00a0 rom\u00e1nov\u00fdch postav a tak\u00e9 o jeho pr\u016fvodci do sv\u011bta p\u0159\u00edrodn\u00edch v\u011bd \u2013 Dominiku Bilimkovi. Mexick\u00e9 Maxmili\u00e1novo dobrodru\u017estv\u00ed v\u0161ak nebylo jedin\u00e9, kter\u00e9 nesmazateln\u011b zapsalo tohoto novoji\u010d\u00ednsk\u00e9ho rod\u00e1ka do zlat\u00e9ho v\u011bku konce 19. stolet\u00ed.<\/p>\n<p style=\"text-align: justify;\">Ve stejn\u00e9m roce, jako p\u0159i\u0161li na sv\u011btlo sv\u011bta nesmrteln\u00ed skladatel\u00e9 Giusseppe Verdi a Richard Wagner, se v Nov\u00e9m Ji\u010d\u00edn\u011b v dom\u011b \u010d. 9 narodil man\u017eel\u016fm Dominiku a Theresii Bilimkov\u00fdm druh\u00fd syn. Stalo se tak p\u0159ed dv\u011bma sty lety v p\u00e1tek 25. \u00fanora 1813 a dostal jm\u00e9no Adolph Josef Bilimek. M\u011bsto zrovna pro\u017e\u00edvalo ud\u00e1losti potupn\u00e9ho \u00fat\u011bku Napoleona z Ruska a pr\u016fchody spojen\u00fdch polsko-francouzsk\u00fdch vojsk. Z\u00e1kladn\u00ed \u0161koln\u00ed vzd\u011bl\u00e1n\u00ed z\u00edskal mlad\u00fd Bilimek ve sv\u00e9m rodn\u00e9m m\u011bst\u011b. Gymnazi\u00e1ln\u00ed obdob\u00ed pak pro\u017eil ve V\u00edde\u0148sk\u00e9m Nov\u00e9m M\u011bst\u011b, kter\u00e9 zd\u00e1rn\u011b ukon\u010dil maturitn\u00ed zkou\u0161kou. V\u00a0roce 1832 vstoupil do cisterci\u00e1ck\u00e9ho kl\u00e1\u0161tera Neukloster, kde slo\u017eil 25. z\u00e1\u0159\u00ed 1836 kn\u011b\u017esk\u00fd slib a p\u0159ijal jm\u00e9no sv\u00e9ho otce Dominik. Zde p\u016fsobil kr\u00e1tk\u00fd \u010das jako kl\u00e1\u0161tern\u00ed kaplan a m\u011bl na starosti fyzik\u00e1ln\u00ed laborato\u0159e a p\u0159\u00edrodn\u00ed kabinet.\u00a0\u00a0I sv\u00e9 dal\u0161\u00ed um\u00edst\u011bn\u00ed ve W\u00fcrflachu vyu\u017eil mlad\u00fd kn\u011bz Bilimek k dal\u0161\u00edmu studiu p\u0159\u00edrodn\u00edch v\u011bd, kter\u00e9 uplatnil i p\u0159i sv\u00e9 v\u00fduce na gymn\u00e1ziu. Ji\u017e tehdy zpracoval rozs\u00e1hl\u00e9 soupisy fl\u00f3ry v\u00edde\u0148sk\u00e9 hory Schneebergu, \u010desky zvan\u00e9ho tak\u00e9 V\u00edde\u0148sk\u00fd sn\u011b\u017en\u00edk. Dal\u0161\u00ed rozs\u00e1hl\u00e9 pr\u016fzkumy prov\u00e1d\u011bl na Istrijsk\u00e9m poloostrov\u011b. Entomologie a speleologie se stala jeho novou v\u00e1\u0161n\u00ed. Z\u00e1jem o p\u0159\u00edrodov\u011bdu p\u0159erostl u Dominika Bilimka do vysoce odborn\u00e9 roviny a v dubnu 1851 se z\u00fa\u010dastnil ustavuj\u00edc\u00edho zased\u00e1n\u00ed Zoologicko \u2013 botanick\u00e9 spole\u010dnosti ve V\u00eddni. A\u017e do konce sv\u00e9ho \u017eivota byl \u010dlenem t\u00e9to mezin\u00e1rodn\u011b proslul\u00e9 a dodnes existuj\u00edc\u00ed instituce. A t\u00edm prakticky v\u0161e za\u010dalo.<\/p>\n<p style=\"text-align: justify;\">Svou jedine\u010dnou \u0161anci dal\u0161\u00edho uplatn\u011bn\u00ed a v\u011bt\u0161\u00ed volnosti pro svou pr\u00e1ci z\u00edskal Dominik Bilimek jako profesor p\u0159\u00edrodn\u00edch v\u011bd a n\u00e1bo\u017eenstv\u00ed vojensk\u00fdch akademi\u00ed. Ji\u017e p\u0159i sv\u00e9m pobytu na vojensk\u00e9 akademii v Hainburgu v letech 1853 \u2013 1856 pracoval na archeologick\u00fdch v\u00fdzkumech ve starov\u011bk\u00e9m \u0159\u00edmsk\u00e9m legion\u00e1\u0159sk\u00e9m t\u00e1bo\u0159e Carnuntum, kde se dnes nach\u00e1z\u00ed proslul\u00fd rakousk\u00fd archeologick\u00fd park. Byly to \u00fapln\u011b prvn\u00ed systematick\u00e9 archeologick\u00e9 pr\u016fzkumy, kter\u00e9 Dominik Bilimek prov\u00e1d\u011bl v\u00a0t\u011bchto tzv. rakousk\u00fdch Pompej\u00edch. Bilimkovy antick\u00e9 sb\u00edrky z\u00a0dob c\u00edsa\u0159e Tiberia a\u017e po Valeri\u00e1na dnes najdete ve slavn\u00fdch v\u00edde\u0148sk\u00fdch a italsk\u00fdch muze\u00edch. V letech 1856 \u2013 1857 p\u016fsobil Dominik Bilimek na vojensk\u00e9 akademii v Krakov\u011b, n\u00e1sledn\u011b na akademii ve Stra\u03b2e, v Eisenstadtu\u00a0\u00a0a pot\u00e9 na slavn\u00e9 Terezi\u00e1nsk\u00e9 akademii ve V\u00edde\u0148sk\u00e9m Nov\u00e9m M\u011bst\u011b.\u00a0\u00a0P\u0159i pln\u011bn\u00ed u\u010ditelsk\u00fdch povinnost\u00ed na vojensk\u00fdch \u0161kol\u00e1ch se Dominik Bilimek stal jedn\u00edm z autor\u016f nov\u00fdch u\u010debn\u00edch osnov a z\u00e1rove\u0148 tv\u016frcem sb\u00edrek p\u0159\u00edrodnin pro v\u00fduku dan\u00e9ho p\u0159edm\u011btu.\u00a0\u00a0Ji\u017e p\u0159i sv\u00e9m p\u016fsoben\u00ed v Eisenstadtu byl Dominik Bilimek p\u0159edstaven arciv\u00e9vodovi Ferdinandu Maxmili\u00e1nu Rakousk\u00e9mu, kter\u00fd jej p\u0159izval k \u00fa\u010dasti v mexick\u00e9m dobrodru\u017estv\u00ed.\u00a0\u00a0Dominik Bilimek byl nab\u00eddkou nad\u0161en a brzy se rozlou\u010dil se sv\u00fdmi povinnostmi k rakousk\u00e9 arm\u00e1d\u011b a jej\u00edmu \u0161kolstv\u00ed.<\/p>\n<p style=\"text-align: justify;\">Dosavadn\u00ed pr\u00e1ce p\u0159inesla Bilimkovi po\u010detn\u00e9 zku\u0161enosti pro jeho budouc\u00ed roli, kter\u00e1 jej v Mexiku \u010dekala. Tato pr\u00e1ce vy\u017eadovala p\u0159\u00edrodov\u011bdce s dostate\u010dnou kvalifikac\u00ed a z\u00e1zem\u00edm. Zna\u010dnou pozornost proto v\u011bnoval tak\u00e9 dal\u0161\u00edm obor\u016fm jako geologii a paleontologii. V\u0161echny znalosti a zku\u0161enosti jej p\u0159\u00edmo p\u0159edur\u010dovaly do pr\u00e1ce, kter\u00e1 jej \u010dekala. Dne 15. ledna 1865 uzav\u0159el na z\u00e1mku v Miramare novou zam\u011bstnaneckou smlouvu a a\u017e do b\u0159ezna si zde p\u0159ipravoval sv\u00e9 p\u0159\u00edrodov\u011bdn\u00e9 pom\u016fcky pro budouc\u00ed pr\u00e1ci. A ji\u017e v dubnu 1865 se n\u00e1\u0161 krajan Dominik Bilimek vydal na svou cestu Mexika. M\u011bl b\u00fdt dal\u0161\u00ed osobnost\u00ed, kter\u00e1 m\u011bla dopomoci kultu\u0159e a vzd\u011bl\u00e1n\u00ed \u2013 zalo\u017eit a \u0159\u00eddit N\u00e1rodn\u00ed muzeum v Mexiku. Pro mnoh\u00e9 Evropany to byla nezn\u00e1m\u00e1 zem\u011b, kterou v\u00edce ne\u017e t\u0159i sta let okupovalo \u0160pan\u011blsk\u00e9 kr\u00e1lovstv\u00ed a v\u00a0roce 1863 se jej\u00edm nov\u00fdm panovn\u00edkem stal st\u0159edoevropan z\u00a0rodu Habsburk\u016f. Na ja\u0159e 5. kv\u011btna 1865 p\u0159icestoval Dominik Bilimek do mexick\u00e9ho p\u0159\u00edstavu Veracruz, odkud cestoval a\u017e do Mexico City. Zde p\u0159\u00edmo na c\u00edsa\u0159sk\u00e9m z\u00e1mku Chapultepec si z\u0159\u00eddil sv\u00e9 hlavn\u00ed stanovi\u0161t\u011b. Ihned po sv\u00e9m p\u0159\u00edjezdu se ujal povinnost\u00ed a zah\u00e1jil bezprost\u0159edn\u011b okolo z\u00e1mku sv\u00e9 prvn\u00ed badatelsk\u00e9 pr\u016fzkumy. Na t\u011bch jej \u010dasto doprov\u00e1zela sama c\u00edsa\u0159ovna Charlotta Belgick\u00e1 spole\u010dn\u011b se sv\u00fdmi dvorn\u00edmi d\u00e1mami.\u00a0\u00a0Prvn\u00ed z\u00e1\u017eitky z Mexika popsal Dominik Bilimek ve sv\u00fdch dopisech do rodn\u00e9ho Nov\u00e9ho Ji\u010d\u00edna. Vy\u0161ly v\u00a0p\u0159\u00edloze m\u00edstn\u00edho \u010dasopisu \u201eDie Biene\u201c (V\u010dela), kter\u00e1 vych\u00e1zela pod n\u00e1zvem \u201eBeilage zur Biene\u201c. Vydavatelem byl zn\u00e1m\u00fd novoji\u010d\u00ednsk\u00fd tiska\u0159 a vydavatel Johann Nepomuk Enders. Bilimk\u016fv z\u00e1jem o p\u0159\u00edrodov\u011bdu v Mexiku nab\u00fdval postupem t\u00fddn\u016f neb\u00fdval\u00fdch rozm\u011br\u016f. Krom\u011b z\u0159\u00edzen\u00ed C\u00edsa\u0159sk\u00e9 akademie v\u011bd a literatury v dubnu 1865 se c\u00edsa\u0159ovy mexick\u00e9 z\u00e1jmy soust\u0159edily rovn\u011b\u017e ke z\u0159\u00edzen\u00ed N\u00e1rodn\u00edho muzea. M\u011blo se st\u00e1t st\u0159ediskem nejvz\u00e1cn\u011bj\u0161\u00edch historick\u00fdch a p\u0159\u00edrodn\u00edch pam\u00e1tek zem\u011b.\u00a0\u00a0V prvopo\u010d\u00e1tku nechal c\u00edsa\u0159 Maxmili\u00e1n v N\u00e1rodn\u00edm pal\u00e1ci shrom\u00e1\u017edit v\u0161echny dostupn\u00e9 archeologick\u00e9 a etnografick\u00e9 p\u0159edm\u011bty. Pomohl tak zachr\u00e1nit mno\u017estv\u00ed cenn\u00fdch pam\u00e1tek z p\u0159edkolumbovsk\u00e9 \u00e9ry do dne\u0161n\u00edch dn\u016f. Jako \u0159editele nov\u00e9ho muzea obsadil pr\u00e1v\u011b Dominika Bilimka. S c\u00edsa\u0159em Maxmili\u00e1nem a dvorn\u00edm zahradn\u00edkem \u2013 rodil\u00fdm \u010cechem Wilhelmem Knechtelem nav\u0161t\u00edvil Dominik Bilimek 14. ledna 1866 n\u00e1dhern\u00e9 v\u00e1pencov\u00e9 jeskyn\u011b Cacahuamilpa, kde provedli biospeleologick\u00e9 pr\u016fzkumy jeskyn\u011b.\u00a0\u00a0Jedn\u00e1 se o jeden z nejv\u011bt\u0161\u00edch jeskynn\u00edch komplex\u016f na sv\u011bt\u011b, kter\u00fd je dodnes vyhled\u00e1v\u00e1n speleology z cel\u00e9ho sv\u011bta.\u00a0\u00a0Dominik Bilimek spole\u010dn\u011b s c\u00edsa\u0159em Maxmili\u00e1nem byli prvn\u00edmi, kte\u0159\u00ed provedli v\u011bdeck\u00e9 rekognoskace tohoto sv\u011btov\u00e9ho jeskynn\u00edho skvostu. Z t\u011bchto pr\u016fzkum\u016f n\u00e1sleduj\u00edc\u00edho roku zpracoval Dominik Bilimek odborn\u00fd \u010dl\u00e1nek pro c. k. zoologicko \u2013 botanickou spole\u010dnost ve V\u00eddni.\u00a0\u00a0Za tuto pr\u00e1ci obdr\u017eel Dominik Bilimek od c\u00edsa\u0159e zlatou medaili za civiln\u00ed z\u00e1sluhy. Obdobnou byl vyznamen\u00e1n tak\u00e9 b\u00e1sn\u00edk a dramatik Franz Grillparzer, jeho\u017e bratr slou\u017eil tehdy na novojick\u00e9m z\u00e1mku, a tak\u00e9 rod\u00e1k z Hodslavic a v\u00fdznamn\u00fd historik a politik Franti\u0161ek Palack\u00fd.<\/p>\n<p style=\"text-align: justify;\">C\u00edsa\u0159 a c\u00edsa\u0159ovna r\u00e1di pob\u00fdvali v mexick\u00e9m kraji Cuernavaca, kde se monarcha spole\u010dn\u011b s Bilimkem pou\u0161t\u011bl do p\u0159\u00edrodov\u011bdn\u00fdch objev\u016f. Tlak ud\u00e1lost\u00ed a povst\u00e1n\u00ed rebel\u016f nakonec donutil c\u00edsa\u0159ova badatele st\u00e1hnout se zp\u00e1tky do bezpe\u010dn\u00fdch m\u00edst. Zoologick\u00e9 a botanick\u00e9 objevy spole\u010dn\u011b s etnografick\u00fdmi a archeologick\u00fdmi sb\u00edrkami byly pravideln\u011b p\u0159ev\u00e1\u017eeny do bezpe\u010dn\u00fdch lokalit. Nejvy\u0161\u0161\u00ed pozornost byla v\u011bnov\u00e1na Bilimkov\u00fdm z\u00e1pisn\u00edk\u016fm a pozn\u00e1mk\u00e1m. C\u00edsa\u0159skou po\u0161tou putovaly p\u0159ednostn\u011b do Evropy. Konec mexick\u00e9 anab\u00e1ze skon\u010dil nejen pro Dominika Bilimka, ale pro mnoho dal\u0161\u00edch v osudn\u00e9m roce 1867. Tehdy byl mexick\u00fdmi republik\u00e1nsk\u00fdmi vojsky c\u00edsa\u0159 Maxmili\u00e1n vzat do zajet\u00ed, souzen a nakonec 19. \u010dervna 1867 v sedm hodin r\u00e1no popraven spole\u010dn\u011b se sv\u00fdmi gener\u00e1ly. Tuto tragickou ud\u00e1lost rok pot\u00e9 zv\u011b\u010dnil slavn\u00fd Edouard Manet. Sv\u016fj odchod z\u00a0\u017eivota nebezpe\u010dn\u00e9ho Mexika v\u010detn\u011b p\u0159evozu sb\u00edrek musel Dominik Bilimek zorganizovat rychle. C\u00edsa\u0159ova smrt ho zastihla, kdy\u017e se skr\u00fdval v Orizab\u011b. \u010c\u00e1st sb\u00edrek d\u00edky anglick\u00e9 lodi doputovala p\u0159es Veracruz do Evropy. Sb\u00edrky, kter\u00e9 byly zasl\u00e1ny p\u0159\u00edmo z Mexika, se spole\u010dn\u011b s kolekc\u00ed Philipa J. Beskera, obchodn\u00edka z Darmstadtu, staly z\u00e1kladn\u00edm historick\u00fdm fondem sou\u010dasn\u00e9ho Etnologick\u00e9ho muzea ve V\u00eddni. Do milovan\u00e9ho Mexika se Dominik Bilimek za sv\u00e9ho \u017eivota jako badatel je\u0161t\u011b vr\u00e1til.<\/p>\n<p style=\"text-align: justify;\">D\u00edky sv\u00fdm v\u011brn\u00fdm slu\u017eb\u00e1m mexick\u00e9mu c\u00edsa\u0159i byl Dominik Bilimek po n\u00e1vratu do vlasti jmenov\u00e1n opatem v Miramare a na Locrom\u011b a stal se \u0159editelem muzea p\u0159i c\u00edsa\u0159sk\u00e9 rezidenci v Miramare u Terstu.\u00a0\u00a0Na z\u00e1mku Miramare se v roce 1877 po odchodu z\u00e1meck\u00e9ho hejtmana Ferdinanda \u0160t\u011bp\u00e1nka \u2013 rod\u00e1ka z\u00a0Olomouce, spojily \u017eivotn\u00ed osudy Dominika Bilimka a jeho krajana, cestovatele, pol\u00e1rn\u00edka Eduarda Orla. Rod\u00e1k z\u00a0Nov\u00e9ho Ji\u010d\u00edna byl jmenov\u00e1n nov\u00fdm z\u00e1meck\u00fdm hejtmanem. Dominik Bilimek i za jeho p\u016fsoben\u00ed nep\u0159est\u00e1val usilovn\u011b pracovat na p\u0159\u00edrodov\u011bdn\u00e9m poli. Jako kustod muzea podnikl v\u011bdeck\u00e9 cesty do \u0160v\u00e9dska, Norska, It\u00e1lie, Sic\u00edlie, Palestiny, Egypta a Al\u017e\u00edru.<\/p>\n<p style=\"text-align: justify;\">Sb\u00edrky cisterci\u00e1ka, p\u0159\u00edrodov\u011bdce, sb\u011bratele a cestovatele Dominika Bilimka jsou dnes roztrou\u0161eny po mnoha muze\u00edch a zem\u00edch sv\u011bta. \u010cetn\u00e9 Bilimkovy mexick\u00e9 n\u00e1lezy v \u010dele s azt\u00e9ckou so\u0161kou Nanahuatzin vlastn\u00ed Etnologick\u00e9 muzeum Um\u011bleckopr\u016fmyslov\u00e9ho muzea ve V\u00eddni. Mexick\u00e9 staro\u017eitn\u00e9 p\u0159edm\u011bty nalezen\u00e9 Dominikem Bilimkem v\u00a0po\u010dtu v\u00edce ne\u017e osmi set kus\u016f se staly sou\u010d\u00e1st\u00ed sb\u00edrky c. k. p\u0159\u00edrodov\u011bdn\u00e9ho dvorn\u00edho muzea ve V\u00eddni. V meziv\u00e1le\u010dn\u00e9m obdob\u00ed byla tato kolekce rozd\u011blena na dv\u011b polo\u017eky: jedna byla ur\u010dena pro muzejn\u00ed fondy a druh\u00e1 men\u0161\u00ed ale sv\u011btov\u011b v\u00fdznamn\u00e1 \u2013 Codex Mexicanus pod kuratelu Rakousk\u00e9 n\u00e1rodn\u00ed knihovny. Dal\u0161\u00ed Bilimkovy botanick\u00e9 polo\u017eky jsou uchov\u00e1v\u00e1ny v Britsk\u00e9m p\u0159\u00edrodov\u011bdeck\u00e9m muzeu a\u00a0Kr\u00e1lovsk\u00fdch botanick\u00fdch zahrad\u00e1ch Kew v\u00a0Lond\u00fdn\u011b, v\u00a0muze\u00edch v\u00a0Pa\u0159\u00ed\u017ei a Lyonu ve Francii. Spojen\u00e9 st\u00e1ty americk\u00e9 vlastn\u00ed Bilimkovy herb\u00e1\u0159ov\u00e9 kolekce ve Washingtonu, na Harvardov\u011b univerzit\u011b v Cambridge a v New Yorku. Takt\u00e9\u017e muzeum v Mexico City vlastn\u00ed sb\u011bry z \u010das\u016f mexick\u00e9ho dobrodru\u017estv\u00ed. Evropsk\u00e9 Bilimkovy herb\u00e1\u0159ov\u00e9 kolekce d\u00e1le zastupuje Petrohrad a Koda\u0148, v Rakousku tak\u00e9 Wageningen, muzeum ve Wiesbadenu a samoz\u0159ejm\u011b tak\u00e9 V\u00edde\u0148 ve sb\u00edrce Universit\u00e4t Wien Herbarium.\u00a0\u00a0P\u0159\u00edrodov\u011bdeck\u00e9 muzeum ve V\u00eddni pe\u010duje o velkou kolekci Bilimkov\u00fdch pavouk\u016f. Nesm\u00edme opomenout N\u00e1rodn\u00ed muzeum v\u00a0Mexiku. V\u00fdznam osobnosti Dominika Bilimka podtrhuje i uplatn\u011bn\u00ed jeho p\u0159\u00edjmen\u00ed v n\u00e1zvech sv\u011btov\u00e9 fauny a fl\u00f3ry. Druhov\u00fdm jm\u00e9nem bilimeki jsou dnes pojmenov\u00e1ny des\u00edtky druh\u016f sv\u011btov\u00e9 fauny a fl\u00f3ry. A d\u011bje se tak i dnes p\u0159i bli\u017e\u0161\u00edch nov\u00fdch determinac\u00edch jednotliv\u00fdch sb\u00edrkov\u00fdch polo\u017eek. V\u00fdznam Bilimkovy celo\u017eivotn\u00ed pr\u00e1ce zhodnotil i slavn\u00fd geolog a jeho p\u0159\u00edtel Dr. Eduard Suess, kter\u00fd po n\u011bm pojmenoval \u0161trambersk\u00e9 zkamen\u011bliny. V\u0161echny tyto indicie ukazuj\u00ed na velk\u00fd kus badatelsk\u00e9 pr\u00e1ce Dominika Bilimka a \u0161irok\u00fd dopad pro rozli\u010dn\u00e9 v\u011bdn\u00ed obory druh\u00e9 poloviny 19. stolet\u00ed. Pr\u00e1vem jej za\u0159adily mezi na\u0161e nejv\u00fdznamn\u011bj\u0161\u00ed, i kdy\u017e dnes opom\u00edjen\u00e9 osobnosti sv\u011btov\u00e9 v\u011bdy a kultury.<\/p>\n<p style=\"text-align: justify;\">Dne 26. dubna 1884 se ve velk\u00e9m s\u00e1le hotelu \u201eU b\u00edl\u00e9ho kon\u011b\u201c ve v\u00edde\u0148sk\u00e9m Leopoldstadt uskute\u010dnila ustanovuj\u00edc\u00ed sch\u016fze Spolku Novoji\u010d\u00ednsk\u00fdch ve V\u00eddni. Spolek sjednotil rod\u00e1ky z Nov\u00e9ho Ji\u010d\u00edna do jednoho sdru\u017een\u00ed, kter\u00e9 si dalo za c\u00edl podporovat ml\u00e1de\u017e z Nov\u00e9ho Ji\u010d\u00edna v hlavn\u00edm m\u011bst\u011b monarchie a jejich uplatn\u011bn\u00ed ve studiu na zdej\u0161\u00edch \u0161kol\u00e1ch. Mezi zakladatele se za\u0159adil tak\u00e9 Dominik Bilimek, v\u011brn\u00fd rod\u00e1k z Nov\u00e9ho Ji\u010d\u00edna. Na sklonku sv\u00e9ho \u017eivota v roce 1884 odk\u00e1zal Dominik Bilimek sv\u00e9mu rodn\u00e9mu Nov\u00e9mu Ji\u010d\u00ednu pro zalo\u017een\u00ed m\u011bstsk\u00e9ho muzea vlastn\u00ed sb\u00edrky, p\u0159ev\u00e1\u017en\u011b oboru p\u0159\u00edrodov\u011bdy a etnografie. Jednalo se konkr\u00e9tn\u011b o n\u011bkolik beden miner\u00e1l\u016f a petrefakt\u016f, n\u011bkolik tis\u00edc pe\u010det\u00ed a minc\u00ed, n\u011bkolik rol\u00ed star\u00fdch cenn\u00fdch m\u011bdirytin a d\u0159evo\u0159ezeb, n\u011bkolik velk\u00fdch sklen\u011bn\u00fdch v\u00e1lc\u016f prepar\u00e1t\u016f mo\u0159sk\u00e9 fauny, n\u00e1dhern\u00e9 exempl\u00e1\u0159e kor\u00e1l\u016f, jednu etnografickou sb\u00edrku z Mexika, jednu sb\u00edrku autograf\u016f, n\u011bkolik beden botanick\u00fdch prepar\u00e1t\u016f, r\u016fzn\u00e9 egyptsk\u00e9 a asyrsk\u00e9 staro\u017eitnosti, jeden slune\u010dn\u00ed mikroskop, jeden star\u00fd zrcadlov\u00fd teleskop, jednu malou v\u011bdeckou knihovnu a r\u016fzn\u00e9 dal\u0161\u00ed jednotliv\u00e9 p\u0159edm\u011bty. Mezi t\u00edm se nach\u00e1zelo n\u011bkolik knih a grafick\u00fdch list\u016f, kde se objevuje jeho osobn\u00ed raz\u00edtko se jm\u00e9nem i raz\u00edtko N\u00e1rodn\u00edho muzea v Mexiku.\u00a0\u00a0Dominik Bilimek na sv\u00e9 rodn\u00e9 m\u011bsto Nov\u00fd Ji\u010d\u00edn myslel i v jin\u00e9 oblasti. Velk\u00fdm finan\u010dn\u00edm obnosem podpo\u0159il stavbu novoji\u010d\u00ednsk\u00e9 nemocnice \u2013 Rudolfova \u0161pit\u00e1lu.\u00a0<\/p>\n<p style=\"text-align: justify;\">Posledn\u00ed rok sv\u00e9ho \u017eivota v\u0161ak ji\u017e tr\u00e1vil Dominik Bilimek t\u011b\u017ece nemocn\u00fd ve V\u00eddni, kde jej v polovin\u011b l\u00e9ta postihl z\u00e1chvat mrtvice. Kanovn\u00edk cisterci\u00e1ck\u00e9ho kl\u00e1\u0161tera Neukloster, profesor a far\u00e1\u0159, \u0159editel muzea v Miramare etc. Dominik Bilimek zem\u0159el v ned\u011bli 3. srpna v roce 1884 ve v\u011bku nedo\u017eit\u00fdch sedmdes\u00e1ti dvou let. Jeho poz\u016fstalost dodnes opatruje archiv v\u00a0cisterci\u00e1ck\u00e9m kl\u00e1\u0161te\u0159e Heiligenkreuz. I dnes je pr\u00e1ce a badatelsk\u00fd v\u00fdzkum Dominika Bilimka st\u00e1le \u017eiv\u00fd. Odbornice na st\u0159edoamerickou kulturu Isabel Bueno ze \u0160pan\u011blska ned\u00e1vno zpracovala \u00fa\u017easn\u00e9 v\u00edde\u0148sk\u00e9 Bilimkovy materi\u00e1ly a objevila v\u00a0nich novou mexickou kulturu. Jej\u00ed pr\u00e1ci a jm\u00e9no novoji\u010d\u00ednsk\u00e9ho rod\u00e1ka z\u00faro\u010dil zn\u00e1m\u00fd National Geographic. Odkaz rod\u00e1ka Dominika Bilimka ji\u017e p\u0159ed v\u00edce ne\u017e \u010dty\u0159iceti lety zhodnotili na mezin\u00e1rodn\u00ed v\u011bdeck\u00e9 konferenci v\u00a0It\u00e1lii, kde jej p\u0159irovnali k\u00a0zakladateli genetiky Johannu Gregoru Mendlovi \u2013 rod\u00e1kovi ze stejn\u00e9ho kraje.<\/p>\n<p style=\"text-align: justify;\">\u010c\u00e1st expozice v \u017derot\u00ednsk\u00e9m z\u00e1mku v Nov\u00e9m Ji\u010d\u00edn\u011b je v\u011bnov\u00e1na pr\u00e1v\u011b tomuto slavn\u00e9mu rod\u00e1kovi. Srde\u010dn\u011b zveme na n\u00e1v\u0161t\u011bvu.<\/p>\n","protected":false},"excerpt":{"rendered":"<p>V\u00a0dob\u011b, kdy psal spisovatel Karel May sv\u00e1 nezapomenuteln\u00e1 d\u00edla jako Poklad Azt\u00e9k\u016f, Vinnetou a dal\u0161\u00ed&hellip;<\/p>\n","protected":false},"author":1,"featured_media":22371,"comment_status":"closed","ping_status":"","sticky":false,"template":"","format":"standard","meta":{"rs_blank_template":"","rs_page_bg_color":"","slide_template_v7":"","footnotes":""},"categories":[218],"tags":[],"class_list":["post-22369","post","type-post","status-publish","format-standard","has-post-thumbnail","hentry","category-clanky"],"_links":{"self":[{"href":"https:\/\/newmain.muzeumnovojicinska.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/22369","targetHints":{"allow":["GET"]}}],"collection":[{"href":"https:\/\/newmain.muzeumnovojicinska.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts"}],"about":[{"href":"https:\/\/newmain.muzeumnovojicinska.cz\/wp-json\/wp\/v2\/types\/post"}],"author":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/newmain.muzeumnovojicinska.cz\/wp-json\/wp\/v2\/users\/1"}],"replies":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/newmain.muzeumnovojicinska.cz\/wp-json\/wp\/v2\/comments?post=22369"}],"version-history":[{"count":1,"href":"https:\/\/newmain.muzeumnovojicinska.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/22369\/revisions"}],"predecessor-version":[{"id":22370,"href":"https:\/\/newmain.muzeumnovojicinska.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/22369\/revisions\/22370"}],"wp:featuredmedia":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/newmain.muzeumnovojicinska.cz\/wp-json\/wp\/v2\/media\/22371"}],"wp:attachment":[{"href":"https:\/\/newmain.muzeumnovojicinska.cz\/wp-json\/wp\/v2\/media?parent=22369"}],"wp:term":[{"taxonomy":"category","embeddable":true,"href":"https:\/\/newmain.muzeumnovojicinska.cz\/wp-json\/wp\/v2\/categories?post=22369"},{"taxonomy":"post_tag","embeddable":true,"href":"https:\/\/newmain.muzeumnovojicinska.cz\/wp-json\/wp\/v2\/tags?post=22369"}],"curies":[{"name":"wp","href":"https:\/\/api.w.org\/{rel}","templated":true}]}}