{"id":22112,"date":"2024-07-29T12:00:00","date_gmt":"2024-07-29T10:00:00","guid":{"rendered":"https:\/\/newmain.muzeumnovojicinska.cz\/stary-jicin-vyvoj-a-struktura-sidla-na-severovychode-moravy\/"},"modified":"2026-11-12T07:53:32","modified_gmt":"2026-11-12T06:53:32","slug":"stary-jicin-vyvoj-a-struktura-sidla-na-severovychode-moravy","status":"publish","type":"post","link":"https:\/\/newmain.muzeumnovojicinska.cz\/stary-jicin-vyvoj-a-struktura-sidla-na-severovychode-moravy\/","title":{"rendered":"Star\u00fd Ji\u010d\u00edn &#8211; v\u00fdvoj a struktura s\u00eddla na severov\u00fdchod\u011b Moravy"},"content":{"rendered":"<p>\u00a0<\/p>\n<p style=\"text-align: center;\"><img fetchpriority=\"high\" decoding=\"async\" src=\"https:\/\/newmain.muzeumnovojicinska.cz\/wp-content\/uploads\/2026\/11\/logo_erasmus_1.webp\" sizes=\"484px\" alt=\"logo_erasmus_1.jpg\" width=\"484\" height=\"145\"><\/p>\n<p><small>\u010cl\u00e1nek vznikl d\u00edky\u00a0podpo\u0159e a poznatk\u016fm z\u00edskan\u00fdm b\u011bhem\u00a0pobytu realizovan\u00e9ho v r\u00e1mci programu Erasmus+ (KA1 \u2013 Learning Mobility of Individuals \u2013 School education, Adult education and Vocational education and training) ve dnech\u00a0<a href=\"https:\/\/www.muzeumnj.cz\/stramberk\/odborna-cinnost\/erasmus-a-projekty\/erasmus-nemecko-7-1072024\" target=\"_blank\" rel=\"noopener\">7.-10.7.2024<\/a>.<\/small><\/p>\n<p>\u00a0<\/p>\n<p><strong><small>STAR\u00dd JI\u010c\u00cdN\u00a0&#8211; V\u00ddVOJ A STRUKTURA S\u00cdDLA NA SEVEROV\u00ddCHOD\u011a MORAVY<\/small><\/strong><\/p>\n<p><small>Na z\u00e1klad\u011b dosavadn\u00edch znalost\u00ed o Star\u00e9m Ji\u010d\u00edn\u011b byla zkoum\u00e1na struktura s\u00eddla, kter\u00e9 dos\u00e1hlo (a pozd\u011bji ztratilo) statut m\u011bsta. Byly hled\u00e1ny jeho vazby k ostatn\u00edm s\u00eddl\u016fm, vyhodnocov\u00e1na jeho funkce jako centra panstv\u00ed ve st\u0159edov\u011bku a pak nast\u00edn\u011bny jeho novov\u011bk\u00e9 rysy. Byl sledov\u00e1n v\u00fdvojov\u00fd proces, jak se ze s\u00eddla, jeho\u017e z\u00e1sadn\u00ed st\u0159edov\u011bk\u00fd v\u00fdznam se odv\u00edjel od strategick\u00e9ho v\u00fdznamu hradu, vyvinul v sou\u010dasnosti sm\u011brem k pouh\u00e9 st\u0159edn\u011b velk\u00e9 obci. C\u00edlem snah bylo nan\u00e9st charakteristiku s\u00eddla a jeho v\u00fdvoje jako podklad pro dal\u0161\u00ed urbanistick\u00e1 vyhodnocen\u00ed k posouzen\u00ed potenci\u00e1lu n\u00e1sledn\u00e9ho sm\u011b\u0159ov\u00e1n\u00ed obce Star\u00fd Ji\u010d\u00edn.<\/small>\u00a0<small>S\u00eddlo bylo zkoum\u00e1no interdisciplin\u00e1rn\u00edm v\u00fdzkumem v oblasti spole\u010densk\u00fdch v\u011bd. Bylo vyhodnocov\u00e1no metodami historick\u00fdmi, urbanistick\u00fdmi, archeologick\u00fdmi a um\u011bnov\u011bdn\u00fdmi.<\/small><\/p>\n<p>\u00a0<\/p>\n<p><strong><small>Star\u00fd Ji\u010d\u00edn jako v\u00fdsledek koloniza\u010dn\u00edho \u00fasil\u00ed<\/small><\/strong><\/p>\n<p><small>Zalo\u017een\u00ed s\u00eddli\u0161t\u011b (Star\u00fd) Ji\u010d\u00edn spad\u00e1 do t\u0159in\u00e1ct\u00e9ho stolet\u00ed, kter\u00e9 je dobou, kdy se prosazuj\u00ed spole\u010densko-technick\u00e9 umocn\u011bn\u00e9 rozs\u00e1hl\u00fdm osidlovac\u00edm procesem. Doch\u00e1z\u00ed k rozs\u00e1hl\u00fdm struktur\u00e1ln\u00edm zm\u011bn\u00e1m cel\u00e9ho os\u00eddlen\u00ed [5, 10]<\/small><small>. Mezi \u010deskou \u0161lechtou vyniklo n\u011bkolik rodin koloniza\u010dn\u00edmi po\u010diny na velk\u00e9m \u00fazem\u00ed. V Podbeskyd\u00ed tuto roli v\u0161ak nesl rod por\u00fdnsk\u00fdch hrabat H\u00fcckeswagen\u016f a prost\u0159ednictv\u00edm olomouck\u00e9ho biskupstv\u00ed tak\u00e9 Schauenburk\u016f.<\/small><\/p>\n<p><small>V procesu st\u0159edov\u011bk\u00e9 kolonizace hr\u00e1ly v\u00fdznamnou \u00falohu geografick\u00e9 faktory. D\u016fle\u017eit\u00e9 byly nap\u0159. v\u00fdskyt brodu a komunikace [14, 8]. Podobnou paralelu lze naj\u00edt v m\u00edstech horsk\u00fdch p\u0159ek\u00e1\u017eek p\u0159i jejich \u00fapat\u00edch (v \u010cech\u00e1ch nap\u0159. s\u00eddla v Podkru\u0161nohorsk\u00fdch p\u00e1nv\u00edch) [11].<\/small><\/p>\n<p><small>Star\u00fd Ji\u010d\u00edn pat\u0159\u00ed mezi ta s\u00eddla v zem\u00edch koruny \u010desk\u00e9, kter\u00e1 vznikla doslova na zelen\u00e9m drnu. Archeologick\u00e1 a archeobotanick\u00e1 evidence nasv\u011bd\u010duje tomu, \u017ee byl zalo\u017een v srdci lesn\u00edho masivu, kter\u00fd v t\u00e9to \u010d\u00e1sti zem\u011b spojoval bez p\u0159eru\u0161en\u00ed v\u00fd\u0161iny N\u00edzk\u00e9ho Jesen\u00edku a Beskyd. Krom lesn\u00edch \u0159emesel byla tato krajina vyu\u017e\u00edv\u00e1na jen pro n\u011bkolik komunikac\u00ed spojuj\u00edc\u00edch moravsk\u00e9 \u00favaly s \u00farodnou Slezskou spra\u0161ovou rovinou, krakovskou sol\u00ed a baltsk\u00fdm pob\u0159e\u017e\u00edm. Spolu se silnou snahou po objeven\u00ed nerostn\u00e9ho bohatstv\u00ed, kter\u00e1 p\u0159ivedla kolonisty na \u010ceskomoravskou vrchovinu a do Jesen\u00edk\u016f, byly pr\u00e1v\u011b komunikace a s nimi spojen\u00fd obchod d\u016fle\u017eitou silou vedouc\u00ed k osidlov\u00e1n\u00ed nov\u00fdch \u010d\u00e1st\u00ed zem\u011b. Pot\u0159eba stabilizace s\u00eddli\u0161tn\u00ed s\u00edt\u011b a zaji\u0161t\u011bn\u00ed jej\u00ed celkov\u00e9 vnit\u0159n\u00ed logistiky pak vedly soub\u011b\u017en\u011b k vytvo\u0159en\u00ed plnohodnotn\u011b urbanizovan\u00e9 krajiny se s\u00edt\u00ed vs\u00ed a hospod\u00e1\u0159sk\u00fdch (poplu\u017en\u00edch) dvor\u016f i v p\u016fvodn\u011b okrajov\u00fdch oikumen\u00e1ch.<\/small><\/p>\n<p><small>Velmi podobn\u00fd proces jako u Starojicka m\u016f\u017eeme sledovat u Lichtembursk\u00fdch venkovsk\u00fdch zalo\u017een\u00ed na \u010ceskomoravsk\u00e9m pomez\u00ed. Na protom\u011bstsk\u00e9m rozvrhu s kostelem a pansk\u00fdm s\u00eddlem, zde vznikly dne\u0161n\u00ed vsi S\u00e1zavka (hist. Smrdov) a Borov\u00e1 (dnes. Havl\u00ed\u010dkova). Bruno ze Schauenburka se ostatn\u011b setkal se Smilem z Lichtemburka na k\u0159\u00ed\u017eov\u00e9 v\u00fdprav\u011b P\u0159emysla Otakara do Prus a vyd\u00e1val listiny ohledn\u011b c\u00edrkevn\u00ed spr\u00e1vy Smilem zalo\u017een\u00fdch s\u00eddli\u0161\u0165. Zalo\u017een\u00edm i urbanismem se Star\u00e9mu Ji\u010d\u00ednu \u010d\u00e1ste\u010dn\u011b podob\u00e1 i \u017d\u010f\u00e1r (nad S\u00e1zavou) o jeho\u017e v\u00fdvoji n\u00e1s v\u00fdjime\u010dn\u011b dob\u0159e informuje kronik\u00e1\u0159 Jind\u0159ich. Cisterci\u00e1ci zde pobl\u00ed\u017e kostela zalo\u017eili trhov\u00e9 s\u00eddli\u0161t\u011b (ozn. tehdy za forum) p\u0159ed rokem 1257. Po kr\u00e1tk\u00e9 dob\u011b v\u0161ak bylo s\u00eddli\u0161t\u011b na p\u0159\u00edkaz opata p\u0159esunuto do m\u00edst dne\u0161n\u00edho m\u011bsta a m\u00edsto n\u011bj zde bylo ji\u017e okolo roku 1300 pole [5].<\/small><\/p>\n<p><small>Transformace os\u00eddlen\u00ed zem\u011b v r\u00e1mci velk\u00e9 st\u0159edov\u011bk\u00e9 kolonizace 13. stolet\u00ed, spojen\u00e1 se z\u00e1nikem \u010di p\u0159esunem n\u011bkter\u00fdch s\u00eddli\u0161\u0165 je dnes obecn\u011b dolo\u017eena mnoh\u00fdmi p\u0159\u00edklady. V bl\u00edzk\u00e9m okol\u00ed Star\u00e9ho Ji\u010d\u00edna se podobn\u00fd koncept uplatnil u P\u0159\u00edbora zakl\u00e1dan\u00e9ho tak\u00e9 H\u00fcckeswageny, kdy zaniklo star\u0161\u00ed os\u00eddlen\u00ed z\u00e1padn\u011b od m\u011bsta (s kapl\u00ed sv. Marka?) je\u017e m\u011blo b\u00fdt patrn\u011b dopln\u011bno tak\u00e9 kl\u00e1\u0161terem. P\u0159\u00edbor pak byl nov\u011b lokov\u00e1n na pravideln\u00e9m rozvrhu s kostelem v dominantn\u00ed poloze nad \u0159ekou. Dosud ne zcela podlo\u017een\u00e9 n\u00e1znaky dovoluj\u00ed uva\u017eovat o stejn\u00e9m posunu tak\u00e9 v p\u0159\u00edpad\u011b Oder. Nejstar\u0161\u00ed s\u00eddlo srovnateln\u00e9ho v\u00fdvoje jsou ji\u017en\u011b od Star\u00e9ho Ji\u010d\u00edna le\u017e\u00edc\u00ed Hranice (p\u016fv. B\u00edl\u00fd Kostel \u2013 Alba Eclessia\/Weiskirchen). Byly zalo\u017eeny na okraji star\u00e9ho pohrani\u010dn\u00edho hvozdu mezi Moravou a Slezskem a vznikly nov\u011b vedle pozdn\u011b hradi\u0161tn\u00edho hradu u \u00dast\u00ed (resp. Teplic n. B.).\u00a0<strong>Tak\u00e9 zn\u00e1m\u00fd \u0160tramberk prod\u011blal slo\u017eit\u00fd v\u00fdvoj, kdy nejstar\u0161\u00ed s\u00eddlo st\u00e1lo na nejvy\u0161\u0161\u00edm (dnes neexistuj\u00edc\u00edm\u00a0<\/strong>[6]<strong>)\u00a0vrcholu Kotou\u010de. Druh\u00e9 opevn\u011bn\u00e9 s\u00eddlo vzniklo na v\u00fdb\u011b\u017eku hlavn\u00edho dvojvr\u0161\u00ed na skalce zvan\u00e9 dnes Jur\u016fv K\u00e1men. Mezi nimi v sedle u vodn\u00edho zdroje pak existovala osada. Tato s\u00eddli\u0161tn\u00ed soustava, byla p\u0159edch\u016fdcem a \u010d\u00e1ste\u010dn\u011b sou\u010dasn\u00edkem nov\u011b budovan\u00e9ho hradu a k n\u011bmu p\u0159ihrazen\u00e9ho m\u011bste\u010dka \u0160tramberka pat\u0159\u00edc\u00edch ji\u017e nov\u00e9 vln\u011b koloniz\u00e1tor\u016f z rodu Bene\u0161ovic\u016f erbu zavinut\u00e9 st\u0159ely.\u00a0<\/strong>V\u0161echny p\u0159\u00edklady ilustruj\u00ed transforma\u010dn\u00ed proces konce 13. stolet\u00ed a sam\u00e9ho po\u010d\u00e1tku stolet\u00ed n\u00e1sleduj\u00edc\u00edho, kdy se uplatnily jak model loka\u010dn\u00ed, tak p\u0159e\u017eil v jednotliv\u00fdch p\u0159\u00edpadech model \u017eiveln\u00e9ho r\u016fstu os\u00eddlen\u00ed, kter\u00fd v\u0161ak zpravidla nevedl (d\u00edky lok\u00e1ln\u00edm limit\u016fm) k v\u011bt\u0161\u00edmu rozvoji dan\u00e9ho s\u00eddla. Pak zde samoz\u0159ejm\u011b existovaly tak\u00e9 podniky nezda\u0159en\u00e9 d\u00edky neklidn\u00e9 dob\u011b konce 13. v\u011bku (Sekanka u Davle), nebo pro vy\u010derp\u00e1n\u00ed pl\u00e1novan\u00e9ho potenci\u00e1lu m\u00edsta jak z hlediska zdroj\u016f p\u0159\u00edrodn\u00edch tak ekonomick\u00fdch (Vysok\u00e9 M\u00fdto &#8211; Star\u00e9 M\u00fdto) [12].<\/small><\/p>\n<p><small>Hlavn\u00ed ot\u00e1zkou Starojick\u00e9ho urbanismu je jeho v\u00fdvoj a vazba na pansk\u00e9 s\u00eddlo. Apriori bylo t\u00e9m\u011b\u0159 od po\u010d\u00e1tk\u016f b\u00e1d\u00e1n\u00ed p\u0159ij\u00edm\u00e1no, \u017ee ji\u017e v dob\u011b prvn\u00ed zm\u00ednky existoval hrad Ditschin. S\u00eddlem Arnolda z H\u00fcckeswagen by v\u0161ak mohl b\u00fdt tak\u00e9 dvorec u zd\u011bn\u00e9ho kostela\u00a0[1] by\u0165 nejstar\u0161\u00ed listina roku 1240 zmi\u0148uje s\u00eddlo typu hradu (Castro nostro Ditschin).<\/small><\/p>\n<p><small>D\u016fle\u017eitou ot\u00e1zkou pro urbanismus obce je existence opevn\u011bn\u00ed a jeho p\u0159\u00edpadn\u00e9 \u010dasov\u00e9 za\u0159azen\u00ed. V n\u00e1znac\u00edch zejm\u00e9na na v\u00fdchod\u011b a z kus\u00e9 zm\u00ednky\u00a0[13]se zd\u00e1, \u017ee lehk\u00e9 (d\u0159evo) zemn\u00ed opevn\u011bn\u00ed m\u011bste\u010dko m\u011blo, jako konec konc\u016f mnoho jin\u00fdch i v\u00fdzna\u010dn\u011bj\u0161\u00edch m\u011bst v \u010desk\u00fdch zem\u00edch a\u017e do 15. stolet\u00ed, ale dobu jeho p\u0159\u00edpadn\u00e9ho vzniku zat\u00edm nejsme schopni postihnout. Impulsem mohl b\u00fdt dost dob\u0159e neklidn\u00fd z\u00e1v\u011br 14. stolet\u00ed, stejn\u011b jako v\u011bk n\u00e1sleduj\u00edc\u00ed, \u010di strach z vp\u00e1du Turk\u016f v 16. stolet\u00ed, kter\u00fd se na Morav\u011b projevoval dosti siln\u011b.<\/small><\/p>\n<p><small>Budeme-li hledat stopy po n\u011bmeck\u00fdch zakladatel\u00edch Star\u00e9ho Ji\u010d\u00edna, mus\u00edme jej srovnat s jejich dom\u00e1c\u00edm prost\u0159ed\u00edm, kter\u00fdm bylo \u0161ir\u0161\u00ed Por\u00fdn\u00ed. Z\u00e1padn\u011b od Por\u00fdn\u00ed a ji\u017en\u011b od Dunaje se nach\u00e1zela \u0159\u00edmsk\u00e1 m\u011bstsk\u00e1 j\u00e1dra a castra. Nov\u011b zakl\u00e1dan\u00e1 m\u011bsta vznikala hlavn\u011b ve v\u00fdchodn\u00ed \u010d\u00e1sti st\u0159edn\u00ed Evropy. Z\u00e1padn\u00ed Evropa nav\u00e1zala na star\u0161\u00ed galsk\u00e1, \u0159\u00edmsk\u00e1 a normansk\u00e1 s\u00eddla \u2013 francouzsk\u00e9 m\u011bsto Nimes nebo Arles se zprvu sv\u00fdm os\u00eddlen\u00edm ve\u0161lo do \u0159\u00edmsk\u00fdch cirk\u016f, jeho\u017e vn\u011bj\u0161\u00ed st\u011bny byly vyu\u017eity jako opevn\u011bn\u00ed. M\u011bstsk\u00e1 s\u00eddla st\u0159edov\u011bk\u00e9 Evropy pobl\u00ed\u017e b\u00fdval\u00e9ho limes romanus (severn\u00ed hranice \u0159\u00edmsk\u00e9 \u0159\u00ed\u0161e), se t\u00e1hla od Velk\u00e9 Brit\u00e1nie p\u0159es Francii, Por\u00fdn\u00ed a ji\u017en\u00ed N\u011bmecko do Podunaj\u00ed a Rumunska. \u010casto se p\u016fvodn\u00ed \u0159\u00edmsk\u00fd n\u00e1zev dostal do n\u00e1zvu sou\u010dasn\u00e9ho: ve Francii nap\u0159. Pa\u0159\u00ed\u017e (Lutetia Parisiorum), v N\u011bmecku nap\u0159. Trev\u00edr (Augusta Treverorum), Augsburg (Augusta Vindelicorum), \u0158ezno (Castra Regina), Kol\u00edn nad R\u00fdnem (Colonia Claudia Ara Agrippinensium), Mohu\u010d (Mogontiacum). Z\u00e1kladem ran\u011b historick\u00fdch jader byly dv\u011b na sebe kolm\u00e9 osy hlavn\u00edch ulic \u2013 od severu k jihu \u201cv ose sv\u011bta\u201d a od v\u00fdchodu na z\u00e1pad \u201cb\u011bh slunce\u201d. \u0158\u00edmsk\u00e1 tradice je d\u016fvodem toho, \u017ee na \u00fazem\u00ed N\u011bmecka bylo ji\u017e v 11. stolet\u00ed asi 120 m\u011bst [2], na Morav\u011b to bylo ve 13. stolet\u00ed m\u011bst jen 19.<\/small><\/p>\n<p>\u00a0<\/p>\n<p><strong><small>Dal\u0161\u00ed urbanistick\u00fd v\u00fdvoj<\/small><\/strong><\/p>\n<p><small>V\u00fdznam Star\u00e9ho Ji\u010d\u00edna se ve st\u0159edov\u011bku do zna\u010dn\u00e9 m\u00edry odv\u00edjel od jeho hradn\u00ed fortifikace, kter\u00fd samoz\u0159ejm\u011b pozd\u011bji klesal. Jistou souvislost s v\u00fdznamem Star\u00e9ho Ji\u010d\u00edna m\u016f\u017ee m\u00edt i zmen\u0161ov\u00e1n\u00ed panstv\u00ed Star\u00fd Ji\u010d\u00edn, od n\u011bho\u017e se v 15. stolet\u00e1 odpojil Kun\u00edn, Mankovice a Jesen\u00edk [13].\u00a0<strong>V 16. stolet\u00ed se ekonomicky siln\u00e9 m\u011bsto Nov\u00fd Ji\u010d\u00edn vyplatilo z poddanstv\u00ed a st\u00e1v\u00e1 se svobodn\u00fdm m\u011bstem a z\u00e1rove\u0148 stavitelem nov\u011b konstituovan\u00e9ho panstv\u00ed Nov\u00fd Ji\u010d\u00edn &#8211; \u0160tramberk, kter\u00e9 se odpojilo od dosavadn\u00edho panstv\u00ed Star\u00fd Ji\u010d\u00edn\u00a0<\/strong>[4]<strong>.\u00a0<\/strong>O Hustope\u010de, Milotice a Vysokou bylo staroji\u010d\u00ednsk\u00e9 panstv\u00ed zmen\u0161eno v 17. stolet\u00ed.<\/small><\/p>\n<p><small>M\u011bstsk\u00e1 z\u00e1stavba nabyla v pr\u016fb\u011bhu v\u00fdvoje p\u016fdorysn\u00e9 podoby ov\u00e1lu, jak je dob\u0159e vid\u011bt je\u0161t\u011b na stabiln\u00edm katastru ve 30. letech 19. stolet\u00ed. Ov\u00e1ln\u00fd tvar vych\u00e1z\u00ed velmi pravd\u011b podobn\u011b z tvaru, narativn\u00edmi prameny dolo\u017een\u00e9ho, m\u011bstsk\u00e9ho opevn\u011bn\u00ed, kter\u00e9 se zat\u00edm nepoda\u0159ilo materi\u00e1lov\u011b specifikovat.<\/small><\/p>\n<p><small>M\u00e1lo obvykl\u00e9 podoby nepravideln\u00e9ho p\u011bti\u00faheln\u00edku nabyl p\u016fdorysn\u00fd tvar n\u00e1m\u011bst\u00ed, co\u017e je vysv\u011btlov\u00e1no postupn\u00fdm v\u00fdvojem s\u00eddla v z\u00e1vislosti na trasov\u00e1n\u00ed cest a jeho prom\u011bn\u00e1ch. Star\u00fd Ji\u010d\u00edn le\u017e\u00ed na v\u00fdznamn\u00e9 komunika\u010dn\u00ed spojnici Podunaj\u00ed a moravsk\u00fdch \u00faval\u016f s Horn\u00edm Slezskem a Malopolskem. Pr\u00e1v\u011b Star\u00fdm Ji\u010d\u00ednem tedy proch\u00e1zela cesta z Uher a Doln\u00edho Pomorav\u00ed do T\u011b\u0161\u00edna, na n\u00ed\u017e se napojovala cesta z Olomouce \u010di P\u0159erova [7]. Podobn\u00e1 utv\u00e1\u0159en\u00ed n\u00e1m\u011bst\u00ed, charakteristick\u00e1 nepravidelnostmi, prov\u00e1z\u00ed velmi \u010dasto star\u00e1 mnohdy je\u0161t\u011b p\u0159edkoloniza\u010dn\u00ed zalo\u017een\u00ed, kde byl p\u016fdorys n\u00e1m\u011bst\u00ed d\u00e1n rovn\u011b\u017e trasov\u00e1n\u00edm cest. P\u0159esnou analogii ke starojick\u00e9mu n\u00e1m\u011bst\u00ed je obt\u00ed\u017en\u00e9 nal\u00e9zt. Podobn\u011b jsou nebo byla utv\u00e1\u0159ena n\u00e1m\u011bst\u00ed v n\u011bkter\u00fdch star\u00fdch s\u00eddlech, jako je Podiv\u00edn, Star\u00e1 B\u0159eclav, Valtice, Drnholec nebo T\u00fdnec [3]. Ve Star\u00e9m Ji\u010d\u00edn\u011b \u0161la od jihoz\u00e1padu star\u00e1 d\u00e1lkov\u00e1 cesta od Kel\u010de, Hustope\u010d\u00ed nad Be\u010dvou a Pala\u010dova. V 18. stolet\u00ed byla vym\u011b\u0159ena nov\u00e1 c\u00edsa\u0159sk\u00e1 silnice. Na v\u00fdchod a severov\u00fdchod vych\u00e1zely alespo\u0148 podle 1. vojensk\u00e9ho mapov\u00e1n\u00ed cesty do Nov\u00e9ho Ji\u010d\u00edna, samoz\u0159ejm\u011b na hrad a od dne\u0161n\u00edho Vl\u010dnova.<\/small><\/p>\n<p><small>Ohledn\u011b statutu s\u00eddla nen\u00ed sv\u011bdectv\u00ed pramen\u016f jednotn\u00e9. V p\u00edsemnostech st\u0159edov\u011bk\u00e9ho p\u016fvodu se Star\u00fd Ji\u010d\u00edn objevuje v podob\u011b Gyczin, a to u\u017e v roce 1278. V roce 1396 se p\u00ed\u0161e o die festo Tyczen mit dem alten Stadt. V roce 1498 je v\u00fdslovn\u011b uv\u00e1d\u011bn jako m\u011bste\u010dko [7]. Znak musel z\u00edskat v 17. stolet\u00ed, nebo\u0165 heraldick\u00e1 figura znaku Star\u00e9ho Ji\u010d\u00edna byla odvozena od erbu tehdej\u0161\u00ed vrchnosti Hofmann\u016f z Gr\u00fcnb\u00fcchlu. S\u00eddlo m\u011blo dokonce hrdeln\u00ed pr\u00e1vo, kter\u00e9 bylo zru\u0161eno a\u017e v roce 1729 a privilegium ud\u011blov\u00e1n\u00ed nejvy\u0161\u0161\u00edho trestu tak do dnes p\u0159ipom\u00edn\u00e1 relikt kamenn\u00e9ho pran\u00fd\u0159e ve v\u00fdchodn\u00ed \u010d\u00e1sti Star\u00e9ho Ji\u010d\u00edna. V roce 1833 byl op\u011bt m\u011bstem, v roce 1924 m\u011bste\u010dkem\u00a0[7]a nyn\u00ed je za\u0159azen mezi obce.<\/small><\/p>\n<p><small>Podobn\u011b jako jin\u00e1 s\u00eddla pot\u0159eboval Star\u00fd Ji\u010d\u00edn rozs\u00e1hl\u00e9 hospod\u00e1\u0159sk\u00e9 z\u00e1zem\u00ed. Stejn\u011b jako jinde byly na starojick\u00e9m statku hospod\u00e1\u0159sk\u00e9 dvory. V pramenech se u\u017e od 15. stolet\u00ed p\u0159ipom\u00edn\u00e1 dv\u016fr pod Star\u00fdm Ji\u010d\u00ednem. Konkr\u00e9tn\u00ed lokalizaci hospod\u00e1\u0159sk\u00e9ho dvora na v\u00fdchodn\u00ed stran\u011b obce mimo jej\u00ed hrazen\u00e9 j\u00e1dro zn\u00e1me a\u017e v 18. stolet\u00ed podle 1. vojensk\u00e9ho mapov\u00e1n\u00ed a podle situa\u010dn\u00edch pl\u00e1n\u016f dvor\u016f panstv\u00ed Star\u00fd Ji\u010d\u00edn z 19. stolet\u00ed [1].<\/small><\/p>\n<p><small>Dominantou obce je samoz\u0159ejm\u011b krom\u011b hradu kostel sv. V\u00e1clava zmi\u0148ovan\u00fd v roce 1376, i kdy\u017e n\u011bkte\u0159\u00ed badatel\u00e9\u00a0[8] uv\u00e1d\u011bj\u00ed vy\u0161\u0161\u00ed st\u00e1\u0159\u00ed sakr\u00e1ln\u00ed stavby. Ve 2. polovin\u011b 16. stolet\u00ed do\u0161lo podle star\u0161\u00ed literatury k p\u0159estavb\u011b, podle dispozice a dochovan\u00fdch renesan\u010dn\u00edch \u010d\u00e1st\u00ed svatyn\u011b z\u0159ejm\u011b k novostavb\u011b kostela [1]. Tehdy v\u011b\u017e dostala atikov\u00e9 ukon\u010den\u00ed, kter\u00e9 se v t\u00e9to podob\u011b v panoramatu obce v\u00fdrazn\u011b uplat\u0148uje dodnes.<\/small><\/p>\n<p><small>Hrad Star\u00fd Ji\u010d\u00edn si jist\u00fd strategick\u00fd v\u00fdznam podr\u017eel do novov\u011bku, a\u017e v posledn\u00ed \u010dtvrtin\u011b 18. stolet\u00ed byl opu\u0161t\u011bn a zch\u00e1tral. K p\u0159\u00edjemn\u00e9mu bydlen\u00ed si u\u017e ve 20. letech 18. stolet\u00ed tehdej\u0161\u00ed \u0161lechti\u010dt\u00ed majitel\u00e9 Star\u00e9ho Ji\u010d\u00edna Zenonov\u00e9 z Dannhausenu vybudovali z\u00e1mek v obci v bl\u00edzkosti kostela [1]. Dan\u00ed za strategick\u00e9 um\u00edst\u011bn\u00ed s\u00eddla s hradem byla ov\u0161em \u0161patn\u00e1 dostupnost vody, co\u017e p\u0159edstavovalo jist\u011b v\u00fdznamn\u00fd aspekt, kter\u00fd br\u00e1nil rozvoji Star\u00e9ho Ji\u010d\u00edna, narozd\u00edl od Nov\u00e9ho Ji\u010d\u00edna ve v\u00fdhodn\u00e9 poloze, kter\u00fd se u\u017e na po\u010d\u00e1tku novov\u011bku za\u010dal rychle rozr\u016fstat.<\/small><\/p>\n<p><small>Star\u00fd Ji\u010d\u00edn vznikl nejsp\u00ed\u0161e jako sou\u010d\u00e1st pansk\u00e9ho s\u00eddla, u n\u011bho\u017e byl p\u0159edpoklad pln\u011bn\u00ed funkce spr\u00e1vn\u00edho centra kolonizovan\u00e9 dom\u00e9ny. V posledn\u00ed t\u0159etin\u011b 13. v\u011bku nabrala tzv. velk\u00e1 kolonizace nov\u00fd sp\u00e1d a do\u0161lo k n\u011bkter\u00fdm politicko-spole\u010densk\u00fdm posun\u016fm. V tomto nov\u00e9m prost\u0159ed\u00ed p\u0159est\u00e1v\u00e1 patrn\u011b dosta\u010dovat prostorov\u011b omezen\u00fd rozvrh (Star\u00e9ho) Ji\u010d\u00edna a doch\u00e1z\u00ed k vysazen\u00ed nov\u00e9ho m\u011bsta s mo\u017enost\u00ed rozvr\u017een\u00ed velk\u00e9ho (trhov\u00e9ho) n\u00e1m\u011bst\u00ed, odpov\u00eddaj\u00edc\u00edho rozsahu zastav\u011bn\u00e9 plochy a r\u016fstu (p\u0159. \u0161pit\u00e1l extra muros). V neposledn\u00ed \u0159ad\u011b byl Nov\u00fd Ji\u010d\u00edn zalo\u017een tak\u00e9 s ohledem na dostate\u010dn\u00e9 vodn\u00ed zdroje. V\u011bt\u0161ina t\u011bchto v\u011bc\u00ed nebyla na Star\u00e9m Ji\u010d\u00edn\u011b dob\u0159e mo\u017en\u00e1 d\u00edky utv\u00e1\u0159en\u00ed ter\u00e9nu &#8211; h\u0159betu s p\u0159\u00edkr\u00fdmi svahy.\u00a0<strong>M\u011bste\u010dko se tak mohlo rozv\u00edjet jen velmi omezen\u011b, co\u017e byl konec konc\u016f do jist\u00e9 m\u00edry i p\u0159\u00edpad mlad\u0161\u00edho \u0160tramberka, \u010di dal\u0161\u00edch m\u011bst v podobn\u011b utv\u00e1\u0159en\u00fdch geomorfologick\u00fdch podm\u00ednk\u00e1ch &#8211; z bli\u017e\u0161\u00edch nap\u0159. Hradec nad Moravic\u00ed.<\/strong><\/small><\/p>\n<p><small>Konsolidaci v\u00fdvoje obce v nov\u00fdch mantinelech p\u0159ineslo Star\u00e9mu Ji\u010d\u00ednu 14. stolet\u00ed, kdy patrn\u011b vznikl jeho rozvrh tak jak se udr\u017eel do 19. stolet\u00ed a \u010d\u00e1ste\u010dn\u011b vlastn\u011b dodnes, v\u010detn\u011b pansk\u00e9ho hospod\u00e1\u0159sk\u00e9ho dvora. V\u011bt\u0161\u00ed zm\u011bny \u010di sp\u00ed\u0161e modifikace vnesla do Star\u00e9ho Ji\u010d\u00edna a\u017e renesance a po zk\u00e1ze t\u0159icetilet\u00e9 v\u00e1lky nov\u00fd zp\u016fsob soci\u00e1ln\u011b ekonomick\u00fdch vztah\u016f v barokn\u00ed spole\u010dnosti.<\/small><\/p>\n<p><small>V minulosti byl Star\u00fd Ji\u010d\u00edn v\u00fdznamn\u00fd svou strategickou polohou, ve st\u0159edov\u011bku se stal m\u011bste\u010dkem. V novov\u011bku jeho v\u00fdznam v souvislosti s prom\u011bnou po\u017eadavk\u016f kladen\u00fdch na m\u011bsta jejich v\u00fdznam klesal, a\u017e byl ve 20. stolet\u00ed za\u0159azen mezi obce. A \u00falohu region\u00e1ln\u00edho centra a p\u0159evzal bl\u00edzk\u00fd Nov\u00fd Ji\u010d\u00edn. Pr\u00e1v\u011b d\u00edky tomu z\u016fstaly ve struktu\u0159e Star\u00e9ho Ji\u010d\u00edna zakonzervov\u00e1ny rysy star\u0161\u00edho drobn\u00e9ho s\u00eddla a je dnes sv\u00fdmi parametry, starosv\u011btskost\u00ed a bl\u00edzkost\u00ed hradn\u00ed z\u0159\u00edceniny atraktivn\u00ed turistickou destinac\u00ed.<\/small><\/p>\n<p>\u00a0<\/p>\n<p>\u00a0<\/p>\n<p><small><em>PhDr. Radka Kn\u00e1pek, Mgr. Ale\u0161 Kn\u00e1pek, Mgr. Lucie Augustinkov\u00e1, PhD.,\u00a0Prof.\u00a0Felix Teichner<\/em><\/small><\/p>\n<p>\u00a0<\/p>\n<div class=\"container-inner\">\n<div itemprop=\"articleBody\">\n<p><strong><small>Pou\u017eit\u00e1 literatura<\/small><\/strong><br \/><small>[1] AUGUSTINKOV\u00c1, L. &#8211; KN\u00c1PEK, A. &#8211; MARTINEC, P. Hrad Star\u00fd Ji\u010d\u00edn. Ostrava 2014.<br \/>[2] BECHTEL, H. Wirtschaftsgeschichte Deutschlands I. M\u00fcnchen: Callwey, 1951.<br \/>[3] GALU\u0160KA, L. &#8211; KOU\u0158IL, P. &#8211; MIT\u00c1\u010cEK, J. V\u00fdchodn\u00ed Morava v 10. &#8211; 14. stolet\u00ed. Brno 2008.<br \/>[4] JUROK, J. a kol. Nov\u00fd Ji\u010d\u00edn. Historie\/kultura\/lid\u00e9. Praha 2011.<br \/>[5] KL\u00c1P\u0160T\u011a, J. Prom\u011bna \u010desk\u00fdch zem\u00ed ve st\u0159edov\u011bku. Praha, Nakladatelstv\u00ed LN, 2005.<br \/>[6] KN\u00c1PEK, A. St\u0159edov\u011bk\u00e9 n\u00e1lezy ze \u0160tramberka. In: \u0160tramberk \u2013 Moravsk\u00fd Betl\u00e9m, s. 27 \u2013 31, \u0160tramberk, 2009.<br \/>[7] KU\u010cA, K. M\u011bsta a m\u011bste\u010dka v \u010cech\u00e1ch, na Morav\u011b a ve Slezsku. Praha 2000. D\u00edl IV.<br \/>[8] LIGGIO, L. P. The Hanseatic League and Freedom of Trade. Journal of Private Enterprise, 2007, ro\u010d. 23, \u010d\u00eds. 1, s. 134\u2013141.<br \/>[9] MENCLOV\u00c1, D. Beitrag zur Typologie der m\u00e4hrischen Burgen. Sborn\u00edk prac\u00ed Filosofick\u00e9 fakulty Brn\u011bnsk\u00e9 univerzity, XIV &#8211; XV, \u0159ada F, s. 97 &#8211; 127.<br \/>[10] PISKOV\u00c1, R. a kol. Jihlava. D\u011bjiny moravsk\u00fdch m\u011bst. Nakladatelstv\u00ed LN. Praha 2009.<br \/>[11] PUMAIN, D. Settlement Systems in the Evolution. Geografiska Annaler, 2000, ro\u010d. 82B, \u010d\u00eds. 2, s. 73\u201387.<br \/>[12] RICHTER, M. &#8211; VEL\u00cdMSK\u00dd, T. Die arch\u00e4ologische Erforschung von Stadtw\u00fcstungen des 13. Jahrhunderts in B\u00f6hmen. Siedlungsforschung 11, (1993), s. 83-110.<br \/>[13] TUREK, A. Hrad a panstv\u00ed Star\u00fd Ji\u010d\u00edn. Nov\u00fd Ji\u010d\u00edn 1978.<br \/>[14] VOTRUBEC, C. Lidsk\u00e1 s\u00eddla, jejich typy a rozm\u00edst\u011bn\u00ed ve sv\u011bt\u011b. Praha, 1980.<\/small><\/p>\n<\/p><\/div>\n<\/p><\/div>\n<div class=\"galleries row\">\u00a0<\/div>\n<p>\u00a0<\/p>\n","protected":false},"excerpt":{"rendered":"<p>\u00a0 \u010cl\u00e1nek vznikl d\u00edky\u00a0podpo\u0159e a poznatk\u016fm z\u00edskan\u00fdm b\u011bhem\u00a0pobytu realizovan\u00e9ho v r\u00e1mci programu Erasmus+ (KA1 \u2013&hellip;<\/p>\n","protected":false},"author":1,"featured_media":22115,"comment_status":"closed","ping_status":"","sticky":false,"template":"","format":"standard","meta":{"rs_blank_template":"","rs_page_bg_color":"","slide_template_v7":"","footnotes":""},"categories":[218],"tags":[],"class_list":["post-22112","post","type-post","status-publish","format-standard","has-post-thumbnail","hentry","category-clanky"],"_links":{"self":[{"href":"https:\/\/newmain.muzeumnovojicinska.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/22112","targetHints":{"allow":["GET"]}}],"collection":[{"href":"https:\/\/newmain.muzeumnovojicinska.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts"}],"about":[{"href":"https:\/\/newmain.muzeumnovojicinska.cz\/wp-json\/wp\/v2\/types\/post"}],"author":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/newmain.muzeumnovojicinska.cz\/wp-json\/wp\/v2\/users\/1"}],"replies":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/newmain.muzeumnovojicinska.cz\/wp-json\/wp\/v2\/comments?post=22112"}],"version-history":[{"count":1,"href":"https:\/\/newmain.muzeumnovojicinska.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/22112\/revisions"}],"predecessor-version":[{"id":22114,"href":"https:\/\/newmain.muzeumnovojicinska.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/22112\/revisions\/22114"}],"wp:featuredmedia":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/newmain.muzeumnovojicinska.cz\/wp-json\/wp\/v2\/media\/22115"}],"wp:attachment":[{"href":"https:\/\/newmain.muzeumnovojicinska.cz\/wp-json\/wp\/v2\/media?parent=22112"}],"wp:term":[{"taxonomy":"category","embeddable":true,"href":"https:\/\/newmain.muzeumnovojicinska.cz\/wp-json\/wp\/v2\/categories?post=22112"},{"taxonomy":"post_tag","embeddable":true,"href":"https:\/\/newmain.muzeumnovojicinska.cz\/wp-json\/wp\/v2\/tags?post=22112"}],"curies":[{"name":"wp","href":"https:\/\/api.w.org\/{rel}","templated":true}]}}