{"id":22036,"date":"2025-01-06T12:00:00","date_gmt":"2025-01-06T11:00:00","guid":{"rendered":"https:\/\/newmain.muzeumnovojicinska.cz\/jantarova-stezka-nova-kniha-a-jantar-z-pustejova\/"},"modified":"2026-11-12T07:53:32","modified_gmt":"2026-11-12T06:53:32","slug":"jantarova-stezka-nova-kniha-a-jantar-z-pustejova","status":"publish","type":"post","link":"https:\/\/newmain.muzeumnovojicinska.cz\/jantarova-stezka-nova-kniha-a-jantar-z-pustejova\/","title":{"rendered":"Jantarov\u00e1 stezka \u2013 nov\u00e1 kniha a jantar z Pust\u011bjova"},"content":{"rendered":"<p>\u00a0<\/p>\n<p><small><strong>Jantarov\u00e1 stezka \u2013 nov\u00e1 kniha a jantar z Pust\u011bjova<\/strong><\/small><\/p>\n<p><small>Jantarov\u00e1 stezka byla obchodn\u00ed trasou spojuj\u00edc\u00ed sever Evropy \u2013 pob\u0159e\u017e\u00ed Baltu s civiliza\u010dn\u00edm centrem kolem St\u0159edozemn\u00edho mo\u0159e. Jantar byl po t\u00e9to trase dopravov\u00e1n od Baltu na jih, do It\u00e1lie, \u0158ecka a d\u00e1le do Egypta dlouho p\u0159ed na\u0161\u00edm letopo\u010dtem a po n\u011bm. Jedna jej\u00ed v\u011btev pokra\u010dovala od \u010cern\u00e9ho mo\u0159e a\u017e do Asie jako sou\u010d\u00e1st Hedv\u00e1bn\u00e9 stezky.<\/small><\/p>\n<p><small>Jantarov\u00e1 stezka je dlouhodob\u011b mezi badateli i ve\u0159ejnost\u00ed spojov\u00e1na tak\u00e9 s Pood\u0159\u00edm, nebo\u0165 tudy z\u0159ejm\u011b vedla jedna z men\u0161\u00edch v\u011btv\u00ed t\u00e9to obchodn\u00ed trasy. Jantarov\u00fd kor\u00e1lek byl nalezen na hradi\u0161ti Po\u017eaha u Nov\u00e9ho Ji\u010d\u00edna<sup>1<\/sup>\u00a0a z Kotou\u010de u \u0160tramberka poch\u00e1z\u00ed v\u011bt\u0161\u00ed neopracovan\u00fd surov\u00fd \u201evalounek\u201c jantaru. Evropsk\u00e9 jazyky naz\u00fdvaj\u00ed oproti \u010de\u0161tin\u011b tuto severoji\u017en\u00ed spojnici p\u0159\u00edmo cestou \u2013 Bernsteinstrasse, \u015alak Burstynowy, Amber road, Ruta de Ambar. Jako Jantarovou cestu Pood\u0159\u00edm ji ve sv\u00e9m \u010dl\u00e1nku z roku 1912 vyzna\u010dil tak\u00e9 ne\u00fanavn\u00fd\u00a0Jako z\u00e1kladn\u00ed vod\u00edtko mu mimo jin\u00e9 poslou\u017eil n\u00e1lez jantaru u Pust\u011bjova, k n\u011bmu\u017e se je\u0161t\u011b dostaneme.<\/small><\/p>\n<p><small>V m\u00edstech v\u00fdskytu na baltsk\u00e9m pob\u0159e\u017e\u00ed byl jantar<sup>2<\/sup>\u00a0t\u011b\u017een u\u017e od neolitu. M\u00edsta t\u011b\u017eby byla i v\u00fdchodisky intenzivn\u00edho obchodu s touto surovinou, zhruba od 2. poloviny 2. tis\u00edcilet\u00ed p\u0159. n. l.; c\u00edlovou stanic\u00ed tohoto obchodu byly \u0158ecko a It\u00e1lie, kde byl jantar vysoce cen\u011bn jako surovina s magickou moc\u00ed. Byl pou\u017e\u00edv\u00e1n k v\u00fdrob\u011b \u0161perk\u016f a ozdobn\u00fdch p\u0159edm\u011bt\u016f, n\u011bkdy se\u00a0u\u017e\u00edval jako kadidlo, nebo\u0165 po zah\u0159\u00e1t\u00ed vyd\u00e1v\u00e1 p\u0159\u00edjemnou v\u016fni a m\u00e1 i dezinfek\u010dn\u00ed \u00fa\u010dinky.<\/small><\/p>\n<p style=\"text-align: center;\"><img fetchpriority=\"high\" decoding=\"async\" src=\"https:\/\/newmain.muzeumnovojicinska.cz\/wp-content\/uploads\/2026\/11\/obr1.webp\" sizes=\"723px\" alt=\"obr1.jpg\" width=\"723\" height=\"965\"><\/p>\n<p style=\"text-align: center;\"><em><small>Jantarov\u00fd zlomek, p\u011btina p\u016fvodn\u00edho kusu nalezen\u00e9ho u Pust\u011bjova (ulo\u017een v Muzeu Novoji\u010d\u00ednska).<\/small><\/em><\/p>\n<p>\u00a0<\/p>\n<p><small>Cesta vedouc\u00ed Pood\u0159\u00edm za\u010d\u00ednala v Aquilei pobl\u00ed\u017e dne\u0161n\u00edho Terstu a p\u0159es sou\u010dasn\u00e9 Slovinsko a Ma\u010farsko pokra\u010dovala k Dunaji, kter\u00fd byl severn\u00ed hranic\u00ed \u0158\u00edmsk\u00e9 \u0159\u00ed\u0161e. D\u00e1le k Baltu pokra\u010dovala n\u011bkolika sm\u011bry. D\u016fle\u017eit\u00fd vedl p\u0159es Brn\u011bnsko a Prost\u011bjovsko na Wroclaw, kde byl tak\u00e9 objeven sklad t\u00e9m\u011b\u0159 3 000 kilogram\u016f jantaru.<sup>3<\/sup>\u00a0Moravsk\u00fdmi k\u0159i\u017eovatkami obchodu severu s jihem koncem star\u00e9ho letopo\u010dtu byly p\u016fvodn\u011b bohat\u00e1 keltsk\u00e1 obec \u010di m\u011bsto le\u017e\u00edc\u00ed u N\u011bm\u010dic na Han\u00e9 a n\u00e1vazn\u011b na ni slavn\u00e9 Oppidum na vrchu Star\u00e9 hradisko mezi Boskovicemi a Plumlovem. Na obou t\u011bchto lokalit\u00e1ch byly nalezeny nesm\u00edrn\u011b cenn\u00e9 artefakty.<\/small><\/p>\n<p><small>Jestli\u017ee u\u017e Jan Amos Komensk\u00fd zmi\u0148uje n\u00e1lezy jantaru na Star\u00e9m Hradisku (u Prost\u011bjova), pak z prostoru Odersk\u00e9 br\u00e1ny zn\u00e1me za t\u00e9m\u011b\u0159 150 let n\u00e1lezy bohu\u017eel pouze t\u0159i, z nich\u017e dva jsme zm\u00ednili v\u00fd\u0161e. Oba bychom vzhledem k v\u00fdznamu Kotou\u010de, pota\u017emo hradi\u0161t\u011b Po\u017eaha tak\u00e9 \u010dekali. T\u0159et\u00ed n\u00e1lez je vlastn\u011b o n\u011bco zaj\u00edmav\u011bj\u0161\u00ed. Jde o jantarovou \u201ekostku\u201c o stran\u00e1ch zhruba 3 x 4 centimetry, spolu s n\u00ed\u017e byla nalezena \u0159eck\u00e1 mince. Objev u\u010dinil u\u017e v roce 1881 zam\u011bstnanec Severn\u00ed dr\u00e1hy (Vechtr Stenzel), kter\u00fd si propachtoval u Pust\u011bjova kousek pole.<sup>4<\/sup><\/small><\/p>\n<p>\u00a0<\/p>\n<p style=\"text-align: center;\"><img decoding=\"async\" src=\"https:\/\/newmain.muzeumnovojicinska.cz\/wp-content\/uploads\/2026\/11\/obr2.webp\" sizes=\"497px\" alt=\"obr2.png\" width=\"497\" height=\"340\"><\/p>\n<p style=\"text-align: center;\"><em><small>Pust\u011bjov na map\u011b z poloviny 18. stol., tedy je\u0161t\u011b bez \u017eeleznice. Jantar byl nalezen severn\u011b od ml\u00fdnsk\u00e9ho n\u00e1honu.<\/small><\/em><\/p>\n<p>\u00a0<\/p>\n<p><small>V r\u00e1mci ter\u00e9nn\u00edch \u00faprav pak nalezl (n\u00e1plavy poh\u0159benou) kulturn\u00ed vrstvu a v n\u00ed \u017elutav\u00fd k\u00e1men velikosti p\u011bsti (!). N\u00e1lezce vyhledal Stefana Weigela a t\u00e1zal se na druh kamene, kter\u00fd jej ihned poznal. Weigel p\u00ed\u0161e, \u017ee jej \u201eten dobr\u00fd \u010dlov\u011bk\u201c rozd\u011blil na p\u011bt \u010d\u00e1st\u00ed. Spole\u010dn\u011b pak na m\u00edst\u011b kopali a nalezli bronzovou minci \u0159eck\u00e9ho p\u016fvodu. Polohu n\u00e1lezu up\u0159esnil v \u010dl\u00e1nku z roku 1927 Gustav Stumpf, kter\u00fd uv\u00e1d\u00ed,<sup>5<\/sup>\u00a0\u017ee lokalita le\u017e\u00ed nedaleko zemsk\u00e9 hranice (s Moravou) na \u201eSlezsk\u00e9 p\u016fd\u011b\u201c, severn\u011b od \u017eeleznice a ml\u00fdnsk\u00e9ho n\u00e1honu. Z historick\u00fdch mapov\u00fdch doklad\u016f vysv\u00edt\u00e1, \u017ee \u0161lo o polohu v t\u011bsn\u00e9m sousedstv\u00ed \u0159\u00ed\u010dn\u00ed nivy. V\u0161e na jih od n\u00ed byl ji\u017e podm\u00e1\u010den\u00fd ter\u00e9n a\u017e k Od\u0159e. Lokalita n\u00e1lezu tak docela dob\u0159e m\u016f\u017ee souviset s osadou, nebo dvorcem. Zda zde n\u011bjak\u00e9 s\u00eddlo bylo, zat\u00edm nev\u00edme. M\u016f\u017ee j\u00edt tak\u00e9 o poz\u016fstatek spojen\u00fd s trasou prav\u011bk\u00e9 cesty a\u0165 u\u017e ztracen\u00fd, \u010di uschovan\u00fd z\u00e1m\u011brn\u011b.<\/small><\/p>\n<p><small>V budoucnu bude zaj\u00edmav\u00e9 zjistit, zda dochovan\u00fd kus nepat\u0159\u00ed k n\u011bkter\u00e9mu z mal\u00fdch zdroj\u016f jantaru na na\u0161em \u00fazem\u00ed. Vyskytuje v ledovcov\u00fdch ulo\u017eenin\u00e1ch na Vidnavsku, p\u0159ivle\u010den\u00fd kontinent\u00e1ln\u00edm ledovcem. Na n\u011bkolika \u010desk\u00fdch a moravsk\u00fdch nalezi\u0161t\u00edch se fosiln\u00ed prysky\u0159ice vyskytuj\u00ed jako m\u00edstn\u00ed. P\u0159\u00edkladem jsou lokality \u0160tudlov\u00a0u Vala\u0161sk\u00fdch Klobouk, Valchov u Boskovic (tzv. valchovit), Nov\u00e1 Ves u Moravsk\u00e9 T\u0159ebov\u00e9 (tzv. neudorfit a muckit), Zast\u00e1vka u Brna (tzv. v\u00e1lait), nebo Nov\u00e9 P\u0159\u00edlepy u Berouna (tzv. p\u0159\u00edlepit) a Duchcov (tzv. duxit).<\/small><\/p>\n<p><small>Bronzov\u00e1 \u0159eck\u00e1 mince nalezen\u00e1 spolu s jantarem nese vyobrazen\u00ed Ath\u00e9ny s korintskou p\u0159ilbou posazenou na hlav\u011b v nebojov\u00e9 poloze a pegasem (ok\u0159\u00eddlen\u00fdm kon\u011bm) na rubu mince.<\/small><\/p>\n<p><small>Mince (stat\u00e9r) poch\u00e1z\u00ed z jihoitalsk\u00e9ho Locri Epizephyrii (Bruttium) z let 350\u2013268 p\u0159. n. l.<sup>6<\/sup>\u00a0a je nepochybn\u00fdm dokladem obchodu mezi St\u0159edozem\u00edm, Pood\u0159\u00edm a pravd\u011bpodobn\u011b tak\u00e9 Pobalt\u00edm. Bruttium (dne\u0161n\u00ed Kal\u00e1brie) je hornat\u00e1 oblast v nejji\u017en\u011bj\u0161\u00ed \u010d\u00e1sti It\u00e1lie s rozs\u00e1hl\u00fdmi lesy, nazvan\u00e1 podle p\u016fvodn\u00edch obyvatel, Brutti\u016f. P\u016fda zde byla m\u00e1lo \u00farodn\u00e1, proto p\u0159evl\u00e1dal chov dobytka. Pob\u0159e\u017e\u00ed bylo od 8. stol. p\u0159. n. I. kolonizov\u00e1no \u0158eky, b\u011bhem druh\u00e9 vlny tzv. \u201evelk\u00e9 kolonizace\u201c,<sup>7<\/sup>\u00a0kte\u0159\u00ed zde zalo\u017eili zem\u011bd\u011blsko-vojensk\u00e9 obchodn\u00ed osady a v\u00fdvojem doby i velkostatk\u00e1\u0159sk\u00e1 latifundia s p\u011bstov\u00e1n\u00edm dobytka a exportem plodin a d\u0159eva (Locri, Sybaris, Th\u00farioi, Krot\u00f3n, Rh\u00e9gion). Za v\u00e1lky proti Hannibalovi se chovali Bruttiov\u00e9 kol\u00edsav\u011b, ale i oni byli nakonec podman\u011bni \u0158\u00edmany roku 272 p\u0159. n. I.<\/small><\/p>\n<p>\u00a0<\/p>\n<p style=\"text-align: center;\"><img decoding=\"async\" src=\"https:\/\/newmain.muzeumnovojicinska.cz\/wp-content\/uploads\/2026\/11\/obr3.webp\" sizes=\"723px\" alt=\"obr3.jpg\" width=\"723\" height=\"1094\"><\/p>\n<p style=\"text-align: center;\"><em><small>Pust\u011bjov, \u0159eck\u00e1 mince Locri Epizephyrii. Sou\u010dasn\u00fd stav (naho\u0159e) a kresba v \u010dl\u00e1nku G. Stumpfa z roku 1927 s tehdej\u0161\u00edm popisem (ul. v Muzeu Novoji\u010d\u00ednska).<\/small><\/em><\/p>\n<p>\u00a0<\/p>\n<p>Locri Epizephyrii (naz\u00fdv\u00e1no tak\u00e9 jen Locri; dne\u0161n\u00ed Locri) je starov\u011bk\u00e9 m\u011bsto na v\u00fdchodn\u00ed stran\u011b \u201e\u0161pi\u010dky\u201c It\u00e1lie, zalo\u017een\u00e9 \u0158eky cca 673 p\u0159. n. l. jako posledn\u00ed z velk\u00fdch \u0159eck\u00fdch polis. Obyvatel\u00e9 pou\u017e\u00edvali n\u00e1zev Locri Epizephyrii, aby se odli\u0161ili od \u0159eck\u00e9ho Locri. Locri Epizephyrii m\u011blo jako prvn\u00ed psan\u00fd z\u00e1kon\u00edk od roku cca 660 p\u0159. n. l., m\u011bsto mohlo dokonce zakl\u00e1dat vlastn\u00ed kolonie. B\u011bhem 6. stol. p\u0159. n. l. odr\u00e1\u017eelo \u00fatoky Crotonu a p\u016fsobilo proti ath\u00e9nsk\u00e9 intervenci na z\u00e1pad\u011b b\u011bhem pelopon\u00e9sk\u00e9 v\u00e1lky. Locri Epizephyrii neust\u00e1le m\u011bnilo loajalitu mezi \u0158\u00edmem a jeho nep\u0159\u00e1teli, dokud \u0158\u00edman\u00e9 pod veden\u00edm Scipia Africana nezabrali m\u011bsto v roce 205 p\u0159. n. l.<\/p>\n<p>\u00a0<\/p>\n<p><img loading=\"lazy\" decoding=\"async\" src=\"https:\/\/newmain.muzeumnovojicinska.cz\/wp-content\/uploads\/2026\/11\/obr4a.webp\" sizes=\"769px\" alt=\"obr4a.jpg\" width=\"769\" height=\"1063\" style=\"display: block; margin-left: auto; margin-right: auto;\"><\/p>\n<p style=\"text-align: center;\"><em><small>Mapa zobrazuj\u00edc\u00ed pust\u011bjovsk\u00fd n\u00e1lez a oblast, ze kter\u00e9 mince poch\u00e1z\u00ed (\u010dern\u011b \u2013 oblast Bruttium, 1 &#8211; lokalita Locri Epizephyrii, 2 &#8211; Pust\u011bjov).<\/small><\/em><\/p>\n<p>\u00a0<\/p>\n<p><small>Vyu\u017eijme nyn\u00ed t\u00e9matu pust\u011bjovsk\u00e9ho n\u00e1lezu ke kr\u00e1tk\u00e9mu exkurzu za novou a ojedin\u011blou publikac\u00ed, kter\u00e1 by mohla zaujmout jak sv\u00fdm z\u00e1b\u011brem, tak p\u0159\u00edstupnost\u00ed pro b\u011b\u017en\u00e9ho \u010dten\u00e1\u0159e. P\u0159ipoj\u00edme tak\u00e9 je\u0161t\u011b n\u011bkolik pozn\u00e1mek k dal\u0161\u00edmu v\u00fdvoji v na\u0161\u00ed oblasti.<\/small><\/p>\n<p><small>Roku 2022 vydalo nakladatelstv\u00ed Academia obs\u00e1hlou knihu \u201eJantarov\u00e1 stezka\u201c renomovan\u00fdch autor\u016f Pavla Boliny, V\u00e1clava C\u00edlka, Pavla \u0160l\u00e9zara a Jana Mart\u00ednka. Uveden\u00e1 publikace je \u010diteln\u00e1 i pro z\u00e1jemce mimo v\u011bdeckou komunitu, by\u0165 obsahuje \u00factyhodn\u00e9 mno\u017estv\u00ed odkaz\u016f. Velk\u00fd sborn\u00edk (728! s.) p\u0159ipraven\u00fd o dva roky d\u0159\u00edve moravsk\u00fdmi archeology<sup>8<\/sup>\u00a0\u201eJantarov\u00e1 stezka v prom\u011bn\u00e1ch \u010dasu\u201c oproti tomu zahrnuje typicky sm\u011bs studi\u00ed vy\u017eaduj\u00edc\u00ed hlub\u0161\u00ed znalosti problematiky.<\/small><\/p>\n<p><small>Kniha Jantarov\u00e1 stezka je vybavena mno\u017estv\u00edm barevn\u00fdch map a vyobrazen\u00ed. Vznikla jako d\u00edlo sleduj\u00edc\u00ed\u00a0moravskou v\u011btev legend\u00e1rn\u00ed obchodn\u00ed cesty. Ve skute\u010dnosti vlastn\u011b n\u011bkolika zcela r\u016fzn\u00fdch cest spojuj\u00edc\u00edch It\u00e1lii s baltsk\u00fdm pob\u0159e\u017e\u00edm obch\u00e1zej\u00edc\u00edch Alpy od z\u00e1padu do D\u00e1nska, p\u0159ekra\u010duj\u00edc\u00ed Alpy a p\u0159es \u010cechy m\u00ed\u0159\u00edc\u00ed sm\u011brem na Rujanu, nebo obch\u00e1zej\u00edc\u00ed Alpy v\u00fdchodn\u011b a p\u0159es Moravu, \u010di Slovensko sahaj\u00edc\u00ed k \u00fast\u00ed Visly nebo do Pobalt\u00ed. By\u0165 se kniha v\u011bnuje moravsk\u00e9 v\u011btvi cesty, poodersk\u00e9 lokality zde nehledejte. Auto\u0159i sleduj\u00ed sm\u011br z Brn\u011bnska na Star\u00e9 Hradisko, Jesen\u00edky a d\u00e1le Polskem a\u017e k pob\u0159e\u017e\u00ed. D\u016fle\u017eitost z\u00e1padn\u011bji le\u017e\u00edc\u00edch v\u011btv\u00ed nen\u00ed v \u010desk\u00e9 historiografii a archeologii nijak nov\u00e1 a podporuj\u00ed ji tak\u00e9 dochovan\u00e9 artefakty, nebo nep\u0159\u00edli\u0161 d\u00e1vn\u00fd objev nesm\u00edrn\u011b bohat\u00e9ho obchodn\u011b v\u00fdrobn\u00edho keltsk\u00e9ho s\u00eddla u N\u011bm\u010dic nad Hanou, \u017eij\u00edc\u00edho p\u0159ed v\u00fdstavbou oppida Star\u00e9 Hradisko, nebo Kotou\u010d u \u0160tramberka. Ostatn\u011b spojen\u00ed Olomoucka s Opavskem ve st\u0159edov\u011bku a novov\u011bku prob\u00edhalo tak\u00e9 po jesenick\u00e9 trase p\u0159es Dvorce.<\/small><\/p>\n<p><small>Z\u00e1jemce o jantarovou stezku d\u00e1le nalezne v knize velk\u00e9 mno\u017estv\u00ed informac\u00ed a vyobrazen\u00ed t\u00fdkaj\u00edc\u00ed se pr\u016fb\u011bhu trasy ji\u017en\u011b od Alp a p\u0159es Alpy. Mno\u017estv\u00ed vyobrazen\u00ed, mapek, satelitn\u00edch sn\u00edmk\u016f a odkaz\u016f poskytuje \u0161irokou \u0161k\u00e1lu t\u00e9mat vyu\u017eiteln\u00fdch pro \u00favahy a p\u0159edstavu \u017eivota okolo obchodn\u00ed tepny v r\u016fzn\u00fdch \u010dasov\u00fdch obdob\u00edch. Auto\u0159i knihy p\u0159i\u0159azuj\u00ed k pr\u016fb\u011bhu jantarov\u00e9 stezky n\u011bkter\u00e9 poz\u016fstatky komunikac\u00ed v dne\u0161n\u00edm ter\u00e9nu. Je t\u0159eba \u0159\u00edci, \u017ee takov\u00fd postup je dosti odv\u00e1\u017en\u00fd. Nap\u0159\u00edklad mocn\u00e9 \u00favozov\u00e9 svazky dochovan\u00e9 u n\u00e1s zejm\u00e9na v lesn\u00edch porostech neporu\u0161en\u00fdch obd\u011bl\u00e1v\u00e1n\u00edm p\u016fdy lze datovat snad jen p\u0159eva\u017euj\u00edc\u00edm mno\u017estv\u00edm n\u00e1lez\u016f, kter\u00e9 by odtud\u00a0poch\u00e1zely. Takto podrobn\u00fd pr\u016fzkum v\u0161ak auto\u0159i k ruce jist\u011b ve v\u011bt\u0161in\u011b p\u0159\u00edpad\u016f nemaj\u00ed.<\/small><\/p>\n<p><small>Je\u0161t\u011b doned\u00e1vna byl zejm\u00e9na v popul\u00e1rn\u011bj\u0161\u00ed literatu\u0159e pojem Jantarov\u00e1 stezka spojov\u00e1n p\u0159edev\u0161\u00edm s dobou \u0159\u00edmsk\u00e9ho c\u00edsa\u0159stv\u00ed. Kdy vedla z Aquilei obchodn\u00ed cesta, pozd\u011bji zvan\u00e1 Jantarov\u00e1, p\u0159es antickou Emonu (Ljubljana, Slovinsko), Savariu (Szombathely, Ma\u010farsko) do Carnunta (Bad Deutsch-Altenburg, Rakousko), kde dnes naleznete unik\u00e1tn\u00ed \u201eskanzen\u201c \u0159\u00edmsk\u00e9ho m\u011bsta. Z Carnunta jedna jej\u00ed v\u011btev p\u0159ekra\u010dovala Dunaj u D\u011bv\u00edna (Bratislava-D\u011bv\u00edn), odtud pokra\u010dovala pod\u00e9l toku Moravy k baltsk\u00e9mu pob\u0159e\u017e\u00ed, k nalezi\u0161t\u00edm a trh\u016fm s jantarem.<sup>9<\/sup>\u00a0Moravsk\u00e9 n\u00e1lezy \u010dasn\u011b republik\u00e1nsk\u00fdch, ale i dal\u0161\u00edch s nimi sou\u010dasn\u00fdch minc\u00ed dokumentuj\u00ed, \u017ee obchodn\u00ed, resp. i jin\u00fd kontakt antick\u00e9ho sv\u011bta s barbarsk\u00fdmi oblastmi se po n\u00ed realizoval u\u017e d\u00e1vno p\u0159ed p\u0159\u00edchodem \u0158\u00edman\u016f do st\u0159edn\u00edho Podunaj\u00ed.<sup>10<\/sup>\u00a0Naopak nov\u00e9 n\u00e1lezy spon nebo minc\u00ed na Novoji\u010d\u00ednsku ilustruj\u00ed pokra\u010dov\u00e1n\u00ed tradice z keltsk\u00e9ho obdob\u00ed doby \u0159\u00edmsk\u00e9 po zlomu letopo\u010dtu.<\/small><\/p>\n<p><small>Podle J. Krej\u010d\u00edho<sup>11<\/sup>\u00a0se d\u00e1 trasa jantarov\u00e9 cesty vyt\u00fd\u010dit geografick\u00fdm roz\u0161\u00ed\u0159en\u00edm n\u00e1lez\u016f \u0159\u00edmsk\u00fdch minc\u00ed. Uv\u00e1d\u00ed tedy jejich line\u00e1rn\u00ed v\u00fdskyt na ose Kurovice-Hole\u0161ov-Byst\u0159ice pod Host\u00fdnem-Choryn\u011b-Nov\u00fd Ji\u010d\u00edn. Ze Star\u00e9ho Ji\u010d\u00edna je 13 minc\u00ed datovan\u00fdch do \u010dasov\u00e9ho \u00faseku 69\u2013378 n. l. a dal\u0161\u00ed nezn\u00e1m\u00e9 mno\u017estv\u00ed minc\u00ed z pr\u016fb\u011bhu 4. stol. n. l. a z Nov\u00e9ho Ji\u010d\u00edna 5 minc\u00ed, z toho 4 mince z pr\u016fb\u011bhu 4. stol. n. l. a jedna byla datov\u00e1na l\u00e9ty 286\u2013305 n. l. Dal\u0161\u00ed n\u00e1lezy \u0159\u00edmsk\u00fdch minc\u00ed jsou zn\u00e1my z Hukovic, Libho\u0161t\u011b, P\u0159\u00edbora a \u0160tramberka. Odpov\u00eddaj\u00ed 1. a 2. pol. 3. stol. n. l.<sup>12<\/sup><\/small><\/p>\n<p><small>V sou\u010dasnosti lze k t\u00e9matu Jantarov\u00e9 stezky \u010di obecn\u011b obchodn\u00ed cesty Pood\u0159\u00edm shrnout asi toto. Je t\u0159eba m\u00edt na pam\u011bti, \u017ee ne\u0161lo o spojnici jedinou a z \u0161ir\u0161\u00edho pohledu patrn\u011b ani nejd\u016fle\u017eit\u011bj\u0161\u00ed \u2013 alespo\u0148 po v\u011bt\u0161inu mlad\u0161\u00edho prav\u011bku a ran\u00e9 doby historick\u00e9. Pro obchod proch\u00e1zej\u00edc\u00ed Pood\u0159\u00edm mohla m\u00edt v\u011bt\u0161\u00ed v\u00fdznam nap\u0159\u00edklad s\u016fl. Jeliko\u017e se nap\u0159\u00edklad keltsk\u00e1 p\u00fachovsk\u00e1 kultura rozlo\u017eila po cel\u00e9m severoz\u00e1padn\u00edm okraji Karpat, uva\u017eujeme o kontrole obchodu se sol\u00ed, kter\u00e1 se ji\u017e v mlad\u0161\u00ed dob\u011b \u017eelezn\u00e9 z\u00edsk\u00e1vala na Krakovsku, kam tento lid \u010d\u00e1ste\u010dn\u011b zas\u00e1hl tak\u00e9. Velk\u00e9 sklady, nebo mno\u017estv\u00ed jantaru zmi\u0148ovan\u00e9 z jin\u00fdch region\u016f v Pood\u0159\u00ed zat\u00edm nenal\u00e9z\u00e1me. Zd\u00e1 se tedy, \u017ee takzvan\u00e1 Jantarov\u00e1 stezka tudy proch\u00e1zela m\u00e9n\u011b v\u00fdzna\u010dnou v\u011btv\u00ed. To v\u0161ak nic nem\u011bn\u00ed na zaj\u00edmavosti tohoto fenom\u00e9nu a nesni\u017euje to n\u00e1ro\u010dnost \u00fatrap ani m\u00edru vynal\u00e9zavosti na\u0161ich p\u0159edk\u016f p\u0159ekon\u00e1vaj\u00edc\u00edch obrovskou vzd\u00e1lenost mezi St\u0159edozem\u00edm a Baltem.<\/small><\/p>\n<p><small><em>PhDr. Radka Kn\u00e1pek, Mgr. Ale\u0161 Kn\u00e1pek<\/em><\/small><\/p>\n<p><strong><small>Pozn\u00e1mky<\/small><\/strong><br \/><small><sup>1) Z hlediska \u0161perka\u0159sk\u00e9ho vyu\u017eit\u00ed m\u00e1 jantar \u0159adu nev\u00fdhod: rychle podl\u00e9h\u00e1 procesu st\u00e1rnut\u00ed a ztr\u00e1c\u00ed lesk. Pozd\u011bji se na jeho povrchu tvo\u0159\u00ed trhlinky. Je citliv\u00fd na lidsk\u00fd pot a je t\u0159eba jej chr\u00e1nit p\u0159ed slune\u010dn\u00edm z\u00e1\u0159en\u00edm.<br \/>2)\u00a0Jako jantar jsou ozna\u010dov\u00e1ny fosiln\u00ed prysky\u0159ice druhohorn\u00edch a t\u0159etihorn\u00edch strom\u016f (hlavn\u011b \u010deled\u00ed Pinaceae, Taxodiaceae, Cupressaceae). Jde o sm\u011bsi r\u016fzn\u00fdch slo\u017eek, z nich\u017e typick\u00e1 je kyselina jantarov\u00e1 C<\/sup>4<sup>H<\/sup>6<sup>O<\/sup>4<sup>\u00a0(pr\u016fm\u011brn\u00e9 slo\u017een\u00ed jantaru je 78 % C, 10 % H a 11 % O) \u2013 chemick\u00e9 slo\u017een\u00ed jantaru nelze vyj\u00e1d\u0159it chemick\u00fdm vzorcem. Jantar nen\u00ed miner\u00e1l, mezi miner\u00e1ly je \u0159azen z tradice, jedn\u00e1 se o vedlej\u0161\u00ed drah\u00fd k\u00e1men. Nej\u010dast\u011bji m\u00e1 medov\u011b \u017elutou, sv\u011btle \u017elutou, \u017elutohn\u011bdou nebo \u010dervenohn\u011bdou barvu, v\u00fdjime\u010dn\u011b je nazelenal\u00fd, modr\u00fd nebo \u010dern\u00fd. B\u00fdv\u00e1 pr\u016fhledn\u00fd (v jantaru lze pozorovat uzav\u0159eniny hmyzu), polopr\u016fhledn\u00fd nebo pr\u016fsvitn\u00fd, m\u00e1 prysky\u0159i\u010dn\u00fd lesk a lasturnat\u00fd lom (Zim\u00e1k 2021, 603).Zim\u00e1k, J. 2021: Z\u00e1klady gemologie (drah\u00e9 kameny). 1069 stran, on-line.<br \/>3)\u00a0\u010ci\u017em\u00e1\u0159, I. 1993; \u010ci\u017em\u00e1\u0159, Z. 2000; Madyda-Legutko, R. 1996; Sala\u010d, V. 2006.<br \/>4)\u00a0Weigel 1912 na str. 16. Jedin\u00e1 zn\u00e1m\u00e1 \u010d\u00e1st z p\u016fvodn\u00edho kusu jantaru je dodnes ulo\u017eena v Muzeu Novoji\u010d\u00ednska.<br \/>5) Stumpf, G. 1927, na str. 20. Spr\u00e1vn\u011b uv\u00e1d\u00ed \u010dervenohn\u011bdou barvu jantaru a zapsal i v\u00e1hu u\u017e tehdy posledn\u00edho dochovan\u00e9ho kusu 17,5 g. P\u0159ed rozbit\u00edm m\u011bl v\u00e1\u017eit 87,5 g.<br \/>6)\u00a0Nohejlov\u00e1 \u2013 Pr\u00e1tov\u00e1 I., str. 205; \u010d. 834.<br \/>7) \u201eVelk\u00e1 kolonizace\u201c prob\u00edhala mezi lety 755\u2013535 p\u0159. n. l. v cel\u00e9m St\u0159edomo\u0159\u00ed i v oblasti \u010cern\u00e9ho mo\u0159e. \u0158eck\u00e1 m\u011bsta kolonizovala oblast ji\u017en\u00ed Galie (zalo\u017een\u00ed Marseille), ji\u017en\u00ed It\u00e1lii a Sic\u00edlii (tzv. Velk\u00e9 \u0158ecko \u2013 staro\u0159eck\u00e9 ozna\u010den\u00ed lidnat\u00fdch a bohat\u00fdch pob\u0159e\u017en\u00edch \u0159eck\u00fdch m\u011bst v ji\u017en\u00ed It\u00e1lii a na Sic\u00edlii), Kyrenaiku a \u010cern\u00e9 mo\u0159e.<br \/>8) \u010ci\u017em\u00e1\u0159, I. \u2013 \u010ci\u017em\u00e1\u0159ov\u00e1 H. \u2013 Humpolov\u00e1, A. (eds.) 2020: Jantarov\u00e1 stezka v prom\u011bn\u00e1ch \u010dasu, Moravsk\u00e9 zemsk\u00e9 muzeum, s. 728, ISBN: 978-80-7028-534-3.<br \/>9) Wielowiejski, J. 1980; 1996, 57\u201363.<br \/>10) Mielczarek 1989, 43; Wo\u017aniak 1996, 7\u20139; \u010ci\u017em\u00e1\u0159 2002, 221.<br \/>11) Krej\u010d\u00ed, J. 1971, 5\u201363.<br \/>12) Grepl 1998, 5.<\/sup><\/small><\/p>\n<p><small><strong>Literatura<\/strong><br \/>BEDN\u00c1R, P.; B\u0158EZINOV\u00c1, G.; PT\u00c1\u010cKOV\u00c1, S. (2005): Neskorolat\u00e9nske os\u00eddlenie hradn\u00e9ho n\u00e1vr\u0161ia v Nitre. In: \u0160tudijn\u00e9 zvesti archeologick\u00e9ho \u00fastavu SAV 37. 2005, 115\u2013185.<br \/>BO\u017dI\u0106, D. (1998): Neues \u00fcber die Kontakte l\u00e4ngs der Bernsteinstra\u00dfe w\u00e4hrend der Sp\u00e4tlat\u00e8nezeit. In: Arheolo\u0161ki Vestnik 49. Ljubljana 1998, 141\u2013156.<br \/>\u010cI\u017dM\u00c1\u0158, M. (1993): Keltsk\u00e1 okupace Moravy, in: Vlastiv\u011bda moravsk\u00e1, zem\u011b a lid, nov\u00e1 \u0159ada sv. 3, prav\u011bk\u00e9 d\u011bjiny Moravy, 380\u2013423, Brno.<br \/>\u010cI\u017dM\u00c1\u0158, Z. (2000): K os\u00eddlen\u00ed \u010desk\u00e9ho Slezska v dob\u011b lat\u00e9nsk\u00e9, In: Acta historica et museologica Universitatis Silesianae Opaviensis, 143-150, Opava.<br \/>\u010cI\u017dM\u00c1\u0158, Z. (2002): Lat\u00e9nsk\u00fd depot ze Pten\u00ed k pozn\u00e1n\u00ed kontakt\u016f na\u0161eho \u00fazem\u00ed s jihem. Pam\u00e1tky archeologick\u00e9 93, 194\u2013225.<br \/>\u010cI\u017dM\u00c1\u0158OV\u00c1, J. (1996): Bernstein auf dem keltischen Oppidum Star\u00e9 Hradisko in M\u00e4hren. In: Arheolo\u0161ki Vestnik 47. Ljubljana 1996, 173\u2013182.<br \/>GREPL, E. (1998): M\u011bla Moravsk\u00e1 br\u00e1na pr\u016fchodn\u00ed funkci? POOD\u0158\u00cd \u2013 \u010dasopis obyvatel horn\u00ed Odry 3\/1998, 1998, 4\u20135.<br \/>KREJ\u010c\u00cd, J. (1971): V\u00fdvoj pr\u016fchodn\u00ed funkce Moravsk\u00e9 br\u00e1ny. Folia Facultatis Scientiarum Naturalium Universitatis Purkynianae Brunensis, Geographia 5, Brno 1971, 5\u201363.<br \/>MADYDA-LEGUTKO, R. (1996): Die p\u00fachov-Kultur in polnischen westkarpaten, In: Kontakte l\u00e4ngs der Bernsteinstrasse, (zwischen Caput Adriae und den Ostseegebieten) in der zeit um Christi Geburt. 183\u2013199, Krak\u00f3w.<br \/>MIELCZAREK, M. (1989): Ancient Greek Coins found in Central, Eastern and Northern Europe. Wr\u00f3c\u0142aw.<br \/>NOHEJLOV\u00c1-PR\u00c1TOV\u00c1, E. (red.) (1955): N\u00e1lezy minc\u00ed v \u010cech\u00e1ch, na Morav\u011b a ve Slezsku, I. d\u00edl, s. 314, Praha.<br \/>SALA\u010c, V. (2006): O ochodu v prav\u011bku a dob\u011b lat\u00e9nsk\u00e9 p\u0159edev\u0161\u00edm. In: Archeologick\u00e9 rozhledy LVIII\/1, 33\u201358, Praha.<br \/>WEIGEL, S. (1912): Handel, Verkehr und Verkehrwege im Altertum bis zur Neuzeit im Kuhlandchen. In: Illustrierter Neutitscheiner Volkskalender Jahrbuch des Museum Vereins f\u00fcr Neutitschein und das deutsche Kuhl\u00e4ndchen.<br \/>WIELOWIEJSKI, J. (1980): Gl\u00f3wny szlak bursztynowy w csasach Cesarstwa Rzymskiego. Wroc\u0142aw.<br \/>WIELOWIEJSKI, J. (1996): Der Forschungsstand \u00fcber den Hauptweg der Bernsteinstrasse. In: Kontakte l\u00e4ngs der Bernsteinstra\u00df (zwischen Caput Adriae und den Ostseegebieten) in der Zeit um Christi Geburt. Krak\u00f3w, 57\u201363.<br \/>WO\u0179NIAK, Z. (1996): Kontakte l\u00e4ngs der Bernsteinstra\u00dfe in der Zeit um Christi Geburt. Vorbemerkungen. In: Kontakte l\u00e4ngs der Bernsteinstra\u00df (zwischen Caput Adriae und den Ostseegebieten) in der Zeit um Christi Geburt. Krak\u00f3w.<br \/>ZIM\u00c1K, J. (2021): Z\u00e1klady gemologie (drah\u00e9 kameny). On-line, s. 1069.<\/small><\/p>\n<p>\u00a0<\/p>\n","protected":false},"excerpt":{"rendered":"<p>\u00a0 Jantarov\u00e1 stezka \u2013 nov\u00e1 kniha a jantar z Pust\u011bjova Jantarov\u00e1 stezka byla obchodn\u00ed trasou&hellip;<\/p>\n","protected":false},"author":1,"featured_media":22042,"comment_status":"closed","ping_status":"","sticky":false,"template":"","format":"standard","meta":{"rs_blank_template":"","rs_page_bg_color":"","slide_template_v7":"","footnotes":""},"categories":[218],"tags":[],"class_list":["post-22036","post","type-post","status-publish","format-standard","has-post-thumbnail","hentry","category-clanky"],"_links":{"self":[{"href":"https:\/\/newmain.muzeumnovojicinska.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/22036","targetHints":{"allow":["GET"]}}],"collection":[{"href":"https:\/\/newmain.muzeumnovojicinska.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts"}],"about":[{"href":"https:\/\/newmain.muzeumnovojicinska.cz\/wp-json\/wp\/v2\/types\/post"}],"author":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/newmain.muzeumnovojicinska.cz\/wp-json\/wp\/v2\/users\/1"}],"replies":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/newmain.muzeumnovojicinska.cz\/wp-json\/wp\/v2\/comments?post=22036"}],"version-history":[{"count":1,"href":"https:\/\/newmain.muzeumnovojicinska.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/22036\/revisions"}],"predecessor-version":[{"id":22041,"href":"https:\/\/newmain.muzeumnovojicinska.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/22036\/revisions\/22041"}],"wp:featuredmedia":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/newmain.muzeumnovojicinska.cz\/wp-json\/wp\/v2\/media\/22042"}],"wp:attachment":[{"href":"https:\/\/newmain.muzeumnovojicinska.cz\/wp-json\/wp\/v2\/media?parent=22036"}],"wp:term":[{"taxonomy":"category","embeddable":true,"href":"https:\/\/newmain.muzeumnovojicinska.cz\/wp-json\/wp\/v2\/categories?post=22036"},{"taxonomy":"post_tag","embeddable":true,"href":"https:\/\/newmain.muzeumnovojicinska.cz\/wp-json\/wp\/v2\/tags?post=22036"}],"curies":[{"name":"wp","href":"https:\/\/api.w.org\/{rel}","templated":true}]}}