{"id":22119,"date":"2024-07-22T12:00:00","date_gmt":"2024-07-22T10:00:00","guid":{"rendered":"https:\/\/newmain.muzeumnovojicinska.cz\/stramberk-ve-stredoveku-2\/"},"modified":"2026-11-12T07:53:32","modified_gmt":"2026-11-12T06:53:32","slug":"stramberk-ve-stredoveku-2","status":"publish","type":"post","link":"https:\/\/newmain.muzeumnovojicinska.cz\/stramberk-ve-stredoveku-2\/","title":{"rendered":"\u0160tramberk ve st\u0159edov\u011bku"},"content":{"rendered":"<p>\u00a0<\/p>\n<p style=\"text-align: center;\"><img fetchpriority=\"high\" decoding=\"async\" src=\"https:\/\/newmain.muzeumnovojicinska.cz\/wp-content\/uploads\/2026\/11\/logo_erasmus.webp\" sizes=\"484px\" alt=\"logo_erasmus \u0160tramberk ve st\u0159edov\u011bku\" width=\"484\" height=\"145\" data-alt=\"logo_erasmus.jpg\"><\/p>\n<p><small>\u010cl\u00e1nek vznikl d\u00edky\u00a0podpo\u0159e a poznatk\u016fm z\u00edskan\u00fdm b\u011bhem\u00a0pobytu realizovan\u00e9ho v r\u00e1mci programu Erasmus+ (KA1 \u2013 Learning Mobility of Individuals \u2013 School education, Adult education and Vocational education and training) ve dnech\u00a0<a href=\"https:\/\/www.muzeumnj.cz\/stramberk\/odborna-cinnost\/erasmus-a-projekty\/erasmus-nemecko-7-1072024\" target=\"_blank\" rel=\"noopener\">7.-10.7.2024<\/a>.<\/small><\/p>\n<p><strong><small>\u0160TRAMBERK VE ST\u0158EDOV\u011aKU<\/small><\/strong><\/p>\n<p><small>Archeologick\u00e9 pam\u00e1tky jsou zn\u00e1mou a ned\u00edlnou sou\u010d\u00e1st\u00ed \u0160tramberka a n\u011bkter\u00e9 ho proslavily v m\u011b\u0159\u00edtku p\u0159inejmen\u0161\u00edm evropsk\u00e9m. Doklady st\u0159edov\u011bk\u00e9ho os\u00eddlen\u00ed se ve st\u00ednu neandrt\u00e1lc\u016f, Kelt\u016f a bronzov\u00fdch poklad\u016f\u00a0ztr\u00e1cej\u00ed.\u00a0P\u0159i nedostatku historick\u00fdch zpr\u00e1v jsou ale zat\u00edm jedinou stopou vedouc\u00ed k po\u010d\u00e1tk\u016fm m\u011bsta, jak\u00e9 zn\u00e1me dnes. Na prvn\u00ed n\u00e1lezy spjat\u00e9 se st\u0159edov\u011bkem narazil u\u017e K. J. Ma\u0161ka. \u0160lo o poz\u016fstatek pen\u011bzokazeck\u00e9 d\u00edlny z 15. stolet\u00ed a tedy doklad \u010dinnosti poh\u0159\u00edchu krimin\u00e1ln\u00ed. Dodnes se zachovaly jeho n\u00e1lezy tygl\u00edku pro tavbu kovu a mincovn\u00ed st\u0159\u00ed\u017eky. Tedy pl\u00ed\u0161ky, ze kter\u00fdch se mince vysek\u00e1valy. Posun v pozn\u00e1n\u00ed st\u0159edov\u011bk\u00e9 tv\u00e1\u0159e \u0160tramberka p\u0159inesla pr\u00e1ce n\u011bmecky p\u00ed\u0161\u00edc\u00edho vlastiv\u011bdn\u00e9ho badatele G. Stumpfa, kter\u00fd popsal dv\u011b opevn\u011bn\u00e9 lokality na Kotou\u010di Panskou vyhl\u00eddku a Jur\u016fv k\u00e1men. Na po\u010d\u00e1tku druh\u00e9 sv\u011btov\u00e9 v\u00e1lky provedl Dr. Hoffmann v r\u00e1mci z\u00e1chrann\u00fdch v\u00fdzkum\u016f \u0159ez valem na Pansk\u00e9 vyhl\u00eddce a zjistil, \u017ee nen\u00ed sou\u010d\u00e1st\u00ed vrstev prav\u011bk\u00e9ho os\u00eddlen\u00ed (z\u00e1pisky v archivu Slezsk\u00e9ho zemsk\u00e9ho muzea v Opav\u011b). L. Jisl zde pak v roce 1950 provedl v\u00fdzkum p\u0159ed jej\u00edm zni\u010den\u00edm lomem. V 60. a 70. prob\u011bhly sond\u00e1\u017en\u00ed v\u00fdzkumy J. Pavel\u010d\u00edka a V. \u0160ikulov\u00e9 na Jurov\u011b kameni a u M\u00edrov\u00e9 stud\u00e1nky. Z intravil\u00e1nu samotn\u00e9ho m\u011bsta a hradu nen\u00ed v podstat\u011b pops\u00e1na \u017e\u00e1dn\u00e1 archeologick\u00e1 situace s v\u00fdjimkou Hrstkovy chaty, kde E. Grepl p\u0159i stavb\u011b nalezl souvrstv\u00ed n\u00e1le\u017eej\u00edc\u00ed 14. stolet\u00ed nal\u00e9haj\u00edc\u00ed na prav\u011bk\u00e9 os\u00eddlen\u00ed (Grepl 1972). P\u0159\u00edmo v j\u00e1dru hradu byl v 90. letech p\u0159i injekt\u00e1\u017ei zdiva nalezen keramick\u00fd tygl\u00edk a mincovn\u00ed st\u0159\u00ed\u017eky (dnes ulo\u017eeny v Moravsk\u00e9m zemsk\u00e9m muzeu v Brn\u011b). P\u0159\u00edmo ve m\u011bst\u011b prob\u011bhl v ji\u017en\u00edm n\u00e1ro\u017e\u00ed hradeb z\u00e1chrann\u00fd v\u00fdzkum Muzea Novoji\u010d\u00ednska (Kn\u00e1pek 2008). Budoucnost snad tento nelichotiv\u00fd obr\u00e1zek p\u00e9\u010de o kulturn\u00ed d\u011bdictv\u00ed a pam\u00e1tky zlep\u0161\u00ed.<\/small><\/p>\n<p><small>Pod\u00edvejme se tedy nyn\u00ed na to, jak\u00fd obraz po\u010d\u00e1tk\u016f m\u011bsta m\u016f\u017eeme z v\u00fd\u0161e zm\u00edn\u011bn\u00fdch n\u00e1lez\u016f slo\u017eit. Vrch Kotou\u010d nesl prakticky ve v\u0161ech obdob\u00edch prav\u011bku d\u016fle\u017eit\u00e9 os\u00eddlen\u00ed p\u0159esahuj\u00edc\u00ed sv\u00fdm v\u00fdznamem \u0161irok\u00e9 okol\u00ed. Vypl\u00fdvalo to z\u0159ejm\u011b z polohy na trase obchodu spojuj\u00edc\u00ed sever s jihem a funkce orienta\u010dn\u00edho bodu, ke kter\u00e9 \u0160tramberk p\u0159edur\u010duj\u00ed \u201eb\u00edl\u00e1\u201c v\u00e1pencov\u00e1 \u00fabo\u010d\u00ed. Doklady jak\u00e9hokoli os\u00eddlen\u00ed regionu na po\u010d\u00e1tku st\u0159edov\u011bku jsou v\u0161ak miziv\u00e9. Do krajiny se vr\u00e1til pralesn\u00ed porost rozru\u0161ovan\u00fd zejm\u00e9na v dob\u011b bronzov\u00e9 a \u017eelezn\u00e9. Takto ji tak\u00e9 popisuje kronik\u00e1\u0159, kdy\u017e mluv\u00ed o d\u011blen\u00ed. Nicm\u00e9n\u011b podle drobn\u00fdch n\u00e1znak\u016f si \u0160trambersko podr\u017eelo i na po\u010d\u00e1tku druh\u00e9ho tis\u00edcilet\u00ed jistou v\u00fdlu\u010dnost. Jde o n\u00e1znaky os\u00eddlen\u00ed na Kotou\u010di a u \u0160utyrovy stud\u00e1nky na prot\u011bj\u0161\u00ed stran\u011b \u00fadol\u00ed ve svahu \u010cerven\u00e9ho kamene (Jan\u00e1k \u2013 Kou\u0159il 1991). Nejv\u00edce n\u00e1lez\u016f datovateln\u00fdch do mladohradi\u0161tn\u00edho obdob\u00ed v\u0161ak dnes zn\u00e1me\u00a0z bl\u00edzkosti P\u0159\u00edbora, kde se z\u0159ejm\u011b u\u017e n\u011bkdy od poloviny 13. stolet\u00ed nach\u00e1zelo koloniza\u010dn\u00ed centrum okol\u00ed. Toto \u00fazem\u00ed bylo vlastn\u011b moravsk\u00fdm pohrani\u010d\u00edm od z\u00e1padu Odrou odd\u011blen\u00fdm od pozd\u011bj\u0161\u00edho Opavska (Slezska). Na severu jej d\u011blila Ostravice od kn\u00ed\u017eectv\u00ed T\u011b\u0161\u00ednsk\u00e9ho a nedaleko na v\u00fdchod le\u017eely Uhry.<\/small><\/p>\n<p><img decoding=\"async\" src=\"https:\/\/newmain.muzeumnovojicinska.cz\/wp-content\/uploads\/2026\/11\/Bez_nazvu.webp\" sizes=\"1657px\" alt=\"Bez_nazvu \u0160tramberk ve st\u0159edov\u011bku\" width=\"1657\" height=\"1173\" style=\"display: block; margin-left: auto; margin-right: auto;\" data-alt=\"Bez_nazvu.jpg\"><\/p>\n<p><em><small>Pokus o hmotovou rekonstrukci vrchu Kotou\u010d ve st\u0159edov\u011bku<br \/>a) Vyzna\u010den\u00ed pr\u016fb\u011bhu prav\u011bk\u00e9ho valu (sv\u011btle \u0161edozelen\u00e1)<br \/>b) Dva hr\u00e1dky Pansk\u00e1 vyhl\u00eddka (v\u00fd\u0161e) a Jur\u016fv k\u00e1men (n\u00ed\u017ee)<br \/>c) hn\u011bd\u00e1 linie nazna\u010duje odt\u011b\u017eenou \u010d\u00e1st kopce Kotou\u010d, jeskyn\u011b \u0160ipka (n\u00ed\u017ee), jeskyn\u011b \u010certova d\u00edra (v\u00fd\u0161e; odt\u011b\u017een\u00e1), domky pod hr\u00e1dkem na Jurov\u011b kameni &#8211; st\u0159edov\u011bk\u00e1 osada<\/small><\/em><\/p>\n<p><small>St\u0159edov\u011bk\u00e1 kolonizace kraje je spjata p\u0159edev\u0161\u00edm se jm\u00e9nem H\u00fcckeswagen\u016f, olomouck\u00fdm biskupstv\u00edm a pozd\u011bji Bene\u0161ovici. Jejich dr\u017eavy a proces samotn\u00fd se pokou\u0161elo rekonstruovat n\u011bkolik autor\u016f a ot\u00e1zka nen\u00ed dosud zcela do\u0159e\u0161ena (p\u0159edev\u0161\u00edm J. Bakala, T. Baletka 1997, D. Jani\u0161 2008). Z\u00e1m\u011brem tohoto \u010dl\u00e1nku nen\u00ed zm\u00edn\u011bnou problematiku \u0159e\u0161it, nicm\u00e9n\u011b n\u00e1sleduj\u00edc\u00ed n\u00e1lezy s n\u00ed \u00fazce souvis\u00ed a oklikou se k n\u00ed vr\u00e1t\u00edme.<\/small><\/p>\n<p><small>Ji\u017e jsme zm\u00ednili opevn\u011bn\u00ed na Kotou\u010di. Na nejvy\u0161\u0161\u00edm vrcholku kopce \u2013 Pansk\u00e9 vyhl\u00eddce \u2013 zakreslil G. Stumpf (Abb. 4) val a n\u00e1znak p\u0159\u00edkopu. Sou\u010d\u00e1st\u00ed jeho \u010dl\u00e1nku byla i keramika, kterou zde z\u00edskal nedaleko n\u011bkdej\u0161\u00edho k\u0159\u00ed\u017ee. Jde o materi\u00e1l typick\u00fd pro z\u00e1v\u011br t\u0159in\u00e1ct\u00e9ho stolet\u00ed. Hoffmann\u016fv v\u00fdzkum nezjistil \u017e\u00e1dnou konstrukci hradby a je pravd\u011bpodobn\u00e9, \u017ee opevn\u011bn\u00ed tvo\u0159ila pouze palis\u00e1da \u010di tzv. polsk\u00fd plot. A\u010dkoli Hoffmann p\u0159edpokl\u00e1dal lat\u00e9nsk\u00e9 st\u00e1\u0159\u00ed valu, m\u016f\u017eeme vzhledem k p\u0159\u00edkopu na vnit\u0159n\u00ed stran\u011b dataci posunout do st\u0159edov\u011bku. Hlavn\u00ed obytnou budovu hr\u00e1dku mohla p\u0159edstavovat nap\u0159\u00edklad rouben\u00e1 v\u011b\u017e, jak\u00e1 st\u00e1la nap\u0159\u00edklad na Lipin\u011b u Fr\u00fddku-M\u00edstku (Kou\u0159il \u2013 \u017d\u00e1\u010dek 1986, 106\u2013110), ale pr\u016fkazn\u00fd doklad o podob\u011b obytn\u00e9 budovy nem\u00e1me. Pahorek, kter\u00fd byl bez d\u016fkaz\u016f p\u0159isuzov\u00e1n jej\u00ed destrukci, n\u00e1le\u017eel zbytk\u016fm barokn\u00edho poutn\u00edho kostela, jak usoudil u\u017e Stumpf (1927) a jeho\u017e z\u00e1klady Hoffmann prozkoumal. M\u00e1me tedy p\u0159ed sebou zbytky skrovn\u00e9ho s\u00eddla, um\u00edst\u011bn\u00e9ho v pom\u011brn\u011b extr\u00e9mn\u00ed poloze. To se snad d\u00e1 vysv\u011btlit snahou o maxim\u00e1ln\u00ed vyu\u017eit\u00ed mo\u017enost\u00ed kontroly okoln\u00ed krajiny a d\u016fvody obrann\u00fdmi, nebo\u0165 z velk\u00e9 \u010d\u00e1sti byl are\u00e1l chr\u00e1n\u011bn strm\u00fdmi sr\u00e1zy. Ov\u0161em obyvatel\u016fm muselo um\u00edst\u011bn\u00ed p\u0159in\u00e1\u0161et mnoho obt\u00ed\u017e\u00ed se z\u00e1sobov\u00e1n\u00edm vodou a pov\u011btrnostn\u00edmi vlivy. Srovn\u00e1n\u00ed se zde nab\u00edz\u00ed s hr\u00e1dkem na Klenov\u011b (k. \u00fa. Byst\u0159i\u010dka), kter\u00fd podle n\u00e1lez\u016f existoval v p\u0159ibli\u017en\u011b stejn\u00e9 dob\u011b. Posl\u00e1n\u00edm obou t\u011bchto opevn\u011bn\u00ed bylo pravd\u011bpodobn\u011b poskytnout z\u00e1\u0161titu koloniza\u010dn\u00edmu procesu.<\/small><\/p>\n<p><small>Ten z\u0159ejm\u011b p\u0159edstavuj\u00ed poz\u016fstatky osady, nalezen\u00e9 V. \u0160ikulovou nedaleko pramene tzv. M\u00edrov\u00e9 stud\u00e1nky. Jej\u00ed sonda, ji\u017e je je\u0161t\u011b dnes mo\u017en\u00e9 v ter\u00e9nu identiikovat, objevila zbytky obd\u00e9ln\u00fdch staveb, p\u0159ekryt\u00fdch mazanicovou krou. Tedy nejsp\u00ed\u0161e poz\u016fstatky d\u0159ev\u011bn\u00fdch objekt\u016f, omazan\u00e9 hlin\u011bnou om\u00edtkou, kter\u00e1 se p\u0159i po\u017e\u00e1ru vyp\u00e1lila do podoby krusty. Keramika zde objeven\u00e1 spad\u00e1 op\u011bt do druh\u00e9 poloviny 13. stolet\u00ed (Kou\u0159il &#8211; Jan\u00e1k 1991).<\/small><\/p>\n<p><small>P\u0159\u00edmo nad pravd\u011bpodobnou osadou na okraji skaln\u00edho sr\u00e1zu se nal\u00e9z\u00e1 druh\u00fd hr\u00e1dek Jur\u016fv k\u00e1men. Keramika zde nalezen\u00e1 spad\u00e1 do konce 13. stolet\u00ed a do 14. stolet\u00ed. Plocha uzav\u0159en\u00e1 p\u0159\u00edkopem nen\u00ed velk\u00e1 a existence p\u0159edhrad\u00ed hledan\u00e9ho na terase p\u0159ed p\u0159\u00edkopem nen\u00ed s jistotou potvrzena. Tvar ter\u00e9nu sv\u00e1d\u00ed v t\u011bchto m\u00edstech k p\u0159edstav\u011b lehce opevn\u011bn\u00e9 plochy. V nejbli\u017e\u0161\u00edm okol\u00ed (severov\u00fdchodn\u011b po svahu) se v\u0161ak nach\u00e1z\u00ed podobn\u00e9 p\u0159\u00edrodn\u00ed lavice. V jedn\u00e9 ze sond nad hranou sr\u00e1zu nalezl J. Pavel\u010d\u00edk \u010d\u00e1st objektu le\u017e\u00edc\u00edho p\u0159ed p\u0159\u00edkopem. Jeho vazba na opevn\u011bn\u00ed je v\u0161ak nejist\u00e1. Vyj\u00e1d\u0159it se k podob\u011b hr\u00e1dku na Jurov\u011b kameni nen\u00ed jednoduch\u00e9. Nejsp\u00ed\u0161e ale \u0161lo op\u011bt o d\u0159ev\u011bnou stavbu s leh\u010d\u00edm opevn\u011bn\u00edm, jak\u00e1 by odpov\u00eddala podobn\u00fdm objekt\u016fm koloniza\u010dn\u00ed vlny, jako byly hr\u00e1dek Lipina u Fr\u00fddku, Pern\u00e1 u Vala\u0161sk\u00e9ho Mezi\u0159\u00ed\u010d\u00ed nebo Lubina u P\u0159\u00edbora.<\/small><\/p>\n<p><small>Vznik obou staveb nemusel b\u00fdt nutn\u011b soub\u011b\u017en\u00fd. Teoreticky je mo\u017en\u00e9, \u017ee do\u0161lo k p\u0159esunu s\u00eddla z exponovan\u00e9 polohy na nejvy\u0161\u0161\u00edm vrcholu do l\u00e9pe p\u0159\u00edstupn\u00e9ho m\u00edsta na Jur\u016fv k\u00e1men, jen\u017e tehdy le\u017eel na v\u00fdb\u011b\u017eku z ni\u017e\u0161\u00edho vrcholu Kotou\u010de naz\u00fdvan\u00e9ho Brda. V\u00fdhodou byla i bl\u00edzkost osady a vodn\u00edho zdroje. Takov\u00fd pohled by pomohl vysv\u011btlit, pro\u010d se zde nach\u00e1zej\u00ed dv\u011b s\u00eddla v pom\u011brn\u011b t\u011bsn\u00e9 vzd\u00e1lenosti. Historick\u00e9 zpr\u00e1vy bohu\u017eel o \u0160tramberku ve 13. stolet\u00ed ml\u010d\u00ed. Okol\u00ed bylo \u010d\u00e1ste\u010dn\u011b v dr\u017een\u00ed potomk\u016f H\u00fcckeswagen\u016f, kte\u0159\u00ed nejsp\u00ed\u0161e za\u010dali stav\u011bt na okraji sv\u00e9 dr\u017eavy hrad \u0160ost\u00fdn. Jeho zalo\u017een\u00ed se podle dostupn\u00fdch n\u00e1lez\u016f zd\u00e1 b\u00fdt pozd\u011bj\u0161\u00ed (nejv\u00fd\u0161e tak sou\u010dasn\u00e9) ne\u017e vznik hr\u00e1dk\u016f na Kotou\u010di. Kdo vlastnil \u00fazem\u00ed mezi \u0160tramberkem, Nov\u00fdm Ji\u010d\u00ednem (tehdy je\u0161t\u011b neexistuj\u00edc\u00edm) a Mo\u0159kovem tak\u00e9 nen\u00ed zcela jasn\u00e9 (srovnej Baletka 1997; Jani\u0161 2008). Zat\u00edm tedy z\u016fst\u00e1v\u00e1 inici\u00e1tor vzniku obou objekt\u016f nezn\u00e1m\u00fd. Za \u00fa\u010del jejich vzniku v\u0161ak m\u016f\u017eeme ozna\u010dit pokus zajistit koloniza\u010dn\u00ed snahy v prostoru \u0160tramberka s t\u00edm, \u017ee nejsp\u00ed\u0161e tvo\u0159ily oporu na hranici majetku \u0161ost\u00fdnsk\u00e9ho.<\/small><\/p>\n<p><small>Vznik dne\u0161n\u00edho hradu a m\u011bsta nen\u00ed z pohledu archeologie dob\u0159e dolo\u017een. Nicm\u00e9n\u011b nen\u00ed zn\u00e1mo, \u017ee by odtud poch\u00e1zely n\u00e1lezy z 13. stolet\u00ed. Jak zm\u00ednil M. Pla\u010dek (2001, 256), vznik hradu by mohl dob\u0159e souviset s Bene\u0161ovici, kte\u0159\u00ed vlastnili mimo jin\u00e9 hrad \u0160tr\u00e1lek v Jesen\u00edk\u00e1ch. Ob\u011b jm\u00e9na snad poch\u00e1zej\u00ed z n\u011bmeck\u00e9ho slova pro jejich erbovn\u00ed iguru (Strahl\/st\u0159ela). Autor p\u0159edpokl\u00e1d\u00e1 vznik hradu v prvn\u00ed \u010dtvrtin\u011b 14. stolet\u00ed. Proti t\u00e9to dataci nelze celkem nic nam\u00edtat, zvl\u00e1\u0161t\u011b pokud je vysv\u011btlen\u00ed jm\u00e9na spr\u00e1vn\u00e9. P\u0159ipome\u0148me je\u0161t\u011b, \u017ee dal\u0161\u00ed v\u00fdklad jm\u00e9na Strahlenberg \u2013 z\u00e1\u0159n\u00e1 hora, kter\u00e9 by v souvislosti s b\u011blost\u00ed Kotou\u010de p\u0159ipadalo v \u00favahu, je m\u00e9n\u011b pravd\u011bpodobn\u00fd, nebo\u0165 se nevztahuje ke Kotou\u010di, ale k m\u011bstu le\u017e\u00edc\u00edmu mimo jeho \u00fazem\u00ed, i kdy\u017e je mo\u017en\u00e9, \u017ee jde tak\u00e9 o p\u0159enesen\u00ed jm\u00e9na star\u0161\u00edho s\u00eddla (viz v\u00fd\u0161e) po p\u0159esunu obyvatel. D\u016fvodem jeho vzniku mohla b\u00fdt zm\u011bna majetkov\u00e9 dr\u017eby. Tak\u00e9 jeho situov\u00e1n\u00ed na v\u00fdrazn\u00e9 ostro\u017en\u011b odpov\u00edd\u00e1 l\u00e9pe podobn\u00fdm stavb\u00e1m tehdej\u0161\u00ed doby.<\/small><\/p>\n<p style=\"text-align: center;\"><img decoding=\"async\" src=\"https:\/\/newmain.muzeumnovojicinska.cz\/wp-content\/uploads\/2026\/11\/image.webp\" sizes=\"776px\" alt=\"image.png\" width=\"776\" height=\"1048\"><\/p>\n<p><em><small>Keramick\u00fd materi\u00e1l nalezen\u00fd ve st\u0159edov\u011bk\u00e9 j\u00edmce v ji\u017en\u00edm n\u00e1ro\u017e\u00ed m\u011bstsk\u00fdch hradeb \u0160tramberka, Z\u00e1chrann\u00fd archeologick\u00fd v\u00fdzkum Muzea Novoji\u010d\u00ednska p. o. v roce 2008.<\/small><\/em><\/p>\n<p><small>N\u00e1lez st\u0159edov\u011bk\u00e9 j\u00edmky (v\u00fdzkum Muzeum Novoji\u010d\u00ednska, 2008; Kn\u00e1pek 2008) z m\u011bsta, je\u017e se poprv\u00e9 zmi\u0148uje roku 1359, p\u0159inesl materi\u00e1l datovateln\u00fd do pol. 14. stolet\u00ed. \u0160lo o mal\u00fd hrnek s ou\u0161kem a st\u0159\u00edb\u0159it\u00fdm povrchem, hrnec s v\u00fdvalkovou \u0161roubovic\u00ed s ovalen\u00fdm okrajem a n\u011bkolik ven vyklon\u011bn\u00fdch a horizont\u00e1ln\u011b se\u0159\u00edznut\u00fdch okraj\u016f. Zaj\u00edmav\u00fd je tak\u00e9 fragment dna se zna\u010dkou k\u0159\u00ed\u017ee. Bohu\u017eel byla j\u00edmka v dob\u011b v\u00fdzkumu z v\u011bt\u0161\u00ed \u010d\u00e1sti zni\u010dena stavbou, d\u00edky \u010demu\u017e zachr\u00e1n\u011bn\u00fd vzorek keramiky datuje dobu jej\u00edho vzniku jen r\u00e1mcov\u011b. M\u016f\u017eeme \u0159\u00edci, \u017ee tento objekt zahlouben\u00fd p\u0159\u00edmo na geologick\u00e9m p\u0159echodu v\u00e1penc\u016f a ba\u0161sk\u00fdch p\u00edskovc\u016f vznikl nejsp\u00ed\u0161e v 1. polovin\u011b 14. stolet\u00ed. Zda se jej\u00ed stavebn\u00edk ji\u017e orientoval vznikaj\u00edc\u00ed nebo pl\u00e1novanou hradbou, kter\u00e1 proch\u00e1z\u00ed asi 1,5 m od n\u00ed, m\u016f\u017eeme jen spekulovat, ale zd\u00e1 se to b\u00fdt pravd\u011bpodobn\u00e9. Hradba, jej\u00ed\u017e z\u00e1kladov\u00e1 sp\u00e1ra byla ji\u017e p\u0159ed v\u00fdzkumem odkryta, byla zalo\u017eena p\u0159\u00edmo na rostl\u00e9m ter\u00e9nu a nem\u011bla pod sebou star\u0161\u00ed vrstvu os\u00eddlen\u00ed. Jej\u00ed z\u00e1kladov\u00e1 \u010d\u00e1st byla na vnit\u0159n\u00ed stran\u011b roz\u0161\u00ed\u0159ena asi 10-15 cm siln\u00fdm schodkem. S\u00edla zdi je u paty hradby okolo 190 cm. K doklad\u016fm opevn\u011bn\u00ed m\u011bsta pat\u0159\u00ed tak\u00e9 posledn\u00ed poz\u016fstatek p\u0159\u00edkopu a valu v zahrad\u011b u v\u00fdchodn\u00edho n\u00e1ro\u017e\u00ed hradeb.<\/small><\/p>\n<p style=\"text-align: center;\"><img loading=\"lazy\" decoding=\"async\" src=\"https:\/\/newmain.muzeumnovojicinska.cz\/wp-content\/uploads\/2026\/11\/image_bba3a727.webp\" sizes=\"531px\" alt=\"image_bba3a727.png\" width=\"531\" height=\"1091\"><\/p>\n<p>\u00a0<\/p>\n<p><em><small>Keramick\u00fd materi\u00e1l nalezen\u00fd ve st\u0159edov\u011bk\u00e9 j\u00edmce v ji\u017en\u00edm n\u00e1ro\u017e\u00ed m\u011bstsk\u00fdch hradeb \u0160tramberka, Z\u00e1chrann\u00fd archeologick\u00fd v\u00fdzkum Muzea Novoji\u010d\u00ednska p. o. v roce 2008.<\/small><\/em><\/p>\n<p><small>Kotou\u010d se stal ve 13. stolet\u00ed st\u0159ediskem m\u00edstn\u00ed koloniza\u010dn\u00ed aktivity. Z\u0159ejm\u011b star\u0161\u00ed hr\u00e1dek nezn\u00e1m\u00e9ho dr\u017eitele na vrcholu Kotou\u010de Pansk\u00e1 vyhl\u00eddka mohl m\u00edt podobu rouben\u00e9 v\u011b\u017ee s opevn\u011bn\u00edm p\u0159\u00edkopem a valem, jako obdobn\u00e9 hr\u00e1dky v Lipin\u011b u Fr\u00fddku-M\u00edstku, Klenov\u011b u Byst\u0159i\u010dky a jinde. Ve druh\u00e9 polovin\u011b 13. stolet\u00ed byla zalo\u017eena na Kotou\u010di u pramene M\u00edrov\u00e9 stud\u00e1nky osada. V jej\u00ed bl\u00edzkosti potom snad p\u0159enesen\u00edm vznikl dal\u0161\u00ed hr\u00e1dek na Jurov\u011b kameni s n\u00e1lezy keramiky z konce 13.\u00a0a po\u010d\u00e1tku 14. stolet\u00ed. Samotn\u00fd hrad \u0160tramberk mohl vzniknout v prvn\u00ed \u010dtvrtin\u011b 14. stolet\u00ed v souvislosti se zm\u011bnou majitele tohoto \u00fazem\u00ed. N\u00e1lezy z m\u011bsta poch\u00e1zej\u00ed z poloviny 14. stolet\u00ed.<\/small><\/p>\n<p><small><strong>Literatura<\/strong><\/small><\/p>\n<ul>\n<li><small>Tom\u00e1\u0161 BALETKA, 1997: Na t\u0159et\u00ed stran\u011b pak Proskovice a Hrabov\u00e1: Konec jednoho m\u00fdtu a nov\u00fd pohledna stav severov\u00fdchodn\u00ed Moravy ve 13. stolet\u00ed, in: Vlastiv\u011bdn\u00fd sborn\u00edk okresu Nov\u00fd Ji\u010d\u00edn, svazek 51, s. 4\u201316, Nov\u00fd Ji\u010d\u00edn.<\/small><\/li>\n<li><small>Vratislav JAN\u00c1K \u2013 Pavel KOU\u0158IL, 1991: K ot\u00e1zce os\u00eddlen\u00ed \u0160tramberku a jeho nejbli\u017e\u0161\u00edho okol\u00ed v dob\u011b hradi\u0161tn\u00ed; in: Vlastiv\u011bdn\u00fd sborn\u00edk okresu Nov\u00fd Ji\u010d\u00edn 47, s. 66\u201378, Nov\u00fd Ji\u010d\u00edn.<\/small><\/li>\n<li><small>Daniel JANI\u0160, 2008: Rozsah \u00fajezdu Franka z H\u00fcckeswagenu a statky olomouck\u00e9ho biskupstv\u00ed na severov\u00fdchodn\u00ed Morav\u011b, in: V\u00fdchodn\u00ed Morava v 10.\u201314. stolet\u00ed.<\/small><\/li>\n<li><small>Ale\u0161 KN\u00c1PEK, 2008: N\u00e1lezov\u00e1 zpr\u00e1va 1\/2008, nepublikov\u00e1no, archiv archeologick\u00e9ho odd\u011blen\u00ed Muzea Novoji\u010d\u00ednska p. o.<\/small><\/li>\n<li><small>Pavel KOU\u0158IL \u2013 Rudolf \u017d\u00c1\u010cEK, 1986: Drobn\u00e1 st\u0159edov\u011bk\u00e1 os\u00eddlen\u00ed v Podbeskyd\u00ed a ot\u00e1zka jejich klasiikace, in: \u010casopis Slezsk\u00e9ho muzea, serie B, 35, s. 97\u2013138, Opava.<\/small><\/li>\n<li><small>Ji\u0159\u00ed PAVEL\u010c\u00cdK, 1960: P\u0159ehled v\u00fdzkum\u016f 1959, 9, Brno.<\/small><\/li>\n<li><small>Ji\u0159\u00ed PAVEL\u010c\u00cdK, 1970: Archeologick\u00fd zji\u0161\u0165ovac\u00ed v\u00fdzkum ve \u0160tramberku 1959; in: \u010casopis Slezsk\u00e9ho Muzea,s\u00e9rie B, 19, s. 97\u2013109, Opava.<\/small><\/li>\n<li><small>Miroslav PLA\u010cEK, 2001: Encyklopedie moravsk\u00fdch hrad\u016f, hr\u00e1dk\u016f a tvrz\u00ed, Brno.<\/small><\/li>\n<li><small>Gustav STUMPF, 1927: Neue vorgeschichtliche Funde vom Kotoutsch, in: Das Kuhnl\u00e4ndchen 8, 1926, 129 -124, Neu Titschein.<\/small><\/li>\n<li><small>Vlasta \u0160IKULOV\u00c1, 1991: P\u0159ehled doklad\u016f st\u0159edov\u011bk\u00e9ho os\u00eddlen\u00ed Kotou\u010de ve sb\u00edrk\u00e1ch Slezsk\u00e9ho muzea v Opav\u011b; in: Vlastiv\u011bdn\u00fd sborn\u00edk okresu Nov\u00fd Ji\u010d\u00edn 47, s. 62\u201365, Nov\u00fd Ji\u010d\u00edn.<\/small><\/li>\n<\/ul>\n<p>\u00a0<\/p>\n<p><small><em>PhDr. Ale\u0161 Kn\u00e1pek, Mgr. Radka Kn\u00e1pek<\/em><\/small><\/p>\n<p>\u00a0<\/p>\n","protected":false},"excerpt":{"rendered":"<p>\u00a0 \u010cl\u00e1nek vznikl d\u00edky\u00a0podpo\u0159e a poznatk\u016fm z\u00edskan\u00fdm b\u011bhem\u00a0pobytu realizovan\u00e9ho v r\u00e1mci programu Erasmus+ (KA1 \u2013&hellip;<\/p>\n","protected":false},"author":1,"featured_media":22125,"comment_status":"closed","ping_status":"","sticky":false,"template":"","format":"standard","meta":{"rs_blank_template":"","rs_page_bg_color":"","slide_template_v7":"","footnotes":""},"categories":[218],"tags":[],"class_list":["post-22119","post","type-post","status-publish","format-standard","has-post-thumbnail","hentry","category-clanky"],"_links":{"self":[{"href":"https:\/\/newmain.muzeumnovojicinska.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/22119","targetHints":{"allow":["GET"]}}],"collection":[{"href":"https:\/\/newmain.muzeumnovojicinska.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts"}],"about":[{"href":"https:\/\/newmain.muzeumnovojicinska.cz\/wp-json\/wp\/v2\/types\/post"}],"author":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/newmain.muzeumnovojicinska.cz\/wp-json\/wp\/v2\/users\/1"}],"replies":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/newmain.muzeumnovojicinska.cz\/wp-json\/wp\/v2\/comments?post=22119"}],"version-history":[{"count":1,"href":"https:\/\/newmain.muzeumnovojicinska.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/22119\/revisions"}],"predecessor-version":[{"id":22124,"href":"https:\/\/newmain.muzeumnovojicinska.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/22119\/revisions\/22124"}],"wp:featuredmedia":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/newmain.muzeumnovojicinska.cz\/wp-json\/wp\/v2\/media\/22125"}],"wp:attachment":[{"href":"https:\/\/newmain.muzeumnovojicinska.cz\/wp-json\/wp\/v2\/media?parent=22119"}],"wp:term":[{"taxonomy":"category","embeddable":true,"href":"https:\/\/newmain.muzeumnovojicinska.cz\/wp-json\/wp\/v2\/categories?post=22119"},{"taxonomy":"post_tag","embeddable":true,"href":"https:\/\/newmain.muzeumnovojicinska.cz\/wp-json\/wp\/v2\/tags?post=22119"}],"curies":[{"name":"wp","href":"https:\/\/api.w.org\/{rel}","templated":true}]}}