{"id":22004,"date":"2025-03-31T12:00:00","date_gmt":"2025-03-31T10:00:00","guid":{"rendered":"https:\/\/newmain.muzeumnovojicinska.cz\/archeologie-na-monitoru\/"},"modified":"2026-11-12T07:53:32","modified_gmt":"2026-11-12T06:53:32","slug":"archeologie-na-monitoru","status":"publish","type":"post","link":"https:\/\/newmain.muzeumnovojicinska.cz\/archeologie-na-monitoru\/","title":{"rendered":"Archeologie na monitoru"},"content":{"rendered":"<p>\u00a0<\/p>\n<p><strong><small>Archeologick\u00e1 prospekce &#8211; tradi\u010dn\u00ed postupy, nov\u00e9 perspektivy<\/small><\/strong><\/p>\n<p><small>\u0160\u00ed\u0159ka z\u00e1b\u011bru modern\u00ed archeologie je mimo\u0159\u00e1dn\u011b velk\u00e1. Bez nads\u00e1zky lze toti\u017e \u0159\u00edct, \u017ee v\u0161e, co nese v hmotn\u00e9 podob\u011b z\u00e1znam o existenci a aktivit\u00e1ch lid\u00ed v minulosti, se m\u016f\u017ee st\u00e1t p\u0159edm\u011btem b\u00e1d\u00e1n\u00ed. V posledn\u00edch letech rozhoduj\u00edc\u00ed \u010d\u00e1st nov\u00fdch n\u00e1lez\u016f a informac\u00ed p\u0159in\u00e1\u0161\u00ed z\u00e1chrann\u00e9 v\u00fdzkumy realizovan\u00e9 tam, kde nov\u00e1 v\u00fdstavba naru\u0161uje archeologick\u00e9 n\u00e1lezov\u00e9 situace. Z\u00e1chrann\u00e9 akce prob\u00edhaj\u00ed \u010dasto za stejn\u00fdch podm\u00ednek jako tzv. systematick\u00e9 v\u00fdzkumy tam, kde je jasn\u00e9, \u017ee v\u00fdkopy p\u0159inesou \u0159e\u0161en\u00ed zat\u00edm nezodpov\u011bzen\u00fdch ot\u00e1zek. Ve velk\u00e9m rozsahu jsou vyu\u017e\u00edv\u00e1ny jin\u00e9 v\u011bdn\u00ed obory, p\u0159i pr\u00e1ci v ter\u00e9nu p\u0159edev\u0161\u00edm geofyzika, pro pozn\u00e1v\u00e1n\u00ed p\u0159edm\u011bt\u016f maj\u00ed v\u00fdznam nap\u0159\u00edklad materi\u00e1lov\u00e9 anal\u00fdzy a poznatky antropologie nov\u011b dopl\u0148uje genetika.<\/small><\/p>\n<p><small>Na za\u010d\u00e1tku cel\u00e9ho procesu archeologick\u00e9ho pozn\u00e1v\u00e1n\u00ed stoj\u00ed archeologick\u00fd pr\u016fzkum. Ter\u00e9nn\u00ed prospekce je ve sv\u00e9 baz\u00e1ln\u00ed form\u011b spojen\u00e1 s v\u00fdjezdem do krajiny, s c\u00edlem vyhledat zat\u00edm nezn\u00e1m\u00e1 m\u00edsta se stopami lidsk\u00e9ho p\u016fsoben\u00ed. Posledn\u00ed t\u0159i dek\u00e1dy se nav\u00edc v\u00fdznamn\u00fdm zp\u016fsobem uplat\u0148uje leteck\u00e9 sn\u00edmkov\u00e1n\u00ed. Dokumentov\u00e1ny v takov\u00e9m p\u0159\u00edpad\u011b nejsou hmotn\u00e9 projevy p\u0159\u00edmo, sledovat m\u016f\u017eeme pouze p\u0159\u00edznaky. Pozn\u00e1v\u00e1n\u00ed je z\u00e1visl\u00e9 na jevu, kter\u00fd s malou nads\u00e1zkou m\u016f\u017eeme nazvat \u201epam\u011bti obil\u00ed\u201c. V\u00a0prav\u011bku lid\u00e9 naru\u0161ili podlo\u017e\u00ed nap\u0159. p\u0159i z\u0159izov\u00e1n\u00ed zahlouben\u00fdch chat. Po z\u00e1niku jednotliv\u00e9 deprese zaplnila hum\u00f3zn\u00ed hl\u00edna z okol\u00ed. Takov\u00e1 v\u00fdpl\u0148 poskytuje rostlin\u00e1m nav\u00edc \u017eiviny a l\u00e9pe akumuluje vl\u00e1hu, a uprost\u0159ed pole se v m\u00edstech n\u011bkdej\u0161\u00edch obydl\u00ed projev\u00ed syt\u011b zelen\u00e9, a v pr\u016fb\u011bhu zr\u00e1n\u00ed v\u00fdrazn\u00e9 \u017elut\u00e9 obd\u00e9ln\u00e9 skvrny p\u0159evy\u0161uj\u00edc\u00ed okol\u00ed n\u011bkdy a\u017e o 30 cm.<\/small><\/p>\n<p><small>Mimo zem\u011bd\u011blskou krajinu, nap\u0159\u00edklad v lesn\u00edch porostech, nen\u00ed mo\u017en\u00e9 zaznamenat vegeta\u010dn\u00ed p\u0159\u00edznaky. Technika LIDAR, vyu\u017e\u00edvaj\u00edc\u00ed laserov\u00fd paprsek vyslan\u00fd z aparatury nesen\u00e9 letadlem, v\u0161ak pronik\u00e1 i korunami strom\u016f. Z mno\u017estv\u00ed \u00fadaj\u016f o povrchu ter\u00e9nu jsou vytv\u00e1\u0159eny mapy, na nich\u017e se projevuj\u00ed tak\u00e9 ter\u00e9nn\u00ed \u00fatvary vybudovan\u00e9 anebo upraven\u00e9 lidmi, nap\u0159\u00edklad valy a p\u0159\u00edkopy hradi\u0161\u0165, ale tak\u00e9 zanikl\u00e1 hornick\u00e1 d\u00edla ze st\u0159edov\u011bku a za\u010d\u00e1tku novov\u011bku.<\/small><\/p>\n<p><small>Zat\u00edmco v minulosti bylo zapot\u0159eb\u00ed k pr\u016fzkumu z v\u00fd\u0161ky objednat si leteck\u00e9 pr\u00e1ce, dnes zcela nov\u00e9 mo\u017enosti otv\u00edraj\u00ed ortofotomapy a lidarov\u00e1 vyobrazen\u00ed ve\u0159ejn\u011b p\u0159\u00edstupn\u00e1 na internetu. M\u00edsto pr\u00e1ce v ter\u00e9nu maj\u00ed archeologov\u00e9 k dispozici sn\u00edmky, kter\u00e9 mohou studovat ve sv\u00fdch pracovn\u00e1ch. Pro ur\u010den\u00ed doby, kdy existovaly zji\u0161t\u011bn\u00e9 objekty, sta\u010d\u00ed vykonat pr\u016fzkum na m\u00edst\u011b, p\u0159i kter\u00e9m se poda\u0159\u00ed naj\u00edt datovateln\u00fd st\u0159epov\u00fd materi\u00e1l. A v n\u011bkter\u00fdch situac\u00edch u\u017e i prvky skl\u00e1daj\u00edc\u00ed p\u016fdorys umo\u017e\u0148uj\u00ed datov\u00e1n\u00ed podle analogi\u00ed z dob\u0159e prozkouman\u00fdch lokalit. Je tak mo\u017en\u00e9 nov\u011b objevovat archeologii zcela nezn\u00e1m\u00e1 m\u00edsta, a tak\u00e9 dopl\u0148ovat poznatky o u\u017e zn\u00e1m\u00fdch. N\u011bkolik p\u0159\u00edklad\u016f p\u0159in\u00e1\u0161\u00ed tento text.<\/small><\/p>\n<p><strong><small>Rondel, mlad\u0161\u00ed doba\u00a0kamenn\u00e1\u00a0(Mramotice)<\/small><\/strong><\/p>\n<p><small>Do st\u0159edn\u00ed Evropy p\u0159ich\u00e1zeli nositel\u00e9 zem\u011bd\u011blsk\u00e9 civilizace nejen s \u00faplnou \u0161k\u00e1lou znalost\u00ed nutn\u00fdch pro zaji\u0161t\u011bn\u00ed nov\u00e9ho zp\u016fsobu ob\u017eivy, vysokou \u00farove\u0148 dosahovalo i jejich stavitelstv\u00ed. N\u011bkter\u00e9 jejich v\u00fdtvory nesly dokonce znaky monumentality. V na\u0161em prost\u0159ed\u00ed se objevuj\u00ed tzv. rondely, kruhov\u00e1 prostranstv\u00ed vymezen\u00e1 hlubok\u00fdmi p\u0159\u00edkopy a palis\u00e1dou z d\u0159ev\u011bn\u00fdch k\u016fl\u016f, obvykle se \u010dty\u0159mi vstupy. Byla to m\u00edsta, kde se z\u0159ejm\u011b odehr\u00e1valy spole\u010densk\u00e9 ud\u00e1losti v\u00fdznamn\u00e9 pro velk\u00e9 komunity, a m\u011blo zde sou\u010dasn\u011b doch\u00e1zet ke kontakt\u016fm lid\u00ed se sv\u011btem bo\u017esk\u00fdch sil.<\/small><\/p>\n<p><small>Po\u010det zn\u00e1m\u00fdch rondel\u016f zaznamenan\u00fdch na Morav\u011b vzrostl pot\u00e9, co za\u010dala b\u00fdt archeologick\u00e1 krajina sledovan\u00e1 z v\u00fd\u0161ky. N\u011bkter\u00e9 z nich lze v sou\u010dasnosti studovat i na ortofotomap\u00e1ch. Na Znojemsku se poda\u0159ilo objevit takov\u00fd are\u00e1l v katastru Mramotic, prvn\u011b na vyobrazen\u00edch vyu\u017e\u00edvaj\u00edc\u00edch sn\u00edmkov\u00e1n\u00ed roku 2009 zhotoven\u00fdch pro Google Earth. Nenalezly se zde kamenn\u00e9 n\u00e1stroje, keramika, a dokonce ani mazanice nebo uhl\u00edky. V\u0161e, co o lokalit\u011b m\u016f\u017eeme sd\u011blit, je odvozeno pouze ze studia zobrazen\u00ed na monitoru po\u010d\u00edta\u010de. Rondel se nal\u00e9z\u00e1 na nev\u00fdrazn\u00e9m v\u00fdb\u011b\u017eku spadaj\u00edc\u00edm k soutoku n\u011bkolika pot\u016f\u010dk\u016f. Vn\u011bj\u0161\u00ed a vnit\u0159n\u00ed p\u0159\u00edkop vymezuj\u00ed \u00a0plochu ov\u00e1lu velk\u00e9ho celkem 4 ha, vnit\u0159n\u00ed are\u00e1l ohrazen\u00fd palis\u00e1dou m\u011b\u0159\u00ed t\u00e9m\u011b\u0159 p\u0159esn\u011b 3 ha. V p\u0159\u00edkopech jsou patrn\u00e9 proluky, odpov\u00eddaj\u00ed v\u0161ak pouze voln\u011b vstup\u016fm b\u011b\u017en\u00fdch rondel\u016f. Del\u0161\u00ed osa \u00fatvaru byla dlouh\u00e1 250 m. (pozn.: Podrobn\u011b prozkouman\u00fd rondel v T\u011b\u0161etic\u00edch \u2013 Kyjovic\u00edch, vzd\u00e1len\u00fd pouze 10 km v\u00fdchodn\u00ed sm\u011brem, dosahuje u vn\u011bj\u0161\u00ed palis\u00e1dy maxim\u00e1ln\u00ed pr\u016fm\u011br pouze 128 m). \u0160\u00ed\u0159ka vnit\u0159n\u00edho p\u0159\u00edkopu je 2,5 m, u vn\u011bj\u0161\u00edho je to 1,70 m. N\u00e1ro\u010dnost zemn\u00edch prac\u00ed lze ilustrovat prost\u0159ednictv\u00edm \u00fadaj\u016f o d\u00e9lce p\u0159\u00edkop\u016f prob\u00edhaj\u00edc\u00edch po obvodu, ta dosahuje 720, respektive 665 m, celkem tedy 1,385 km.<\/small><\/p>\n<p style=\"text-align: center;\"><img fetchpriority=\"high\" decoding=\"async\" src=\"https:\/\/newmain.muzeumnovojicinska.cz\/wp-content\/uploads\/2026\/11\/1_1.webp\" sizes=\"876px\" alt=\"1_1 Archeologie na monitoru\" width=\"876\" height=\"1280\" data-alt=\"1_1.jpg\"><\/p>\n<p style=\"text-align: center;\"><em><small>Kruhov\u00fd are\u00e1l \u2013 rondel \u2013 v Mramotic\u00edch. Tmav\u00e9 p\u0159\u00edznaky na obvodu prob\u00edhaj\u00ed v linii dvou p\u0159\u00edkop\u016f a palis\u00e1dov\u00e9ho \u017el\u00e1bku (naho\u0159e); proluka v pr\u016fb\u011bhu p\u0159\u00edkop\u016f vyzna\u010duje jeden ze vstup\u016f (obr\u00e1zky dole).<\/small><\/em><\/p>\n<p>\u00a0<\/p>\n<p><small>Chyb\u00ed n\u00e1m opory pro datov\u00e1n\u00ed a nev\u00edme tedy, kdy tento rondel existoval. Vzhledem k jist\u00fdm odli\u0161nostem od standardn\u00edch lze uva\u017eovat o tom, \u017ee je ve srovn\u00e1n\u00ed s nimi o n\u011bco star\u0161\u00ed anebo naopak, n\u00e1le\u017e\u00ed do mlad\u0161\u00edho obdob\u00ed. Zat\u00edm sledovan\u00e9 voln\u00e9 obdoby z jihov\u00fdchodn\u00ed Evropy, odkud p\u0159ich\u00e1zely inovace, by dovolovaly up\u0159ednostnit prvn\u00ed z nab\u00edzen\u00fdch \u0159e\u0161en\u00ed. Pokud se takovou domn\u011bnku poda\u0159\u00ed potvrdit, m\u016f\u017ee are\u00e1l n\u00e1le\u017eet k nejstar\u0161\u00edm v na\u0161em prost\u0159ed\u00ed.<\/small><\/p>\n<p><small>Rondely m\u011bly b\u00fdt podle n\u00e1zor\u016f publikovan\u00fdch v odborn\u00e9 literatu\u0159e stav\u011bny pro pot\u0159eby v\u011bt\u0161\u00edch spole\u010denstev lid\u00ed. Proto\u017ee v\u00edme, \u017ee palis\u00e1da v Mramotic\u00edch vymezovala vnit\u0159n\u00ed plochu velkou 3 ha, m\u016f\u017eeme prov\u00e9st srovn\u00e1n\u00ed s komunitn\u00edmi prostory slou\u017e\u00edc\u00edmi v sou\u010dasnosti. Brn\u011bnsk\u00e9 N\u00e1m\u011bst\u00ed svobody dosahuje 1,6 ha, Zeln\u00fd trh 0,8 ha, V\u00e1clavsk\u00e9 n\u00e1m\u011bst\u00ed v Praze 3,5 ha, a Starom\u011bstsk\u00e9 n\u00e1m\u011bst\u00ed 0,9 ha. Je zjevn\u00e9, \u017ee neolitick\u00e1 spole\u010denstva svoje are\u00e1ly v\u00fdznamn\u00e9 pro spole\u010densk\u00fd \u017eivot projektovala a i realizovala v p\u0159ekvapiv\u011b velk\u00e9m form\u00e1tu.<\/small><\/p>\n<p><strong><small>Kruhov\u00e9 are\u00e1ly, hroby a chaty (Bo\u017eice)<\/small><\/strong><\/p>\n<p><small>V obci\u00a0Bo\u017eice\u00a0na Znojemsku se nal\u00e9z\u00e1 plocha s velk\u00fdm po\u010dtem objekt\u016f zaznamenan\u00fdch na ortofotomap\u00e1ch, po\u0159izovan\u00fdch ze sn\u00edmk\u016f z roku 2009. V nejvy\u0161\u0161\u00ed \u010d\u00e1sti m\u00edrn\u00e9ho n\u00e1vr\u0161\u00ed se projevuj\u00ed nejasn\u00e9 p\u0159\u00edznaky velk\u00e9 kruhov\u00e9 plochy vymezen\u00e9 dv\u011bma paraleln\u00edmi liniov\u00fdmi p\u0159\u00edznaky odpov\u00eddaj\u00edc\u00edmi z\u0159ejm\u011b p\u0159\u00edkop\u016fm. \u00datvar m\u011bl pr\u016fm\u011br 94 m, u vn\u011bj\u0161\u00edho ze dvou p\u0159\u00edkop\u016f lze ode\u010d\u00edst \u0161\u00ed\u0159ku zhruba 175 cm. M\u00e1lo z\u0159eteln\u00e9 p\u0159\u00edznaky nedovoluj\u00ed rozhodnout, zda n\u00e1le\u017e\u00ed k objekt\u016fm z okruhu rondel\u016f z mlad\u0161\u00ed doby kamenn\u00e9, m\u016f\u017ee b\u00fdt mlad\u0161\u00ed, proto\u017ee idea kruhov\u00fdch ohrazen\u00ed existovala i v dal\u0161\u00edch obdob\u00edch. D\u00e1le je mo\u017en\u00e9 sledovat nejm\u00e9n\u011b 6 kruh\u016f pon\u011bkud men\u0161\u00edho pr\u016fm\u011bru. U \u010d\u00e1sti z nich se projevuj\u00ed p\u0159\u00edznaky hrobov\u00fdch jam. Po obvodu kruhov\u00fdch ploch prob\u00edhaly obvykle m\u011blk\u00e9 \u017el\u00e1bky, kter\u00e9 vytv\u00e1\u0159ely hranici odd\u011bluj\u00edc\u00ed sv\u011bt mrtv\u00e9ho od ostatn\u00ed krajiny. V\u00fdznamnou \u010d\u00e1st takov\u00fdch objekt\u016f z\u0159\u00eddili nositel\u00e9 kultury se zvoncov\u00fdmi poh\u00e1ry. Existovaly tedy u\u017e v pozdn\u00ed dob\u011b kamenn\u00e9, \u00a0objevuj\u00ed se ale i pozd\u011bji, na n\u011bkter\u00fdch jihomoravsk\u00fdch poh\u0159ebi\u0161t\u00edch v\u00fdjime\u010dn\u011b je\u0161t\u011b i v dob\u011b st\u011bhov\u00e1n\u00ed n\u00e1rod\u016f. Na plo\u0161e je princip uzav\u0159en\u00ed kruhov\u00e9 plochy \u017el\u00e1bkem nejm\u00e9n\u011b v jednom p\u0159\u00edpad\u011b poru\u0161en\u00fd. Kruh u prav\u00e9ho okraje obr\u00e1zku, s pr\u016fm\u011brem 14 m, se toti\u017e prost\u0159ednictv\u00edm t\u0159\u00ed proluk \u0161irok\u00fdch asi 120 cm otv\u00edral do t\u0159\u00ed r\u016fzn\u00fdch sm\u011br\u016f. Zda to byl mal\u00fd hrobov\u00fd are\u00e1l anebo m\u00edsto s prvky rondel\u016f, zat\u00edm nev\u00edme. V sousedstv\u00ed je slab\u011b patrn\u00fd i jin\u00fd, velk\u00fd kruhovit\u00fd p\u0159\u00edznak s pr\u016fm\u011brem 30 m, odpov\u00edd\u00e1 nejmen\u0161\u00edm rondel\u016fm, mohl ale p\u0159edstavovat i vymezen\u00ed v\u00fdznamn\u00e9ho hrobu.<\/small><\/p>\n<p><small>Dal\u0161\u00ed p\u0159\u00edznaky, v podob\u011b mal\u00fdch obd\u00e9ln\u00fdch ploch, se nal\u00e9zaj\u00ed u horn\u00edho okraje obr\u00e1zku. Nal\u00e9zalo se zde men\u0161\u00ed kostrov\u00e9 poh\u0159ebi\u0161t\u011b, na jeho\u017e plo\u0161e se projevuje v\u00edc jak 10 hrobov\u00fdch jam. V\u0161echny vykazuj\u00ed shodnou orientaci (z\u00e1pad \u2013 v\u00fdchod), a t\u00edm se jasn\u011b odli\u0161uj\u00ed od hrob\u016f, kter\u00e9 jsou patrn\u00e9 uvnit\u0159 kruh\u016f se \u017el\u00e1bky. Vyobrazen\u00e1 plocha tedy byla k poh\u0159b\u00edv\u00e1n\u00ed vyu\u017e\u00edvan\u00e1 nejm\u00e9n\u011b ve dvou r\u016fzn\u00fdch obdob\u00edch. V\u011bt\u0161\u00ed obd\u00e9ln\u00fd p\u0159\u00edznak, kter\u00fd se nal\u00e9z\u00e1 v prostoru s hrobov\u00fdmi j\u00e1mami, vyzna\u010duje zahloubenou chatu, dal\u0161\u00ed jsou pak z\u0159eteln\u00e9 v okol\u00ed. Jedna z nich zasahuje do prostoru p\u0159\u00edznaku v podob\u011b kruhu, bez toho, abychom mohli rozeznat, kter\u00fd objekt je po\u0161kozen\u00fd, a tedy star\u0161\u00ed.<\/small><\/p>\n<p>\u00a0<\/p>\n<p style=\"text-align: center;\"><img decoding=\"async\" src=\"https:\/\/newmain.muzeumnovojicinska.cz\/wp-content\/uploads\/2026\/11\/2_1.webp\" sizes=\"906px\" alt=\"2_1.jpg\" width=\"906\" height=\"1280\"><\/p>\n<p style=\"text-align: center;\"><em><small>P\u0159\u00edznaky dvojice p\u0159\u00edkop\u016f vymezuj\u00edc\u00edch kruhovou plochu, v\u011bt\u0161\u00ed slab\u011b z\u0159eteln\u00fd kruh, hroby vymezen\u00e9 kruhov\u00fdmi \u017el\u00e1bky, hrobov\u00e9 j\u00e1my a chaty.<\/small><\/em><\/p>\n<p>\u00a0<\/p>\n<p><small>Na sledovan\u00e9m v\u00fd\u0159ezu z \u010d\u00e1sti plochy m\u00e1me zaznamenan\u00e9 \u010dty\u0159i typy aktivit lid\u00ed \u2013 velk\u00fd kruh vymezen\u00fd dvojit\u00fdm p\u0159\u00edkopem, hroby s kruhov\u00fdmi \u017el\u00e1bky, kruh se t\u0159emi vstupy, dal\u0161\u00ed velk\u00fd, \u017el\u00e1bkem vymezen\u00fd kruhov\u00fd prostor, a kostrov\u00e9 poh\u0159ebi\u0161t\u011b. Sc\u00e9nu pak dopl\u0148uj\u00ed zahlouben\u00e9 chaty a i drobn\u00e9, bl\u00ed\u017ee nedefinovateln\u00e9, z\u0159ejm\u011b s\u00eddli\u0161tn\u00ed objekty. Vy\u0161\u0161\u00ed \u00farove\u0148 pozn\u00e1n\u00ed m\u016f\u017ee p\u0159in\u00e9st u\u017e pouh\u00e9 dohled\u00e1n\u00ed \u010dasov\u011b za\u0159aditeln\u00fdch drobn\u00fdch kruh\u016f opat\u0159en\u00fdch vstupy, pokud byly zkoum\u00e1ny p\u0159i v\u00fdzkumech na jin\u00fdch lokalit\u00e1ch.<\/small><\/p>\n<p><strong><small>P\u0159\u00edznaky stavby s oblou kr\u00e1tkou stranou (Nov\u00e1\u00a0Ves\u00a0u Poho\u0159elic)<\/small><\/strong><\/p>\n<p><small>Zobrazov\u00e1n\u00ed z v\u00fd\u0161ky p\u0159in\u00e1\u0161\u00ed n\u011bkdy informace o objektech, jak\u00e9 se dosud nepoda\u0159ilo objevit p\u0159i archeologick\u00fdch v\u00fdzkumech. U\u017e v\u00edc jak 20 let jsou z leteck\u00fdch pr\u016fzkum\u016f zn\u00e1m\u00e9 p\u0159\u00edznaky stavby podkovovit\u00e9ho tvaru v Nov\u00e9 Vsi u Poho\u0159elic. I kdy\u017e podobn\u00e9 dispozice najdeme v architektu\u0159e po cel\u00fd prav\u011bk, jasn\u00e1 obdoba zat\u00edm chyb\u00ed. P\u0159itom z leteck\u00fdch sn\u00edmk\u016f a i d\u00edky ortofotomap\u00e1m je mo\u017en\u00e9 rozeznat mnoh\u00e9 detaily dovoluj\u00edc\u00ed sledovat situaci, jak\u00e1 je zachovan\u00e1 pod \u00farovn\u00ed sou\u010dasn\u00e9ho povrchu. Nejl\u00e9pe je objekt patrn\u00fd na Google Earth, na sn\u00edmc\u00edch po\u0159\u00edzen\u00fdch roku 2009, nav\u00edc m\u00e1me v tomto p\u0159\u00edpad\u011b mo\u017enost \u00fa\u010deln\u011b vyu\u017e\u00edt funkce dovoluj\u00edc\u00ed \u0161ikm\u00e9 pohledy.<\/small><\/p>\n<p><small>Celkov\u00e1 d\u00e9lka objektu je 30 m, a \u0161\u00ed\u0159ka dosahuje 9,5 m. Soub\u011b\u017en\u011b s del\u0161\u00ed osou prob\u00edhaj\u00ed dva z\u00e1kladov\u00e9 \u017el\u00e1bky, ty na jedn\u00e9 z kr\u00e1tk\u00fdch stran propojuje obloukovit\u00fd uz\u00e1v\u011br, p\u0159i\u010dem\u017e druh\u00e1 kr\u00e1tk\u00e1 strana z\u016fstala otev\u0159en\u00e1. Na vnit\u0159n\u00ed plo\u0161e se nal\u00e9zaj\u00ed dv\u011b skupiny jam s kvadratick\u00fdm p\u016fdorysem, uspo\u0159\u00e1dan\u00e9 do t\u0159\u00ed trojic. Dv\u011b velk\u00e9 j\u00e1my jsou um\u00edst\u011bny v ose objektu, dal\u0161\u00ed le\u017e\u00ed u otev\u0159en\u00e9 strany, u\u017e vn\u011b p\u016fdorysu; ve v\u0161ech j\u00e1m\u00e1ch byly z\u0159ejm\u011b osazeny patky mohutn\u00fdch k\u016fl\u016f, s pr\u016fm\u011brem a\u017e kolem 80 cm. Nen\u00ed jasn\u00e9, zda vnit\u0159n\u00ed prostor p\u0159ekr\u00fdvala st\u0159echa, a nem\u016f\u017eeme jasn\u011b ur\u010dit ani funkci d\u0159ev\u011bn\u00fdch vertik\u00e1ln\u00edch prvk\u016f. Ve skupin\u00e1ch jam bychom mohli vid\u011bt nap\u0159\u00edklad platformy, k\u016fly by se dob\u0159e hodily viz\u00edrov\u00e1n\u00ed, pokud by vnit\u0159n\u00ed plocha nebyla zast\u0159e\u0161ena.<\/small><\/p>\n<p>\u00a0<\/p>\n<p><img decoding=\"async\" src=\"https:\/\/newmain.muzeumnovojicinska.cz\/wp-content\/uploads\/2026\/11\/4_1.webp\" sizes=\"1714px\" alt=\"4_1.jpg\" width=\"1714\" height=\"787\"><\/p>\n<p style=\"text-align: center;\"><em><small>Prvky skl\u00e1daj\u00edc\u00ed p\u016fdorys stavby &#8211; obvodov\u00fd \u017el\u00e1bek, skupiny kvadratick\u00fdch jam \u00a0a velk\u00e9 k\u016flov\u00e9 j\u00e1my.<\/small><\/em><\/p>\n<p>\u00a0<\/p>\n<p>Zaj\u00edmav\u00e9 je zji\u0161t\u011bn\u00ed, \u017ee orientace stavby dovoluje ur\u010dit sm\u011br k v\u00fdznamn\u00fdm bod\u016fm v krajin\u011b. Pak lze vyu\u017e\u00edt funkce, kter\u00e9 nab\u00edzej\u00ed ortofotomapy \u2013 po sklon\u011bn\u00ed pohledu toti\u017e m\u016f\u017eeme sledovat vztahy ke vzd\u00e1len\u00fdm m\u00edst\u016fm. K jihu osa stavby sm\u011b\u0159uje v P\u00e1lav\u011b, k sedlu odd\u011bluj\u00edc\u00edmu vrchol D\u011bv\u00edn a D\u011bvi\u010dky, pop\u0159\u00edpad\u011b k D\u011bvi\u010dk\u00e1m samotn\u00fdm, v severn\u00edm sm\u011bru se nal\u00e9z\u00e1 vrch Leskoun, v ned\u00e1vn\u00e9 dob\u011b odt\u011b\u017een\u00fdm kamenolomem, na jeho\u017e svahu le\u017e\u00ed v\u00fdb\u011b\u017eek Vl\u010d\u00ed hora, op\u011bt odd\u011blen\u00e1 sedlem od vlastn\u00edho n\u00e1vr\u0161\u00ed. Jak D\u011bv\u00edn, tak i Leskoun byly v dob\u011b bronzov\u00e9 opevn\u011bny valy, nav\u00edc se k ob\u011bma m\u00edst\u016fm v\u00e1\u017eou zm\u00ednky o n\u00e1lezech depot\u016f bronzov\u00fdch p\u0159edm\u011bt\u016f, a zmi\u0148ov\u00e1ny b\u00fdvaj\u00ed i n\u00e1lezy ze zlata. (Pozn.: V\u00fdjime\u010dn\u00e9 postaven\u00ed vrchol\u016f v reli\u00e9fu krajiny zaj\u00edmav\u00fdm zp\u016fsobem potvrzuje i skute\u010dnost, \u017ee n\u00e1le\u017eely k dev\u00edti bod\u016fm vybran\u00fdm pro zalo\u017een\u00ed m\u011b\u0159i\u010dsk\u00e9 s\u00edt\u011b p\u0159i prvn\u00edm exaktn\u00edm mapov\u00e1n\u00ed Moravy za vl\u00e1dy c\u00edsa\u0159ovny Marie Terezie.)<\/p>\n<p>\u00a0<\/p>\n<p><img loading=\"lazy\" decoding=\"async\" src=\"https:\/\/newmain.muzeumnovojicinska.cz\/wp-content\/uploads\/2026\/11\/3_1.webp\" sizes=\"1714px\" alt=\"3_1.jpg\" width=\"1714\" height=\"857\"><\/p>\n<p style=\"text-align: center;\"><em><small>P\u0159\u00edznaky velk\u00e9 stavby na Hektarech v Nov\u00e9 Vsi u Poho\u0159elic a vzd\u00e1len\u00e9 body v krajin\u011b le\u017e\u00edc\u00ed v ose objektu, jak jsou pozorovateln\u00e9 na \u0161ikm\u00fdch pohledech na ortofotomap\u00e1ch.<\/small><\/em><\/p>\n<p>\u00a0<\/p>\n<p><small>V p\u0159\u00edpad\u011b objektu z Nov\u00e9 Vsi n\u00e1m chyb\u00ed opory pro stanoven\u00ed doby, kdy existoval. Vztah k m\u00edst\u016fm v\u00fdznamn\u00fdm v dob\u011b bronzov\u00e9 by mohl b\u00fdt pou\u017eit\u00fd jako opora pro podm\u00edn\u011bn\u00e9 \u010dasov\u00e9 za\u0159azen\u00ed. Ani podrobn\u00fd v\u00fdzkum nemus\u00ed p\u0159in\u00e9st informace, kter\u00e9 by umo\u017enily verifikovat takovou domn\u011bnku, anebo nastolit jin\u00e9 \u0159e\u0161en\u00ed. Pr\u00e1ce s ortofotomapami v\u0161ak v tomto p\u0159\u00edpad\u011b dovolila z\u00edskat poznatky jin\u00e9 kvality. M\u016f\u017eeme sledovat motivaci stavitel\u016f: Orientovali svoje d\u00edlo tak, aby \u00a0slou\u017eilo k pozorov\u00e1n\u00ed vzd\u00e1len\u00fdch bod\u016f, nejsp\u00ed\u0161 v term\u00ednech, kter\u00e9 pova\u017eovali za v\u00fdznamn\u00e9 pro \u017eivot sv\u00fdch komunit.<\/small><\/p>\n<p><strong><small>Je\u017ekovice, keltsk\u00e9 hradi\u0161t\u011b Ve zbit\u00fdch<\/small><\/strong><\/p>\n<p><small>Civiliza\u010dn\u00ed \u00farove\u0148 spole\u010denstv\u00ed, kter\u00e1 \u017eila na na\u0161em \u00fazem\u00ed v dob\u011b lat\u00e9nsk\u00e9, v obdob\u00ed keltsk\u00e9 dominance, dos\u00e1hla mimo\u0159\u00e1dn\u011b vysok\u00e9 \u00farovn\u011b. Z dosa\u017een\u00fdch standard\u016f lze p\u0159ipomenout alespo\u0148 ty nejv\u00fdznamn\u011bj\u0161\u00ed. Byla to civilizace monet\u00e1rn\u00ed, b\u011b\u017en\u011b u\u017e\u00edvaj\u00edc\u00ed pen\u00edze. Kovov\u00e9 prvky pluhu, radlice, dovolovaly lep\u0161\u00ed obd\u011bl\u00e1v\u00e1n\u00ed st\u00e1vaj\u00edc\u00edch a tak\u00e9 nov\u011b vyhled\u00e1van\u00fdch pol\u00ed. \u0160irok\u00e9 uplatn\u011bn\u00ed \u017e\u0148ov\u00fdch n\u00e1stroj\u016f, srp\u016f a kos, umo\u017enilo sklize\u0148 obil\u00ed v agrotechnick\u00fdch lh\u016ft\u00e1ch a beze ztr\u00e1t. \u017deny byly osvobozeny od ka\u017edodenn\u00ed d\u0159iny p\u0159i p\u0159\u00edprav\u011b mouky, rota\u010dn\u00ed \u017eernovy z kvalitn\u00edch druh\u016f kamene toti\u017e dovolovaly seml\u00edt obil\u00ed a\u017e 60x rychleji oproti za\u0159\u00edzen\u00edm u\u017e\u00edvan\u00fdm v minulosti.<\/small><\/p>\n<p><small>V les\u00edch na v\u00fdchodn\u00edm okraji Drahansk\u00e9 vrchoviny, u Je\u017ekovic, bylo u\u017e k roku 1900 zaznamenan\u00e9 hradi\u0161t\u011b \u201eVe zbit\u00fdch\u201c. K pochopen\u00ed jeho v\u00fdznamu do\u0161lo ale a\u017e t\u00e9m\u011b\u0159 o stolet\u00ed pozd\u011bji, kdy prohl\u00eddky ter\u00e9nu a prvn\u00ed n\u00e1lezy keramiky vedly ke zji\u0161t\u011bn\u00ed, \u017ee opevn\u011bn\u00fd are\u00e1l n\u00e1le\u017e\u00ed do doby lat\u00e9nsk\u00e9. Na lokalit\u011b byly doposud provedeny pouze drobn\u00e9 sond\u00e1\u017ee. Nav\u00edc hust\u00fd porost cel\u00e1 desetilet\u00ed omezuje mo\u017enosti prospekce. Celkov\u00fd obraz si ale m\u016f\u017eeme vytvo\u0159it d\u00edky zobrazen\u00edm z v\u00fd\u0161ky, tentokr\u00e1t s vyu\u017eit\u00edm LIDARu, kdy lze studovat celou opevn\u011bnou plochu s rozlohou t\u00e9m\u011b\u0159 17 ha.<\/small><\/p>\n<p><small>Vyu\u017eit\u00fd byl nepatrn\u011b zvln\u011bn\u00fd ter\u00e9n vrcholov\u00e9 \u010d\u00e1sti ostro\u017eny p\u0159il\u00e9haj\u00edc\u00ed k b\u0159eh\u016fm Opatovick\u00e9 p\u0159ehrady. Opevn\u011bn\u00ed v podob\u011b p\u0159\u00edkopu a valu br\u00e1nilo v p\u0159\u00edstupu od z\u00e1padu, dal\u0161\u00ed p\u0159edsunut\u00e1 linie chr\u00e1nila men\u0161\u00ed p\u0159edhrad\u00ed. V chr\u00e1n\u011bn\u00e9m are\u00e1lu se projevuj\u00ed um\u011ble zarovnan\u00e9 plochy. Nejv\u011bt\u0161\u00ed z teras dosahuje dokonce d\u00e9lky v\u00edc jak 200 m. P\u0159i adekv\u00e1tn\u00edm zv\u011bt\u0161en\u00ed obr\u00e1zk\u016f na monitoru po\u010d\u00edta\u010de se v r\u016fzn\u00fdch m\u00edstech projevuj\u00ed men\u0161\u00ed deprese. Odpov\u00eddaj\u00ed zahlouben\u00fdm objekt\u016fm, jak\u00e9 b\u00fdvaj\u00ed na jin\u00fdch archeologick\u00fdch lokalit\u00e1ch zcela zarovnan\u00e9 orbou. Zde, na hradi\u0161ti u Je\u017ekovic, ale z\u016fstaly ve stavu, kter\u00fd odpov\u00edd\u00e1 situaci, kdy lid\u00e9 m\u00edsto opustili, a v dal\u0161\u00edch dvou tis\u00edcilet\u00edch do\u0161lo pouze k destrukci okraj\u016f v r\u00e1mci erosn\u00edch proces\u016f.<\/small><\/p>\n<p>\u00a0<\/p>\n<p style=\"text-align: center;\"><img loading=\"lazy\" decoding=\"async\" src=\"https:\/\/newmain.muzeumnovojicinska.cz\/wp-content\/uploads\/2026\/11\/5_1.webp\" sizes=\"931px\" alt=\"5_1.jpg\" width=\"931\" height=\"1280\"><\/p>\n<p style=\"text-align: center;\"><em><small>Are\u00e1l keltsk\u00e9ho hradi\u0161t\u011b u Je\u017ekovic na sn\u00edmc\u00edch LIDAR; vyu\u017eita je funkce zaznamen\u00e1vaj\u00edc\u00ed sklonitost svah\u016f (naho\u0159e) a st\u00ednovan\u00fd reli\u00e9f (dole). \u0160ipky vyzna\u010duj\u00ed linie opevn\u011bn\u00ed.<\/small><\/em><\/p>\n<p>\u00a0<\/p>\n<p><small>Nalezen\u00e9 st\u0159epy neumo\u017e\u0148uj\u00ed bli\u017e\u0161\u00edho za\u0159azen\u00ed v r\u00e1mci doby lat\u00e9nsk\u00e9. S\u00eddeln\u00ed \u00fatvar mohl vzniknout v jej\u00ed mlad\u0161\u00ed \u010d\u00e1sti, v dob\u011b existence oppid. Samotn\u00e1 velikost ale neodpov\u00edd\u00e1 s\u00eddl\u016fm za\u0159azovan\u00fdm do t\u00e9to kategorie. Mal\u00e1 \u010detnost n\u00e1lez\u016f v\u0161ak m\u016f\u017ee b\u00fdt vyu\u017eita jako podp\u016frn\u00fd argument k vysloven\u00ed hypot\u00e9zy o tom, \u017ee u Je\u017ekovic do\u0161lo k pokusu o zalo\u017een\u00ed opevn\u011bn\u00e9ho \u00fatvaru, prvotn\u00ed z\u00e1m\u011br se ale nepoda\u0159ilo naplnit a os\u00eddlen\u00ed zde brzo skon\u010dilo. Pokud zde m\u011blo vzniknout oppidum, z\u016fstaly jeho zbytky zakonzervovan\u00e9 v \u00farovni prvotn\u00edho stadia. Je z\u0159ejm\u00e9, \u017ee v\u00fdzkum ov\u011b\u0159uj\u00edc\u00ed takovou domn\u011bnku bude prob\u00edhat na m\u00edst\u011b se zcela ojedin\u011blou situac\u00ed.<\/small><\/p>\n<p><strong><small>Br\u00e1na a n\u00e1ro\u017e\u00ed \u0159\u00edmsk\u00e9ho vojensk\u00e9ho t\u00e1bora v Charv\u00e1tsk\u00e9 Nov\u00e9 Vsi u B\u0159eclavi<\/small><\/strong><\/p>\n<p><small>N\u00e1vr\u0161\u00ed Burgstall v Mu\u0161ov\u011b po dlouh\u00e1 desetilet\u00ed p\u0159edstavovalo jedinou lokalitu na Morav\u011b, kde byly zaznamen\u00e1ny jasn\u00e9 doklady aktivit \u0158\u00edman\u016f. Jednoduch\u00e9 poln\u00ed t\u00e1bory \u0159\u00edmsk\u00fdch vojsk cel\u00e1 desetilet\u00ed unikaly pozornosti, a jejich objev je spojen\u00fd a\u017e s rozvojem leteck\u00e9 prospekce. Roku 1992 se poda\u0159ilo zaznamenat hned n\u011bkolik t\u00e1bor\u016f na ji\u017en\u00edm okraji mu\u0161ovsk\u00e9ho katastru, Na p\u00edsk\u00e1ch. Kr\u00e1tce pot\u00e9 v P\u0159ibic\u00edch a v Charv\u00e1tsk\u00e9 Nov\u00e9 Vsi. V posledn\u00edch letech se dal\u0161\u00ed \u0159\u00edmsk\u00e1 opevn\u011bn\u00ed objevuj\u00ed p\u0159i z\u00e1chrann\u00fdch v\u00fdzkumech. \u010c\u00e1st zn\u00e1m\u00fdch are\u00e1l\u016f m\u016f\u017eeme sledovat i na ortofotomap\u00e1ch.<\/small><\/p>\n<p><small>\u0158\u00edmsk\u00e1 arm\u00e1da za poln\u00edch ta\u017een\u00ed pro pobyt voj\u00e1k\u016f u\u017e\u00edvala stany. Po obvodu le\u017een\u00ed ka\u017ed\u00e1 jednotka p\u0159i zastaven\u00ed, i na jedinou noc, budovala jednoduch\u00e9 opevn\u011bn\u00ed. Za p\u0159\u00edzniv\u00fdch podm\u00ednek se pod sou\u010dasn\u00fdm povrchem zachoval p\u0159\u00edkop, kter\u00fd se v podob\u011b p\u0159\u00edznak\u016f projevuje v obiln\u00fdch l\u00e1nech a\u017e do sou\u010dasnosti. Pro pozn\u00e1n\u00ed z\u00e1sad dodr\u017eovan\u00fdch p\u0159i v\u00fdstavb\u011b t\u00e1bor\u016f m\u00e1me k dispozici n\u011bkolik text\u016f napsan\u00fdch antick\u00fdmi autory. Jeden z materi\u00e1l\u016f, p\u0159ipisovan\u00fd mu\u017ei jm\u00e9nem Hyginus, m\u00e1 charakter p\u0159\u00edru\u010dky adresovan\u00e9 za\u010d\u00ednaj\u00edc\u00edmu vojensk\u00e9mu architektovi. Ten m\u011bl spolu s t\u00fdmem m\u011b\u0159i\u010d\u016f zajistit, aby vojsko na konci denn\u00edho pochodu p\u0159ich\u00e1zelo do zvolen\u00e9ho are\u00e1lu v situaci, kdy signa, m\u011b\u0159i\u010dsk\u00e9 kol\u00edky, vyzna\u010dovaly nejen linie opevn\u011bn\u00ed, ale i prostory ur\u010den\u00e9 k rozbit\u00ed stan\u016f jednotliv\u00fdch d\u016fstojn\u00edk\u016f a v\u0161ech samostatn\u00fdch jednotek.<\/small><\/p>\n<p><small>To, \u017ee z\u00e1sady deklarovan\u00e9 pro z\u0159izov\u00e1n\u00ed t\u00e1bor\u016f byly skute\u010dn\u011b napl\u0148ovan\u00e9, si m\u016f\u017eeme ov\u011b\u0159it na sc\u00e9n\u00e1ch zaznamen\u00e1vaj\u00edc\u00edch prostor t\u00e1bora v Charv\u00e1tsk\u00e9 Nov\u00e9 Vsi u B\u0159eclavi na Gogle Earth z roku 2009. Cel\u00fd opevn\u011bn\u00fd prostor odpov\u00eddal zhruba obd\u00e9ln\u00edku s mimo\u0159\u00e1dn\u011b velkou rozlohou. Na plo\u0161e kolem 40 ha mohly pob\u00fdvat a\u017e dv\u011b legie, tedy kolem 10 000 voj\u00e1k\u016f. Na sn\u00edmc\u00edch je z\u0159eteln\u00e1 jedna z bran (porta principalis) v z\u00e1padn\u00ed front\u011b. V m\u00edst\u011b lomu opevn\u011bn\u00ed se projevuje 17 m \u0161irok\u00e1 proluka v pr\u016fb\u011bhu p\u0159\u00edkopu. Stejnou d\u00e9lku m\u00e1 i p\u0159edsunut\u00fd p\u0159\u00edkop vzd\u00e1len\u00fd 14 m. Sch\u00e9ma odpov\u00edd\u00e1 bran\u00e1m, pro kter\u00e9 \u0159\u00edm\u0161t\u00ed voj\u00e1ci u\u017e\u00edvali term\u00edn titulum. V takov\u00e9m prostoru dr\u017eela str\u00e1\u017e vybran\u00e1 jednotka, a p\u0159edsunut\u00e9 opevn\u011bn\u00ed m\u011blo zabr\u00e1nit nep\u0159\u00e1tel\u016fm, aby za\u00fato\u010dili proti nejslab\u0161\u00edmu bodu obrany v p\u0159\u00edm\u00e9m sm\u011bru. Z postaven\u00ed br\u00e1ny vypl\u00fdv\u00e1, \u017ee do n\u00ed \u00fastila via principalis sinistra, t\u00e1borov\u00e1 cesta, u n\u00ed\u017e se nal\u00e9zaly stany ur\u010den\u00e9 pro nejvy\u0161\u0161\u00ed d\u016fstojn\u00edky ze sen\u00e1torsk\u00e9ho a ryt\u00ed\u0159sk\u00e9ho stavu. Uprost\u0159ed jej\u00ed d\u00e9lky nav\u00edc le\u017eel prostor vyhrazen\u00fd \u00a0pro hlavn\u00edho velitele.<\/small><\/p>\n<p><small>Hyginus ve sv\u00fdch pokynech uv\u00e1d\u00ed, \u017ee n\u00e1ro\u017e\u00ed t\u00e1bora m\u00e1 b\u00fdt zaobleno, proto\u017ee jinak p\u0159edstavuje t\u011b\u017eko hajiteln\u00fd v\u00fdb\u011b\u017eek. Zp\u016fsob, jak maj\u00ed prob\u00edhat v takov\u00e9m m\u00edst\u011b v\u00fdkopy, zaznamenal uveden\u00fd autor v n\u00e1sleduj\u00edc\u00edm textu: &#8222;<em>Circinari debebunt ex angulo cohortium quae efficiunt latitudines operis pedum LX usque quo linea exteriores comprehenderit quae efficiunt partem quartam.&#8220;\u00a0<\/em>Vytv\u00e1\u0159et oblouk maj\u00ed z kohort ty, kter\u00e9 z\u0159izuj\u00ed d\u00edlo v nejzaz\u0161\u00edch \u010d\u00e1stech, od n\u00e1ro\u017e\u00ed a\u017e po m\u00edsto vzd\u00e1len\u00e9 60 stop, kam a\u017e dos\u00e1hne m\u011b\u0159i\u010dsk\u00e1 \u0161n\u016fra; ty (kohorty) vytv\u00e1\u0159ej\u00ed \u010dtvrtinu kruhu. Kru\u017enice s pr\u016fm\u011brem 60 stop veden\u00e1 nad p\u0159\u00edznakem p\u0159\u00edkopu na n\u00e1mi sledovan\u00e9 sc\u00e9n\u011b prob\u00edh\u00e1 t\u00e9m\u011b\u0159 p\u0159esn\u011b v ose p\u0159\u00edznaku. \u0158\u00edm\u0161t\u00ed voj\u00e1ci pracuj\u00edc\u00ed v prostoru n\u00e1ro\u017e\u00ed zjevn\u011b m\u011bli p\u0159edem vym\u011b\u0159en\u00fd a vyzna\u010den\u00fd cel\u00fd jeho pr\u016fb\u011bh. Dosa\u017eenou p\u0159esnost m\u016f\u017eeme pou\u017e\u00edt jako doklad, \u017ee m\u011b\u0159i\u010dsk\u00e9 pr\u00e1ce zde provedli profesion\u00e1lov\u00e9. Znamen\u00e1 to, \u017ee architekti s odpov\u00eddaj\u00edc\u00edm vzd\u011bl\u00e1n\u00edm a vybaven\u00ed pot\u0159ebn\u00fdmi technick\u00fdmi pom\u016fckami se pohybovali spolu s \u0159\u00edmsk\u00fdmi vojsky p\u0159i jejich p\u0159esunech v prostoru ji\u017en\u00ed Moravy.<\/small><\/p>\n<p>\u00a0<\/p>\n<p style=\"text-align: center;\"><img loading=\"lazy\" decoding=\"async\" src=\"https:\/\/newmain.muzeumnovojicinska.cz\/wp-content\/uploads\/2026\/11\/6_1.webp\" sizes=\"1234px\" alt=\"6_1.jpg\" width=\"1234\" height=\"1280\"><\/p>\n<p style=\"text-align: center;\"><em><small>\u0158\u00edmsk\u00fd poln\u00ed t\u00e1bor v Charv\u00e1tsk\u00e9 Nov\u00e9 Vsi u B\u0159eclavi &#8211; p\u0159\u00edznaky p\u0159\u00edkopu v m\u00edst\u011b br\u00e1ny (naho\u0159e) a zaoblen\u00e9 n\u00e1ro\u017e\u00ed (dole); sch\u00e9ma ilustruje, jak oblouk vym\u011b\u0159ili \u0159\u00edm\u0161t\u00ed architekti.<\/small><\/em><\/p>\n<p>\u00a0<\/p>\n<p><strong><small>Zahlouben\u00e9 chaty doby \u0159\u00edmsk\u00e9 z Mikulova-Mu\u0161lova<\/small><\/strong><\/p>\n<p><small>V \u00favodn\u00edch \u010d\u00e1stech textu jsem zm\u00ednila, \u017ee zobrazov\u00e1n\u00ed z v\u00fd\u0161ky obvykle nem\u016f\u017ee p\u0159in\u00e1\u0161et informaci o \u010dasov\u00e9m za\u0159azen\u00ed nov\u00fdch objev\u016f \u2013 obvykle toti\u017e nem\u00e1me k dispozici datovateln\u00e9 p\u0159edm\u011bty. Toto omezen\u00ed v\u0161ak neplat\u00ed \u00fapln\u011b. N\u011bkdy je na sn\u00edmc\u00edch z v\u00fd\u0161ky zaznamen\u00e1no tolik detail\u016f, \u017ee dok\u00e1\u017eeme ur\u010dit, ve kter\u00e9m obdob\u00ed na dan\u00e9m m\u00edst\u011b lid\u00e9 pob\u00fdvali. P\u0159edt\u00edm, ne\u017e prob\u011bhne archeologick\u00fd v\u00fdzkum, a dokonce bez toho, abychom museli vyjet do ter\u00e9nu.<\/small><\/p>\n<p><small>Takov\u00fd z\u00e1v\u011br plat\u00ed v p\u0159\u00edpad\u011b zahlouben\u00fdch chat, kter\u00e9 p\u0159edstavovaly nej\u010dast\u011bj\u0161\u00ed prvek z\u00e1stavby na s\u00eddli\u0161t\u00edch ob\u00fdvan\u00fdch Markomany a Kv\u00e1dy. Ti \u017eili v dob\u011b \u0159\u00edmsk\u00e9 na sever od hranic \u0159\u00edmsk\u00e9ho imp\u00e9ria na st\u0159edn\u00edm Dunaji. Charakteristick\u00fdm znakem p\u016fdorys\u016f chat je sch\u00e9ma prot\u00e1hl\u00e9ho \u0161esti\u00faheln\u00edku, na jeho\u017e vrcholech byly osazeny do zem\u011b d\u0159ev\u011bn\u00e9 k\u016fly nesouc\u00ed kdysi nadzemn\u00ed konstrukce. M\u00edsto popisu obvykl\u00e9ho v n\u00e1lezov\u00fdch zpr\u00e1v\u00e1ch m\u016f\u017eeme p\u0159edstavit \u00a0postup v\u00fdstavby takov\u00e9 chaty. Na zvolen\u00e9m m\u00edst\u011b vykopali\u00a0stavebn\u00edci do hloubky kolem 40 cm obd\u00e9ln\u00fd prostor s rovn\u00fdm dnem, zab\u00edraj\u00edc\u00ed plochu o rozm\u011brech asi 4,5 x 4 m. U obvodu v\u00fdkopu pak bylo zahloubeno 6 k\u016flov\u00fdch jam s pr\u016fm\u011brem kolem 30 cm. Ve st\u0159edech kr\u00e1tk\u00fdch stran le\u017eela v\u017edy jedna j\u00e1ma, a v linii obou del\u0161\u00edch stran byly zahloubeny dva p\u00e1ry takov\u00fdch jam. Do nich byly vlo\u017eeny a up\u011bchov\u00e1ny patky nosn\u00fdch k\u016fl\u016f. Po vn\u011bj\u0161\u00edm obvodu obd\u00e9ln\u00e9 zahlouben\u00e9 plochy objekty prob\u00edhaly st\u011bny z hl\u00edny zpevn\u011bn\u00e9 v\u00fdpletem a d\u0159ev\u011bn\u00fdmi zpev\u0148uj\u00edc\u00edmi prvky. Krytinu sedlov\u00e9 st\u0159echy p\u0159edstavovala nejsp\u00ed\u0161 sl\u00e1ma nebo r\u00e1kos.<\/small><\/p>\n<p><small>V prvn\u00edch stolet\u00edch na\u0161eho letopo\u010dtu v z\u00e1padn\u011bji polo\u017een\u00fdch oblastech barbarsk\u00e9ho sv\u011bta podobn\u00e9 chaty existuj\u00ed, ale zjevn\u011b se u\u017e\u00edvaly pouze p\u0159i v\u00fdrobn\u00edch \u010dinnostech, nap\u0159\u00edklad jako tkalcovny. Mnohem \u010dast\u011bji tam byly stav\u011bny mimo\u0159\u00e1dn\u011b rozs\u00e1hl\u00e9 domy bez zahlouben\u00ed, s podlahou na \u00farovni okoln\u00edho ter\u00e9nu. Pod jednou st\u0159echou b\u00fdvala um\u00edst\u011bna nejen obytn\u00e1 prostora s ohni\u0161t\u011bm uprost\u0159ed, ale tak\u00e9 st\u00e1je a chl\u00e9vy. V Podunaj\u00ed se nadzemn\u00ed stavby p\u0159i ter\u00e9nn\u00edch v\u00fdzkumech objevuj\u00ed pouze sporadicky, a v b\u011b\u017en\u011b nal\u00e9zan\u00fdch zahlouben\u00fdch chat\u00e1ch nem\u016f\u017eeme dost dob\u0159e vid\u011bt prostory pro bydlen\u00ed \u2013 v z\u00e1sad\u011b se v nich neobjevuj\u00ed ohni\u0161t\u011b. Neum\u00edme si p\u0159edstavit, jak se v nich v zimn\u00edch m\u011bs\u00edc\u00edch udr\u017eovala odpov\u00eddaj\u00edc\u00ed teplota a jak by se v nich va\u0159ila j\u00eddla.<\/small><\/p>\n<p><small>Zcela neobvykl\u00e9 je nahromad\u011bn\u00ed archeologick\u00fdch objekt\u016f zaznamenan\u00e9 na sc\u00e9n\u011b z ji\u017en\u00edho okraje s\u00eddli\u0161t\u011b z doby \u0159\u00edmsk\u00e9 v Mikulov\u011b &#8211; Mu\u0161lov\u011b. Na sn\u00edmc\u00edch z roku 2012 dostupn\u00fdch na Google Earth n\u00e1le\u017e\u00ed v\u00edc jak deset do kategorie chat s k\u016fly uspo\u0159\u00e1dan\u00fdmi do typick\u00e9ho p\u016fdorysu se \u0161esti k\u016flov\u00fdmi j\u00e1mami. Na plo\u0161e pouh\u00e9ho p\u016fl hektaru je jejich koncentrace tak velk\u00e1, \u017ee k sob\u011b n\u011bkdy t\u00e9m\u011b\u0159 p\u0159il\u00e9haj\u00ed. Na z\u00e1klad\u011b toho se m\u016f\u017eeme domn\u00edvat, \u017ee nejsou sou\u010dasn\u00e9, a m\u00edsto tedy muselo byt intenzivn\u011b vyu\u017e\u00edvan\u00e9 po del\u0161\u00ed \u010das. P\u0159i pr\u00e1ci s ortofotomapami dok\u00e1\u017eeme nav\u00edc objekty i m\u011b\u0159it, a tak i bez v\u00fdkopu v ter\u00e9nu zji\u0161\u0165ujeme, \u017ee chaty sv\u00fdmi d\u00e9lkami (v\u011bt\u0161inou mezi 4 \u2013 5 m) a plochami (17 \u2013 20 m2) odpov\u00eddaj\u00ed pr\u016fm\u011bru. U n\u011bkter\u00fdch p\u016fdorys\u016f se dokonce projevuj\u00ed nevelk\u00e9 vstupn\u00ed v\u00fdklenky na del\u0161\u00ed stran\u011b obr\u00e1cen\u00e9 k jihu. M\u016f\u017eeme tedy sledovat m\u00edsta, kudy u\u017eivatel\u00e9 vch\u00e1zeli do interi\u00e9r\u016f.<\/small><\/p>\n<p style=\"text-align: center;\"><img loading=\"lazy\" decoding=\"async\" src=\"https:\/\/newmain.muzeumnovojicinska.cz\/wp-content\/uploads\/2026\/11\/7_1.webp\" sizes=\"1642px\" alt=\"7_1.jpg\" width=\"1642\" height=\"1280\"><\/p>\n<p style=\"text-align: center;\"><em><small>Are\u00e1l s\u00eddli\u0161t\u011b z doby \u0159\u00edmsk\u00e9 v Mikulov\u011b &#8211; Mu\u0161lov\u011b. Z\u0159eteln\u00e9 jsou \u00a0p\u0159\u00edznaky v m\u00edstech zahlouben\u00fdch chat a \u0161p\u00fdcharu.<\/small><\/em><\/p>\n<p>\u00a0<\/p>\n<p><small>Jakkoliv chaty s \u0161estic\u00ed k\u016flov\u00fdch jam zaznamen\u00e1vaj\u00ed archeologov\u00e9 \u00a0p\u0159i archeologick\u00fdch v\u00fdzkumech v na\u0161em prost\u0159ed\u00ed u\u017e v\u00edc jak cel\u00e9 p\u016flstolet\u00ed, nepoda\u0159ilo se zat\u00edm stanovit zda snad slou\u017eily k bydlen\u00ed, anebo se v nich realizovaly bl\u00ed\u017ee neur\u010diteln\u00e9 v\u00fdrobn\u00ed \u010dinnosti. Jeden z p\u016fdorysu na sn\u00edmku z Mikulova-Mu\u0161lova se z obvykl\u00fdch sch\u00e9mat vymyk\u00e1. Je u n\u011bj mo\u017en\u00e9 zaznamenat rozlo\u017een\u00ed k\u016fl\u016f ve sch\u00e9matu, jak\u00fd m\u00edvaj\u00ed \u00a0\u0161p\u00fdchary, objekty se zv\u00fd\u0161enou podlahou slou\u017e\u00edc\u00ed k uchov\u00e1v\u00e1n\u00ed z\u00e1sob obil\u00ed. Charakterizuj\u00ed je t\u0159i trojice k\u016flov\u00fdch jam. Za\u0159azen\u00ed \u0161p\u00fdcharu do prostoru se skupinou chat dovoluje nastolit ot\u00e1zku, zda i chaty na t\u00e9to lokalit\u011b, a kone\u010dn\u011b v\u0161echny dal\u0161\u00ed, na jin\u00fdch s\u00eddli\u0161t\u00edch t\u00e9 doby, neplnily stejn\u00e9 funkce, a neslou\u017eily tedy jako skladi\u0161t\u011b potravin. Pouze se p\u0159i jejich v\u00fdstavb\u011b uplatnily zvl\u00e1\u0161tn\u00ed stavebn\u00ed dispozice up\u0159ednost\u0148ovan\u00e9 v podunajsk\u00e9m prostoru.<\/small><\/p>\n<p><strong><small>Poh\u0159ebi\u0161t\u011b doby st\u011bhov\u00e1n\u00ed n\u00e1rod\u016f v Nov\u00e9 Vsi u Poho\u0159elic<\/small><\/strong><\/p>\n<p><small>Studium doby st\u011bhov\u00e1n\u00ed n\u00e1rod\u016f je pozna\u010den\u00e9 starou p\u0159edstavou, \u017ee je to t\u011b\u017eko p\u0159ehledn\u00e9 obdob\u00ed, a b\u00fdv\u00e1 obvykle vn\u00edm\u00e1no pouze jako jak\u00fdsi dov\u011btek k dob\u011b \u0159\u00edmsk\u00e9. Jen\u017ee za bezm\u00e1la 300 let, kter\u00e9 vymezuj\u00ed tradi\u010dn\u011b ud\u00e1van\u00e9 mezn\u00edky t\u00e9to \u00e9ry (375 a 568) se ud\u00e1lo mnoho historick\u00fdch ud\u00e1lost\u00ed, kter\u00e9 m\u016f\u017eeme vzt\u00e1hnout k na\u0161emu \u00fazem\u00ed, a nav\u00edc v posledn\u00edch desetilet\u00edch modern\u00ed b\u00e1d\u00e1n\u00ed pokro\u010dilo. Badatel\u016fm se poda\u0159ilo v\u011brohodn\u011b zapojit informace s platnost\u00ed pro st\u0159edn\u00ed Evropu do celkov\u00e9ho evropsk\u00e9ho v\u00fdvoje.<\/small><\/p>\n<p><small>V posledn\u00ed dob\u011b se v\u00fdznamn\u00fdm zp\u016fsobem zmno\u017eil fond n\u00e1lez\u016f, a jsou k dispozici \u010detn\u00e9 nov\u00e9 informace z\u00edskan\u00e9 v pr\u016fb\u011bhu ter\u00e9nn\u00edch\u00a0v\u00fdzkum\u016f. Poda\u0159ilo se p\u0159edev\u0161\u00edm zkoumat mimo\u0159\u00e1dn\u011b velk\u00e1 poh\u0159ebi\u0161t\u011b (Kyjov, Mu\u0161lov), na nich\u017e bylo mo\u017en\u00e9 sledovat \u0161irokou \u0161k\u00e1lu projev\u016f vztahu \u017eiv\u00fdch k poh\u0159b\u00edvan\u00fdm. Ob\u011b\u00a0lokality se stovkami hrob\u016f n\u00e1le\u017eely kmeni Langobard\u016f, do velmi d\u016fle\u017eit\u00e9ho obdob\u00ed v z\u00e1v\u011bru doby st\u011bhov\u00e1n\u00ed n\u00e1rod\u016f. \u0160irok\u00e1 \u0161k\u00e1la p\u0159edm\u011bt\u016f n\u00e1le\u017eej\u00edc\u00edch k hrobov\u00e9 v\u00fdbav\u011b, poukazuje na rozvinutou v\u00fdrobu, zahrnuj\u00edc\u00ed krom\u011b hutn\u011bn\u00ed a zpracov\u00e1n\u00ed \u017eeleza, ur\u010den\u00e9ho p\u0159edev\u0161\u00edm k v\u00fdrob\u011b zbran\u00ed, tak\u00e9 zhotovov\u00e1n\u00ed \u0161perk\u016f ze st\u0159\u00edbra a zlata.<\/small><\/p>\n<p><small>Jedn\u00edm z v\u00fdznamn\u00fdch p\u0159\u00edznak\u016f doby bylo vykr\u00e1d\u00e1n\u00ed hrob\u016f. Po destruktivn\u00edm z\u00e1sahu se projevuje v z\u00e1sypu hrobov\u00e9 j\u00e1my tmav\u00e1 v\u00fdpl\u0148 \u00fazk\u00e9 \u0161achtice sm\u011b\u0159uj\u00edc\u00ed na konkr\u00e9tn\u00ed m\u00edsto t\u011bla poh\u0159ben\u00e9ho. N\u011bkdy vykrada\u010di odt\u011b\u017eili v\u00fdznamnou \u010d\u00e1st v\u00fdpln\u011b, a opakovan\u00e9 \u201en\u00e1v\u0161t\u011bvy\u201c vedly dokonce k p\u0159\u00edpad\u016fm, kdy byl vyh\u00e1zen\u00fd cel\u00fd obsah hrobu a zp\u011bt se vr\u00e1tilo pouze n\u011bkolik kost\u00ed. \u010cetnost druhotn\u00fdch v\u00fdkop\u016f je tak velk\u00e1, \u017ee mus\u00edme zva\u017eovat i z\u00e1v\u011br, podle n\u011bho\u017e akt\u00e9ry vykr\u00e1d\u00e1n\u00ed mohli b\u00fdt sami p\u0159\u00edbuzn\u00ed zem\u0159el\u00fdch. Vedla je snad p\u0159edstava, \u017ee ritu\u00e1ln\u011b ulo\u017een\u00e9 p\u0159edm\u011bty po jist\u00e9 dob\u011b splnily sv\u016fj \u00fa\u010del a doprovodily mrtv\u00e9ho na cest\u011b do z\u00e1hrob\u00ed, a tak ve sv\u00e9 hmotn\u00e9 podob\u011b mohou op\u011bt slou\u017eit \u017eiv\u00fdm, nap\u0159\u00edklad v situaci, kdy star\u00e1 s\u00eddla cht\u011bj\u00ed opustit a maj\u00ed se etablovat ve zcela jin\u00e9 \u010d\u00e1sti Evropy.<\/small><\/p>\n<p><small>Neobvykl\u00fdm zp\u016fsobem doplnily st\u00e1vaj\u00edc\u00ed po\u010det poh\u0159ebi\u0161\u0165 objevy z v\u00fd\u0161ky. Rozs\u00e1hl\u00e9 poh\u0159ebi\u0161t\u011b v trati hektary u\u00a0Nov\u00e9 Vsi u Poho\u0159elic bylo d\u00edky leteck\u00e9 prospekci zn\u00e1m\u00e9 dlouhou dobu. Zm\u011bnu v pozn\u00e1n\u00ed tohoto m\u00edsta pak po roku 2009 p\u0159inesly sn\u00edmky pou\u017eit\u00e9 pro vyobrazen\u00ed krajiny na ortofotomap\u00e1ch Google Earth. Jak lze p\u0159i v\u011bt\u0161\u00edm p\u0159ibl\u00ed\u017een\u00ed zjistit, p\u0159\u00edznaky hrob\u016f nemaj\u00ed pevn\u00e9 obrysy, a nav\u00edc uprost\u0159ed v\u00fdznamn\u00e9 \u010d\u00e1sti t\u011bchto objekt\u016f m\u016f\u017eeme sledovat sv\u011btlej\u0161\u00ed \u201eoko\u201c. To je jasn\u00fdm projevem z\u00e1sahu, vykraden\u00ed &#8211; prol\u00e1klinu v m\u00edst\u011b sekund\u00e1rn\u00edho v\u00fdkopu toti\u017e vyplnil jin\u00fd materi\u00e1l a splachy hl\u00edny z okol\u00ed, a tak se tato hmota soust\u0159ed\u011bn\u00e1 uprost\u0159ed v sou\u010dasnosti projev\u00ed prost\u0159ednictv\u00edm jin\u00e9ho vzr\u016fstu obil\u00ed.<\/small><\/p>\n<p>\u00a0<\/p>\n<p style=\"text-align: center;\"><img loading=\"lazy\" decoding=\"async\" src=\"https:\/\/newmain.muzeumnovojicinska.cz\/wp-content\/uploads\/2026\/11\/8_1.webp\" sizes=\"1708px\" alt=\"8_1.jpg\" width=\"1708\" height=\"1280\"><\/p>\n<p style=\"text-align: center;\"><em><small>P\u0159\u00edznaky v m\u00edstech hrobov\u00fdch jam na poh\u0159ebi\u0161ti z doby st\u011bhov\u00e1n\u00ed n\u00e1rod\u016f v Nov\u00e9 Vsi u Poho\u0159elic.<\/small><\/em><\/p>\n<p>\u00a0<\/p>\n<p><small>\u010cetn\u00e9 doklady vykr\u00e1d\u00e1n\u00ed umo\u017e\u0148uj\u00ed r\u00e1mcov\u00e9 za\u0159adit poh\u0159ebi\u0161t\u011b do doby st\u011bhov\u00e1n\u00ed n\u00e1rod\u016f i bez toho, aby zde prob\u011bhly rozs\u00e1hl\u00e9 v\u00fdkopy. Samo rozlo\u017een\u00ed hrobov\u00fdch jam do z\u0159ejm\u00fdch \u0159ad, jejich \u010detnost a orientace dovoluje p\u0159i\u0159adit nekropoli k t\u011bm, kter\u00e9 \u00a0za sv\u00e9ho pobytu na Morav\u011b zalo\u017eili p\u0159\u00edslu\u0161n\u00edci kmene Langobard\u016f. Reprezentovali posledn\u00ed spole\u010denstva doby st\u011bhov\u00e1n\u00ed n\u00e1rod\u016f, kter\u00e1 na konci 5. stolet\u00ed v\u00fdznamn\u011b zas\u00e1hla do pom\u011br\u016f ve st\u0159edn\u00ed Evrop\u011b. Jejich odchod z Podunaj\u00ed do severn\u00ed It\u00e1lie roku 568 je nav\u00edc pova\u017eovan\u00fd za p\u0159elomov\u00fd \u2013 tehdy skon\u010dil starov\u011bk a na na\u0161e \u00fazem\u00ed se za\u010dali st\u011bhovat Slovan\u00e9.<\/small><\/p>\n<p><strong><small>S\u00eddli\u0161t\u011b z doby st\u011bhov\u00e1n\u00ed n\u00e1rod\u016f v prostoru Hektary v Nov\u00e9 Vsi u Poho\u0159elic<\/small><\/strong><\/p>\n<p><small>Zat\u00edmco po\u010det poh\u0159ebi\u0161\u0165 a hrob\u016f z doby st\u011bhov\u00e1n\u00ed n\u00e1rod\u016f je po objevech v posledn\u00edch letech v\u00fdznamn\u011b v\u011bt\u0161\u00ed, s\u00eddli\u0161t\u011b\u00a0jsou zat\u00edm zn\u00e1m\u00e1 v\u00fdjime\u010dn\u011b. Jako p\u0159\u00edklad m\u016f\u017eu\u00a0uv\u00e9st, \u017ee pro kone\u010dnou, langobardskou f\u00e1zi tohoto obdob\u00ed, m\u00e1me dolo\u017eeno mnoho stovek hrob\u016f, av\u0161ak z cel\u00e9 Moravy je zn\u00e1m\u00fd pouze jeden jedin\u00fd zahlouben\u00fd objekt, kter\u00fd m\u016f\u017eeme bez pochybnost\u00ed spojovat se s\u00eddli\u0161tn\u00edmi aktivitami kmene Langobard\u016f. Je v\u0161ak nad\u011bje, \u017ee pr\u016fzkum z v\u00fd\u0161ky nab\u00eddne nov\u00e9 impulzy pro zm\u011bnu tohoto stavu.<\/small><\/p>\n<p><small>Od z\u00e1v\u011bru mlad\u0161\u00ed doby \u0159\u00edmsk\u00e9 rozm\u00edst\u011bn\u00ed k\u016fl\u016f v syst\u00e9mu \u0161esti\u00faheln\u00edku nahradilo jin\u00e9 sch\u00e9ma. Nov\u011b se objevuj\u00ed obd\u00e9ln\u00e9 objekty s trojic\u00ed k\u016fl\u016f na ka\u017ed\u00e9 kr\u00e1tk\u00e9 stran\u011b. A pr\u00e1v\u011b takov\u00e9 nal\u00e9z\u00e1me v trati Hektary u Nov\u00e9 Vsi u Poho\u0159elic, v z\u00e1padn\u00edm sousedstv\u00ed velk\u00e9ho poh\u0159ebi\u0161t\u011b p\u0159edstaven\u00e9ho na p\u0159ede\u0161l\u00fdch str\u00e1nk\u00e1ch. Vybran\u00e9 uk\u00e1zky m\u016f\u017eeme sledovat na v\u00fd\u0159ezu z ortofotomapy se sc\u00e9nou z roku 2015, kterou zaznamen\u00e1vaj\u00ed Mapy.cz. Ka\u017ed\u00e1 z dvojice chat byla z\u0159ejm\u011b m\u011blce zahlouben\u00e1 pod \u00farove\u0148 n\u011bkdej\u0161\u00edho ter\u00e9nu, a dosahovaly d\u00e9lky kolem 5 m a \u0161\u00ed\u0159ky 3 m. K\u016flov\u00e9 j\u00e1my se v podob\u011b tmav\u0161\u00edch skvrn r\u00fdsuj\u00ed velmi dob\u0159e. V \u00farovni pracovn\u00ed hypot\u00e9zy lze uva\u017eovat o tom, \u017ee takov\u00e9 chaty souvisely s dobou u\u017e\u00edv\u00e1n\u00ed velk\u00e9ho poh\u0159ebi\u0161t\u011b v sousedstv\u00ed, a n\u00e1le\u017eely by tedy do etapy langobardsk\u00e9ho panstv\u00ed na Morav\u011b. Kdy\u017e se\u010dteme v\u0161echny, kter\u00e9 jsou identifikovateln\u00e9 v okol\u00ed, celkov\u00fd po\u010det m\u016f\u017ee dosahovat dv\u011b des\u00edtky. Pokud bychom po\u010d\u00edtali s t\u00edm, \u017ee ka\u017edou ob\u00fdvala jedna rodina \u010d\u00edtaj\u00edc\u00ed 5 osob, na plo\u0161e zab\u00edraj\u00edc\u00ed 27 ha s\u00eddlilo kolem stovky obyvatel. Proluky mezi zn\u00e1m\u00fdmi objekty dosahuj\u00ed b\u011b\u017en\u011b v\u00edc jak 160 m. Os\u00eddlen\u00ed doby st\u011bhov\u00e1n\u00ed n\u00e1rod\u016f i na jin\u00fdch m\u00edstech bylo z\u0159ejm\u011b organizovan\u00e9 stejn\u00fdm zp\u016fsobem, co by vysv\u011btlovalo malou \u00fasp\u011b\u0161nost archeologie p\u0159i vyhled\u00e1v\u00e1n\u00ed objekt\u016f rozpt\u00fdlen\u00fdch na velk\u00fdch prostor\u00e1ch v krajin\u011b.<\/small><\/p>\n<p><small>Krom\u011b obou vyobrazen\u00fdch chat je v\u0161ak mo\u017en\u00e9 sledovat o 340 m d\u00e1l k severov\u00fdchodu p\u0159\u00edznaky skl\u00e1daj\u00edc\u00ed dal\u0161\u00ed jasn\u00fd p\u016fdorys. Tentokr\u00e1t je v\u0161ak vytv\u00e1\u0159en\u00fd t\u0159emi trojicemi k\u016flov\u00fdch jam, a chyb\u00ed jasn\u00e9 projevy zahlouben\u00ed. Je zde zaznamen\u00e1no stejn\u00e9 rozvr\u017een\u00ed nosn\u00fdch prvk\u016f, jak\u00e9 jsme sledovali na s\u00eddli\u0161ti v Mikulov\u011b &#8211; Mu\u0161lov\u011b. Podle znalost\u00ed z lokalit zkouman\u00fdch mimo na\u0161e \u00fazem\u00ed je mo\u017en\u00e9 vid\u011bt i v na\u0161em objektu \u0161p\u00fdchar, tedy nadzemn\u00ed sklad obil\u00ed. D\u00e9lka stavby dosahovala zhruba 4 m a \u0161\u00ed\u0159ka 3 m. P\u0159i sledov\u00e1n\u00ed plochy v sousedstv\u00ed jsou nejasn\u011b z\u0159eteln\u00e9 p\u0159\u00edznaky dal\u0161\u00ed, velk\u00e9 stavby. Jej\u00ed p\u016fdorys dob\u0159e odpov\u00edd\u00e1 dispozic\u00edm dom\u016f nebo velk\u00fdch hospod\u00e1\u0159sk\u00fdch staveb s k\u016flovou konstrukc\u00ed a s podlahou na \u00farovni ter\u00e9nu. Takov\u00e9 stavby byly b\u011b\u017en\u00e9 v oblastech, kter\u00fdmi v dob\u011b st\u011bhov\u00e1n\u00ed n\u00e1rod\u016f proch\u00e1zeli Langobardi ze sv\u00fdch s\u00eddel u doln\u00edho toku \u0159eky Labe do Podunaj\u00ed a na Moravu. Zda na Hektarech je skute\u010dn\u011b zaznamenan\u00e1 stavebn\u00ed aktivita tohoto kmene, uk\u00e1\u017ee dal\u0161\u00ed v\u00fdzkum, ten je ale mo\u017en\u00e9 l\u00e9pe pl\u00e1novat a zam\u011b\u0159it na vybran\u00e9 plochy.<\/small><\/p>\n<p>\u00a0<\/p>\n<p style=\"text-align: center;\"><img loading=\"lazy\" decoding=\"async\" src=\"https:\/\/newmain.muzeumnovojicinska.cz\/wp-content\/uploads\/2026\/11\/9_1.webp\" sizes=\"931px\" alt=\"9_1.jpg\" width=\"931\" height=\"1280\"><\/p>\n<p style=\"text-align: center;\"><em><small>Sc\u00e9na s dvojic\u00ed zahlouben\u00fdch chat kladen\u00fdch do doby st\u011bhov\u00e1n\u00ed n\u00e1rod\u016f (naho\u0159e) a p\u0159\u00edznaky k\u016flov\u00fdch jam \u0161p\u00fdcharu a nadzemn\u00ed stavby v jeho sousedstv\u00ed (dole). V\u00fd\u0159ezy z ortofotomapy (Mapy.cz, 2015).<\/small><\/em><\/p>\n<p>\u00a0<\/p>\n<p><strong><small>Drnholec, st\u0159edov\u011bk\u00fd hr\u00e1dek<\/small><\/strong><\/p>\n<p><small>Vl\u00e1dnouc\u00ed skupina feud\u00e1ln\u00ed spole\u010dnosti byla siln\u011b diferencovan\u00e1, a architektura s\u00eddel \u0161lechtic\u016f byla jedn\u00edm z prost\u0159edk\u016f deklarace jejich spole\u010densk\u00e9 \u00farovn\u011b. V na\u0161em prost\u0159ed\u00ed ni\u017e\u0161\u00ed \u0161lechta pro svoje opevn\u011bn\u00e1 s\u00eddla u\u017e\u00edvala jako stavebn\u00ed materi\u00e1l \u010dasto pouze d\u0159evo a hl\u00ednu, nedoch\u00e1zelo nutn\u011b k vyu\u017eit\u00ed zd\u011bn\u00ed na maltu. Krom\u011b tvrz\u00ed v prostor\u00e1ch vesnic vznikala v krajin\u011b i drobn\u00e1 opevn\u011bn\u00ed, hr\u00e1dky, podle mo\u017enosti vyu\u017e\u00edvaj\u00edc\u00ed vhodn\u00fd ter\u00e9nn\u00ed reli\u00e9f. Chr\u00e1n\u011bn\u00e9 are\u00e1ly vymezovaly p\u0159\u00edkopy prov\u00e1zen\u00e9 valem nebo palis\u00e1dou, a dal\u0161\u00ed ter\u00e9nn\u00ed \u00fapravy vymi\u0148ovaly \u00fast\u0159edn\u00ed \u010d\u00e1st tak, aby z jej\u00ed zv\u00fd\u0161en\u00e9 \u00farovn\u011b, kde st\u00e1la obvykle v\u011b\u017e, byla mo\u017en\u00e1 kontrola okoln\u00edho prostoru.<\/small><\/p>\n<p><small>Tvrze a hr\u00e1dky jsou charakteristick\u00e9 pro dobu mezi 13. stolet\u00edm a t\u0159icetiletou v\u00e1lkou. Zna\u010dn\u00e1 \u010d\u00e1st zanikla, a projevuje se v podob\u011b pouh\u00fdch ter\u00e9nn\u00edch relikt\u016f. K t\u011bm, kter\u00e9 nezn\u00e1 m\u00edstn\u00ed tradice, a nejsou zaznamenan\u00e9 ani v historick\u00fdch pramenech, n\u00e1le\u017e\u00ed hr\u00e1dek u Drnholce. Jeho stavitel\u00e9 vyu\u017eili v\u00fdb\u011b\u017eek na okraji ploch\u00e9 krajiny,\u00a0v m\u00edstech, kde svahy strm\u011b klesaj\u00ed do \u00fadol\u00ed potoka. Dobrou informaci o m\u00edst\u011b p\u0159ekryt\u00e9m n\u00e1letov\u00fdm lesem p\u0159in\u00e1\u0161\u00ed sn\u00edmky LIDAR. Na nich se projevuj\u00ed sr\u00e1zy klesaj\u00edc\u00ed o 20 m a\u017e k \u00fadoln\u00ed niv\u011b. Na obvodu chr\u00e1n\u011bn\u00e9 plochy je patrn\u00fd vn\u011bj\u0161\u00ed val, a je\u0161t\u011b o dal\u0161\u00edch 8 m v\u00fd\u0161 se zvedala \u00fazk\u00e1 vyv\u00fd\u0161en\u00e1 \u00fast\u0159edn\u00ed \u010d\u00e1st, s d\u00e9lkou kolem 50 m. Na jednom z konc\u016f je upraveno zv\u00fd\u0161en\u00e9 m\u00edsto, se z\u00e1kladnou zab\u00edraj\u00edc\u00ed prostor 10&#215;10 m. Tento bod se nal\u00e9zal tam, kde se opevn\u011bn\u00ed obracelo proti nejpohodln\u011bj\u0161\u00edmu p\u0159\u00edstupu z okoln\u00ed krajiny.<\/small><\/p>\n<p>\u00a0<\/p>\n<p style=\"text-align: center;\"><img loading=\"lazy\" decoding=\"async\" src=\"https:\/\/newmain.muzeumnovojicinska.cz\/wp-content\/uploads\/2026\/11\/10_1.webp\" sizes=\"931px\" alt=\"10_1.jpg\" width=\"931\" height=\"1280\"><\/p>\n<p style=\"text-align: center;\"><em><small>Are\u00e1l st\u0159edov\u011bk\u00e9ho hr\u00e1dku v Drnholci na sn\u00edmc\u00edch LIDAR; vyu\u017eita funkce sklonitost svah\u016f (naho\u0159e) a st\u00ednovan\u00fd reli\u00e9f (dole).<\/small><\/em><\/p>\n<p>\u00a0<\/p>\n<p><small>Pro pou\u017eitou p\u016fdorysnou dispozici lze naj\u00edt analogie mezi st\u0159edov\u011bk\u00fdmi hrady, jejich\u017e stavitel\u00e9 obvykle vyu\u017e\u00edvali dlouh\u00e9 kamenn\u00e9 ostro\u017eny. P\u0159\u00ed\u010dn\u00fd p\u0159\u00edkop odd\u011bloval are\u00e1l od okol\u00ed, za n\u00edm vysok\u00e1 v\u011b\u017e zvy\u0161ovala mo\u017enosti obrany, a kryla chr\u00e1n\u011bnou plochu se z\u00e1stavbou sest\u00e1vaj\u00edc\u00ed z obytn\u00fdch a hospod\u00e1\u0159sk\u00fdch budov. Stejn\u00e9 objekty m\u016f\u017eeme o\u010dek\u00e1vat i v Drnholci, pouze zde jako stavebn\u00ed materi\u00e1l bylo pou\u017eito d\u0159evo a hl\u00edna.<\/small><\/p>\n<p><small>Koncepce u\u017eit\u00e1 u hr\u00e1dku v Drnholci by dob\u0159e odpov\u00eddala dob\u011b 14. nebo 15. stolet\u00ed. K p\u0159ekvapen\u00ed archeolog\u016f st\u0159edov\u011bku ale do\u0161lo p\u0159i v\u00fdkopech k z\u00edsk\u00e1n\u00ed keramick\u00e9ho materi\u00e1lu pouze z 11. \u2013 12. stolet\u00ed. Tehdy ale \u00a0drobn\u00e1 \u0161lechta neexistovala a nevznikala ani drobn\u00e1 opevn\u011bn\u00ed. Zda je hr\u00e1dek u Drnholce reprezentantem m\u00e1lo zn\u00e1m\u00e9, starobyl\u00e9 etapy pevnostn\u00ed architektury v na\u0161em prost\u0159ed\u00ed, anebo je nutno hledat jeho p\u0159edlohy v sousedn\u00edm Rakousku, je ot\u00e1zkou, kterou zodpov\u00ed dal\u0161\u00ed b\u00e1d\u00e1n\u00ed. Studium vyobrazen\u00ed z v\u00fd\u0161ky ale m\u016f\u017ee d\u00e1t nov\u00e9 podn\u011bty pro pozn\u00e1v\u00e1n\u00ed m\u00edsta &#8211; \u00a0na p\u0159\u00edstupov\u00e9 \u0161\u00edji jsou toti\u017e z\u0159ejm\u00e9 ter\u00e9nn\u00ed \u00fapravy, indikuj\u00edc\u00ed m\u00edsta p\u0159edsunut\u00fdch obrann\u00fdch lini\u00ed. D\u00edky modern\u00edm zobrazovac\u00edm metod\u00e1m tak m\u00e1me k dispozici podn\u011bty pro dal\u0161\u00ed objevy v ter\u00e9nu.<\/small><\/p>\n<p><strong><small>Prospekce v archeologii a jej\u00ed podpora po\u010d\u00edta\u010di<\/small><\/strong><\/p>\n<p><small>Studium vyobrazen\u00ed ve\u0159ejn\u011b dostupn\u00fdch na internetu, kter\u00e1 jsem\u00a0p\u0159edstavila\u00a0v tomto textu, je mo\u017en\u00e9 vyu\u017e\u00edt mnoha dal\u0161\u00edmi zp\u016fsoby. Nap\u0159\u00edklad v p\u0159\u00edpad\u011b rondelu v Mramotic\u00edch lze do dne\u0161n\u00ed, re\u00e1ln\u00e9\u00a0krajiny vkreslit prvky stavby, kter\u00e1 existovala p\u0159ed zhruba sedmi tis\u00edcilet\u00edmi. Otv\u00edr\u00e1 se tak \u0161ance zprost\u0159edkovat nov\u00e9 objevy ve\u0159ejnosti. \u0160ikm\u00e9 pohledy, jedna z funkc\u00ed aplikovateln\u00fdch u map Google Earth, dovoluj\u00ed odhalit u stejn\u00e9 lokality dva vzd\u00e1len\u00e9 obzory, kde by m\u011bly b\u00fdt lidmi mlad\u0161\u00ed doby kamenn\u00e9 vyty\u010deny body v\u00fdznamn\u00e9 pro sledov\u00e1n\u00ed kosmick\u00fdch t\u011bles. V odborn\u00e9 literatu\u0159e se toti\u017e opakovan\u011b objevuj\u00ed pokusy o ov\u011b\u0159en\u00ed, zda i takov\u00e9 \u010dinnosti nebyly provozovan\u00e9 v t\u011bchto are\u00e1lech. D\u00edky aktu\u00e1ln\u00edm mapov\u00fdm podklad\u016fm m\u00e1me pro takov\u00e9 \u00favahy po ruce prvn\u00ed podn\u011bty.<\/small><\/p>\n<p>\u00a0<\/p>\n<p style=\"text-align: center;\"><img loading=\"lazy\" decoding=\"async\" src=\"https:\/\/newmain.muzeumnovojicinska.cz\/wp-content\/uploads\/2026\/11\/11_1.webp\" sizes=\"1714px\" alt=\"11_1.jpg\" width=\"1714\" height=\"533\"><\/p>\n<p style=\"text-align: center;\"><small><em>Rekonstrukce rondelu v Mramotic\u00edch (vlevo) a pohled nap\u0159\u00ed\u010d br\u00e1nou ke vzd\u00e1len\u00fdm bod\u016fm v krajin\u011b odvozen\u00fd ze \u0161ikm\u00e9ho pohledu na map\u00e1ch Google Earth (vpravo).<\/em><\/small><\/p>\n<p>\u00a0<\/p>\n<p><small><em>PhDr. Radka Kn\u00e1pek<\/em><\/small><\/p>\n<p>\u00a0<\/p>\n<p>\u00a0<\/p>\n<p><small>V\u00fdb\u011br literatury k t\u00e9matice archeologick\u00e9 prospekce:<br \/>B\u00e1rta, M. &#8211; Br\u016fna, V. &#8211; K\u0159iv\u00e1nek. R. 2003:\u00a0<em>Research at Abusir South in 2001-2002 \u2013 methods and results<\/em>, Pam\u00e1tky Archeologick\u00e9 XCIV, Praha, 49-82.<br \/>B\u00e1rta, M. &#8211; Br\u016fna, V. 2007:\u00a0<em>Satelitn\u00ed atlas pyramid<\/em>. Praha: Dryada. ISBN 978-80-87025-01-6.<br \/>V. Br\u016fna, 2005:\u00a0<em>Geoinformatika p\u0159i archeologick\u00e9m v\u00fdzkumu v Egypt\u011b<\/em>, ARCREVUE 2\/2005, 9-12.<br \/>Br\u016fna, V. &#8211; Cajthaml, J. &#8211; Elznicov\u00e1, J. &#8211; Havl\u00ed\u010dek, J. &#8211; M\u00fcller, A. &#8211; Pacina, J. &#8211; Zimov\u00e1, R. 2015:\u00a0<em>Pam\u011b\u0165 krajiny \u00dasteck\u00e9ho kraje ukryt\u00e1 v mapov\u00fdch archivech: metody rekonstrukce a zpracov\u00e1n\u00ed dat v oblastech zanikl\u00fdch obc\u00ed.<\/em>\u00a0\u00dast\u00ed nad Labem: Univerzita J. E. Purkyn\u011b. ISBN 978-80-7414-981-8.<br \/>Gojda, M. 2000:\u00a0<em>Archeologie krajiny<\/em>. Praha: Academia.<br \/>Gojda, M. 2017:\u00a0<em>Archeologie a d\u00e1lkov\u00fd pr\u016fzkum &#8211; Historie, metody, prameny<\/em>. Praha: Academia.<br \/>Kuna, M. a kol. 2004:\u00a0<em>Nedestruktivn\u00ed archeologie. Teorie, metody a c\u00edle<\/em>, Praha: Academia.<\/small><\/p>\n<p>\u00a0<\/p>\n","protected":false},"excerpt":{"rendered":"<p>\u00a0 Archeologick\u00e1 prospekce &#8211; tradi\u010dn\u00ed postupy, nov\u00e9 perspektivy \u0160\u00ed\u0159ka z\u00e1b\u011bru modern\u00ed archeologie je mimo\u0159\u00e1dn\u011b velk\u00e1.&hellip;<\/p>\n","protected":false},"author":1,"featured_media":22017,"comment_status":"closed","ping_status":"","sticky":false,"template":"","format":"standard","meta":{"rs_blank_template":"","rs_page_bg_color":"","slide_template_v7":"","footnotes":""},"categories":[218],"tags":[],"class_list":["post-22004","post","type-post","status-publish","format-standard","has-post-thumbnail","hentry","category-clanky"],"_links":{"self":[{"href":"https:\/\/newmain.muzeumnovojicinska.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/22004","targetHints":{"allow":["GET"]}}],"collection":[{"href":"https:\/\/newmain.muzeumnovojicinska.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts"}],"about":[{"href":"https:\/\/newmain.muzeumnovojicinska.cz\/wp-json\/wp\/v2\/types\/post"}],"author":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/newmain.muzeumnovojicinska.cz\/wp-json\/wp\/v2\/users\/1"}],"replies":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/newmain.muzeumnovojicinska.cz\/wp-json\/wp\/v2\/comments?post=22004"}],"version-history":[{"count":1,"href":"https:\/\/newmain.muzeumnovojicinska.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/22004\/revisions"}],"predecessor-version":[{"id":22016,"href":"https:\/\/newmain.muzeumnovojicinska.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/22004\/revisions\/22016"}],"wp:featuredmedia":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/newmain.muzeumnovojicinska.cz\/wp-json\/wp\/v2\/media\/22017"}],"wp:attachment":[{"href":"https:\/\/newmain.muzeumnovojicinska.cz\/wp-json\/wp\/v2\/media?parent=22004"}],"wp:term":[{"taxonomy":"category","embeddable":true,"href":"https:\/\/newmain.muzeumnovojicinska.cz\/wp-json\/wp\/v2\/categories?post=22004"},{"taxonomy":"post_tag","embeddable":true,"href":"https:\/\/newmain.muzeumnovojicinska.cz\/wp-json\/wp\/v2\/tags?post=22004"}],"curies":[{"name":"wp","href":"https:\/\/api.w.org\/{rel}","templated":true}]}}