{"id":21954,"date":"2025-06-27T12:00:00","date_gmt":"2025-06-27T10:00:00","guid":{"rendered":"https:\/\/newmain.muzeumnovojicinska.cz\/salon-pro-hosty\/"},"modified":"2026-11-12T07:53:32","modified_gmt":"2026-11-12T06:53:32","slug":"salon-pro-hosty","status":"publish","type":"post","link":"https:\/\/newmain.muzeumnovojicinska.cz\/salon-pro-hosty\/","title":{"rendered":"Salon pro hosty"},"content":{"rendered":"<p>Dnes se d\u00edky unik\u00e1tn\u00edm z\u00e1b\u011br\u016fm do pokoj\u016f z\u00e1mku z roku 1913 a tak\u00e9 jedine\u010dn\u00e9mu invent\u00e1\u0159i z let 1902 a 1913 pod\u00edv\u00e1me do m\u00edstnosti, kter\u00e1 slou\u017eila jako salon pro hosty majitel\u016f z\u00e1mku. Vstupovalo se do n\u011bj z Modr\u00e9ho salonu a za n\u00edm se pak nach\u00e1zel ji\u017e samotn\u00fd Pohostinsk\u00fd pokoj. V roce 1902 pokoj slou\u017eil jako budo\u00e1r a vedle n\u011bj se nach\u00e1zela lo\u017enice man\u017eelky majitele z\u00e1mku Marietty Bauerov\u00e9-Chlumeck\u00e9. V\u0161e se zm\u011bnilo po smrti obou man\u017eel\u016f. Marietta zem\u0159ela tragickou smrt\u00ed v l\u00e9t\u011b roku 1911 a man\u017eel zem\u0159el z\u00e1hy po n\u00ed p\u0159esn\u011b za t\u0159i m\u011bs\u00edce. V roce 1912 se z\u00e1mek stal s\u00eddlem prost\u0159edn\u00edho ze syn\u016f Dr. Moritze Chlumeck\u00e9ho-Bauera a jeho man\u017eelky Margarethy. Pokoje z\u00e1mku tehdy pro\u0161ly velkou prom\u011bnou.<\/p>\n<p><img fetchpriority=\"high\" decoding=\"async\" src=\"https:\/\/newmain.muzeumnovojicinska.cz\/wp-content\/uploads\/2026\/11\/kunin_3_064_stitch_inv_mPREVRACENA.webp\" sizes=\"1920px\" alt=\"kun\u00edn_3_064_stitch_inv_mP\u0158EVR\u00c1CEN\u00c1 Salon pro hosty\" width=\"2400\" height=\"1872\" data-alt=\"kun\u00edn 3 064 stitch inv mP\u0158EVR\u00c1CEN\u00c1\"><\/p>\n<p>Kolorovan\u00fd z\u00e1b\u011br by n\u00e1m uk\u00e1zal na st\u011bn\u00e1ch tapetu s pestr\u00fdm dekorem r\u016f\u017e\u00ed. R\u00e1mov\u00e1 v\u00fdmalba na klenb\u00e1ch byla nesena v \u010derven\u00fdch, hn\u011bd\u00fdch a b\u00e9\u017eov\u00fdch t\u00f3nech. Stejn\u00e1 se nach\u00e1zela tak\u00e9 ve vedlej\u0161\u00edm pokoji a dodnes ji spat\u0159\u00edme v tzv. 1. Pohostinsk\u00e9m pokoji z\u00e1mku. N\u00e1\u0161 z\u00e1b\u011br je zam\u011b\u0159en do rohu pokoje, vpravo od vstupu z Modr\u00e9ho salonu. V n\u00e1ro\u017e\u00ed st\u00e1la b\u00edl\u00e1 kachlov\u00e1 kamna, na nich souso\u0161\u00ed mu\u017ee a \u017eeny a p\u0159ed kamny parav\u00e1n z \u010derven\u00e9ho d\u0159eva. Fotografie prozrazuje, \u017ee parav\u00e1n byl seskl\u00e1d\u00e1n z vyobrazen\u00ed kon\u00ed a ko\u0148sk\u00fdch z\u00e1vod\u016f. Na podlaze byl polo\u017een velk\u00fd v\u00e1zan\u00fd koberec a ze stropu visel staro\u017eitn\u00fd elektrick\u00fd lustr. Sedac\u00ed garnitura byla tvo\u0159ena mal\u00fdm divanem a 4 \u017eidlemi v podob\u011b v\u011bj\u00ed\u0159e, na divanu pak zahl\u00e9dneme mal\u00fd sametov\u00fd malovan\u00fd pol\u0161t\u00e1\u0159. Na vykl\u00e1dan\u00e9m stole byl polo\u017een mosazn\u00fd z\u00e1sobn\u00edk na sirky, d\u0159ev\u011bn\u00fd popeln\u00edk a tak\u00e9 selsk\u00e1 v\u00e1za na kv\u011btiny.<\/p>\n<p><img decoding=\"async\" src=\"https:\/\/newmain.muzeumnovojicinska.cz\/wp-content\/uploads\/2026\/11\/2_-_zmenseny.webp\" sizes=\"1000px\" alt=\"2 zmen\u0161en\u00fd\" width=\"1000\" height=\"750\" style=\"display: block; margin-left: auto; margin-right: auto;\"><\/p>\n<p>Vpravo od garnitury n\u00e1sledovala vykl\u00e1dan\u00e1 sk\u0159\u00ed\u0148 (komoda) s motivy r\u016f\u017e\u00ed se 3 z\u00e1suvkami a sklen\u011bn\u00fdm n\u00e1stavcem. Naho\u0159e spat\u0159\u00edme 2 \u0161v\u00e9dsk\u00e9 d\u0159ev\u011bn\u00e9 krabi\u010dky, \u0161v\u00e9dskou d\u0159ev\u011bnou konev, na komod\u011b d\u0159ev\u011bn\u00fd ko\u0161\u00edk (s dra\u010d\u00ed hlavou) a 2 v\u00e1zy Zsolnay (zna\u010dka Zsolnay P\u00e9cs vznikla v roce 1853 a do roku 1914 byla nejv\u011bt\u0161\u00edm v\u00fdrobcem sv\u00e9ho druhu v Rakousku-Uhersku). Pokud v\u00e1s zaj\u00edm\u00e1, co bylo uvnit\u0159 sklen\u011bn\u00e9ho n\u00e1stavce, obsahoval 4 zelen\u011b zlat\u00e9 kv\u011btinov\u00e9 tal\u00ed\u0159e, 4 mal\u00e9 porcel\u00e1nov\u00e9 houbi\u010dky, 2 m\u00ed\u0161e\u0148sk\u00e9 podlouhl\u00e9 flakony (modro b\u00edl\u00e9), 1 d\u017eb\u00e1nek a 1 hrn\u00ed\u010dek Zsolnay, 1 starou brou\u0161enou sklenici, servis skl\u00e1daj\u00edc\u00ed se ze zcela zlat\u00fdch 2 konv\u00ed, 2 \u0161\u00e1lk\u016f a cuk\u0159enky, d\u00e1le 2 men\u0161\u00ed m\u00ed\u0161e\u0148sk\u00e9 lahvi\u010dky (modro b\u00edl\u00e9), 1 starov\u00edde\u0148sk\u00fd hrne\u010dek na rag\u016f (s v\u00edkem a hlavi\u010dkou), 1 japonsk\u00fd \u0161\u00e1lek se 2 pod\u0161\u00e1lky, 3 porcel\u00e1nov\u00e9 pod\u0161\u00e1lky, 1 zcela malou \u010dajovou konvi\u010dku a 1 mu\u0161li.<\/p>\n<p><img decoding=\"async\" src=\"https:\/\/newmain.muzeumnovojicinska.cz\/wp-content\/uploads\/2026\/11\/inventar_1902_027.webp\" sizes=\"1440px\" alt=\"invent\u00e1\u0159 1902 027\" width=\"2304\" height=\"3072\"><\/p>\n<p>P\u0159ejd\u011bme k v\u00fdzdob\u011b st\u011bn. Vid\u00edme velk\u00e9 emp\u00edrov\u00e9 zrcadlo (tmavohn\u011bd\u00e9 se zlat\u00fdmi ozdobami) a olejomalbu hlavy \u017eeny v \u0161irok\u00e9m zlat\u00e9m r\u00e1mu. Obraz byl signov\u00e1n inici\u00e1lami &#8222;C. St. G.&#8220; Nen\u00ed pro n\u00e1s t\u011b\u017ek\u00e9 uhodnout, kdo byl autorem obrazu. Hrab\u011bnka Gabriela ze Saint Genois (1827 &#8211; 1904) byla talentovanou amat\u00e9rskou mal\u00ed\u0159kou, kter\u00e1 se vypracovala a\u017e na velmi cen\u011bnou poloprofesion\u00e1ln\u00ed mal\u00ed\u0159ku \u017eij\u00edc\u00ed v Badenu u V\u00eddn\u011b. Z\u00e1mek v Kun\u00edn\u011b jako host\u00e9 nav\u0161t\u011bvovali tak\u00e9 \u010dlenov\u00e9 brn\u011bnsk\u00e9 rodiny Regner\u016f z Bleylebenu, do kter\u00e9 se po smrti man\u017eela provdala Gabrielina snacha Eleonora (Gabriela pro bratislavsk\u00fd pal\u00e1c sv\u00e9ho syna p\u0159edt\u00edm vytvo\u0159ila dodnes dochovanou mal\u00ed\u0159skou v\u00fdzdobu). Podle invent\u00e1\u0159e z\u00e1mku ve Sp\u00e1lov\u011b se v tamn\u00edm Psac\u00edm pokoji Marietty Bauerov\u00e9-Chlumeck\u00e9 v roce 1902 nach\u00e1zely dokonce 3 olejomalby t\u00e9to mal\u00ed\u0159ky (<strong><em>&#8222;3 Oehlbilder St. Genois&#8220;<\/em><\/strong>).<\/p>\n<p><img loading=\"lazy\" decoding=\"async\" src=\"https:\/\/newmain.muzeumnovojicinska.cz\/wp-content\/uploads\/2026\/11\/Gabriele_und_Anna_von_Saint-Genois_Litho.webp\" sizes=\"1156px\" alt=\"Gabriele und Anna von Saint Genois Litho\" width=\"1156\" height=\"1750\" style=\"display: block; margin-left: auto; margin-right: auto;\"><\/p>\n<p>Na z\u00e1b\u011bru u\u017e ale nevid\u00edme, co n\u00e1sledovalo: mal\u00e1 vykl\u00e1dan\u00e1 sk\u0159\u00ed\u0148ka se 3 z\u00e1suvkami a na n\u00ed \u010dty\u0159ramenn\u00fd k\u0159i\u0161\u0165\u00e1lov\u00fd sv\u00edcen, 2 temn\u011b modr\u00e9 anglick\u00e9 v\u00e1zy a d\u00e1le vykl\u00e1dan\u00e1 z\u00e1v\u011bsn\u00e1 sk\u0159\u00ed\u0148 zdoben\u00e1 naho\u0159e zlat\u00fdmi v\u00e1zami.<\/p>\n<p>Odraz ve velk\u00e9m emp\u00edrov\u00e9m zrcadle n\u00e1s posouv\u00e1 do dal\u0161\u00ed \u010d\u00e1sti m\u00edstnosti, nalevo od vstupu z Modr\u00e9ho salonu. Vid\u00edme, \u017ee v n\u00e1ro\u017e\u00ed vis\u00ed jedno ze dvou rohov\u00fdch zrcadel ve zlat\u00fdch r\u00e1mech, pod n\u00edm se nal\u00e9zala rohov\u00e1 sk\u0159\u00ed\u0148ka na knihy (naho\u0159e s roletou) a zde pivn\u00ed d\u017eb\u00e1nek (b\u00edlo modr\u00fd na zp\u016fsob delftsk\u00e9 faj\u00e1ns), 2 selsk\u00e9 porcel\u00e1nov\u00e9 husy, 1 vy\u0159ez\u00e1van\u00fd kokosov\u00fd o\u0159ech, 1 porcel\u00e1nov\u00e1 houbi\u010dka, 1 selsk\u00e1 d\u0159ev\u011bn\u00e1 krabi\u010dka, 1 alabastrov\u00e1 madona. N\u011bkter\u00e9 z t\u011bchto p\u0159edm\u011bt\u016f jsou snad vid\u011bt v odraze velk\u00e9ho zrcadla.<\/p>\n<p>V odrazu jsou patrn\u00e9 tak\u00e9 dv\u011b loveck\u00e9 rytiny v temn\u011b hn\u011bd\u00fdch r\u00e1mech se zlatou ma\u0161l\u00ed a zlat\u00fdmi knofl\u00edky. Tak byly pops\u00e1ny v invent\u00e1\u0159i. Dal\u0161\u00edch osm loveck\u00fdch grafik ve stejn\u00fdch r\u00e1mech viselo ve stejn\u00e9 dob\u011b ve 2. Pohostinsk\u00e9m pokoji z\u00e1mku. Z invent\u00e1\u0159e se dozv\u00edd\u00e1me, \u017ee rytiny byly zhotoveny podle obraz\u016f zn\u00e1m\u00e9ho mal\u00ed\u0159e George Morlanda (1763 &#8211; 1804), obl\u00edben\u00e9ho tak\u00e9 sv\u00fdmi loveck\u00fdmi a rustik\u00e1ln\u00edmi v\u00fdjevy (<em><strong>&#8222;8 Jagdstiche nach Bildern von Morland v. Jahre 1792 in braunen Rahmen mit Goldmachen oben<\/strong><strong>&#8222;<\/strong><\/em>). Obl\u00edbenost Morlandov\u00fdch d\u011bl byla tak velk\u00e1, \u017ee se za jeho \u017eivota objevilo na 250 samostatn\u00fdch rytin z jeho d\u011bl. V roce 1902 bylo podle invent\u00e1\u0159e v\u0161ech deset grafik podle Morlanda vystaveno ve 2 pat\u0159e z\u00e1mku ve Velk\u00e9m s\u00e1le ( <em><strong>&#8222;10 Kupferstiche (Rahmen mit Maschen (Jagdmuster) (Szenen&#8220;<\/strong><\/em>), ne\u017e byly roku 1913 rozd\u011bleny do pohostinsk\u00fdch m\u00edstnost\u00ed 1. patra.<\/p>\n<p>Co ji\u017e d\u00e1le nevid\u00edme je pap\u00edrov\u00fd ko\u0161, vykl\u00e1dan\u00fd sv\u011btl\u00fd psac\u00ed s\u016fl, na n\u011bm mal\u00e9 bronzov\u00e9 hodiny, stojac\u00ed lampa, pozn\u00e1mkov\u00fd blok, deska na psan\u00ed, peroutka (porcel\u00e1n a \u0161t\u011btka) a 2 porcel\u00e1nov\u00e9 popeln\u00edky. Mal\u00fd koberec p\u0159ed psac\u00edm stolem, zelen\u00e9 ko\u017een\u00e9 k\u0159eslo ke psan\u00ed, spac\u00ed divan s p\u0159ehozem z koberce, na n\u011bm 2 ko\u017een\u00e9 pol\u0161t\u00e1\u0159e a 2 pest\u0159e vy\u0161\u00edvan\u00e9 ln\u011bn\u00e9 pol\u0161t\u00e1\u0159e. D\u00e1le hn\u011bd\u00fd n\u00edzk\u00fd ku\u0159\u00e1ck\u00fd st\u016fl, na n\u011bm mosazn\u00fd z\u00e1sobn\u00edk na sirky, d\u0159ev\u011bn\u00fd popeln\u00edk a selsk\u00e1 v\u00e1za na kv\u011btiny.<\/p>\n<p><img loading=\"lazy\" decoding=\"async\" src=\"https:\/\/newmain.muzeumnovojicinska.cz\/wp-content\/uploads\/2026\/11\/Navrh_bez_nazvu_39.webp\" sizes=\"1500px\" alt=\"N\u00e1vrh bez n\u00e1zvu 39\" width=\"1500\" height=\"1120\"><\/p>\n<p>Nyn\u00ed k dal\u0161\u00ed obrazov\u00e9 v\u00fdzdob\u011b pokoje. Ta byla slo\u017eena ze t\u0159\u00ed barevn\u00fdch tisk\u016f v \u010derven\u00fdch r\u00e1mech nade dve\u0159mi a barevn\u00e9ho tisku (<em><strong>&#8222;Schubertabend in einem (Wiener) B\u00fcrgerhaus&#8220;<\/strong><\/em>), p\u0159edstavuj\u00edc\u00edho reprodukci zn\u00e1m\u00e9ho obrazu mal\u00ed\u0159e Julia Schmidta (1854 &#8211; 1935), hudebn\u00edho skladatele Franze Schuberta sed\u00edc\u00edho u klav\u00edru, oto\u010den\u00e9ho ke sv\u00e9mu publiku. Olejomalba vznikla jako zak\u00e1zka m\u011bsta V\u00eddn\u011b ke 100. v\u00fdro\u010d\u00ed narozen\u00ed skladatele. Zaj\u00edmavost\u00ed je m\u00e1lo zn\u00e1m\u00fd vztah hudebn\u00edho skladatele k z\u00e1mku v Kun\u00edn\u011b, zprost\u0159edkovan\u00fd osobou talentovan\u00e9ho \u017e\u00e1ka hrab\u011bnky Walburgy Johanna Petersteina (1804-1862). Neman\u017eelsk\u00fd syn Anny Grosserov\u00e9 a d\u011blost\u0159eleck\u00e9ho korpor\u00e1la Karla Petersteina, rod\u00e1k z Olomouce, z\u00e1hy osi\u0159el a kv\u016fli jeho velk\u00e9mu hudebn\u00edmu nad\u00e1n\u00ed si jej pov\u0161imla hrab\u011bnka Walburga, kter\u00e1 jej p\u0159ijala do sv\u00e9ho vzd\u011bl\u00e1vac\u00edho \u00fastavu na z\u00e1mku v Kun\u00edn\u011b. Zde vedle hudby projevoval chlapec neoby\u010dejn\u00fd z\u00e1jem o p\u0159\u00edrodopis, zvl\u00e1\u0161t\u011b o rostliny. Rostlinn\u00fd materi\u00e1l z exkurz\u00ed po okol\u00ed (Kotou\u010d, \u0160tramberk, Hukvaldy, Fulnek aj.) su\u0161il pro herb\u00e1\u0159 a po\u0159izoval ji\u017e tehdy tak\u00e9 pe\u010dliv\u00e9 n\u00e1kresy rostlin. Roku 1824 ho hrab\u011bnka Walburga poslala do V\u00eddn\u011b studovat ekonomii a zv\u011brol\u00e9ka\u0159stv\u00ed. Peterstein denn\u011b nav\u0161t\u011bvoval d\u016fm dvorn\u00edho rady Karla von Enderse (1787 \u2013 1861), rod\u00e1ka z T\u011b\u0161\u00edna, kter\u00fd jako mal\u00fd chlapec \u017eil kr\u00e1tce v Nov\u00e9m Ji\u010d\u00edn\u011b. Pozd\u011bji ve V\u00eddni podporoval hudebn\u00edho skladatele Franze Schuberta a zde se Peterstein sezn\u00e1mil se Schubertem, se kter\u00fdm brzy nav\u00e1zal bl\u00edzk\u00e9 p\u0159\u00e1telstv\u00ed. V jeho spole\u010dnosti tr\u00e1vil v\u011bt\u0161inu ve\u010der\u016f, opisoval pro n\u011bj noty a pod jeho veden\u00edm se pokou\u0161el o samostatn\u00e9 kompozice lidov\u00fdch p\u00edsn\u00ed. V Petersteinov\u011b poz\u016fstalosti se nach\u00e1zelo na 400 se\u0161it\u016f s p\u00edsn\u011bmi v\u011bt\u0161inou se skladbami slavn\u00e9ho autora, kter\u00e9 Peterstein opisoval. Po jeho smrti je dcera v\u011bnovala Schubertovu spolku ve V\u00eddni. Dodnes jsou d\u016fle\u017eit\u00fdm pramenem pozn\u00e1n\u00ed skladeb Franze Schuberta. Ten sv\u00e9mu p\u0159\u00edteli roku 1827 v\u011bnoval stojac\u00ed hodiny, uchov\u00e1van\u00e9 je\u0161t\u011b Petersteinov\u00fdmi potomky.<\/p>\n<p><img loading=\"lazy\" decoding=\"async\" src=\"https:\/\/newmain.muzeumnovojicinska.cz\/wp-content\/uploads\/2026\/11\/Navrh_bez_nazvu_40.webp\" sizes=\"1920px\" alt=\"N\u00e1vrh bez n\u00e1zvu 40\" width=\"2778\" height=\"1593\"><\/p>\n<p>V pokoji se d\u00e1le nach\u00e1zely 4 mal\u00e9 m\u011bdirytiny od mal\u00ed\u0159e a grafika Daniela Chodowieck\u00e9ho (1726 &#8211; 1801), jednoho z nejzn\u00e1m\u011bj\u0161\u00edch ilustr\u00e1tor\u016f N\u011bmecka sv\u00e9 doby. Dal\u0161\u00ed 3 jeho grafiky se nach\u00e1zely ve vedlej\u0161\u00edm Modr\u00e9m salonu (<em><strong>&#8222;3 kl. Kupferstiche von Ludw. Wiltroida Chodoviecky&#8220;<\/strong><\/em>), 37 dal\u0161\u00edch v Emp\u00edrov\u00e9m pokoji (<em><strong>&#8222;37 kl. Kupferstiche in Rahmen v. Chodoviecki&#8220;<\/strong><\/em>). Jak se prozrazuje invent\u00e1\u0159, Chodowieck\u00e9ho grafiky byly v roce 1902 sou\u010d\u00e1st\u00ed invent\u00e1\u0159e z\u00e1meck\u00e9ho muzea a v\u0161echny vystaveny v Modr\u00e9m salonu z\u00e1mku (<em><strong>&#8222;44 kl. Kupferstiche in Rahmen (Chodoviecki inv. Museum&#8220;<\/strong><\/em>). V pokoji se nakonec je\u0161t\u011b nach\u00e1zel akvarel P. G. Bernharda z roku 1856. Pieter Gergardus Bernhard (1813 &#8211; 1880) byl mal\u00ed\u0159 a litograf \u010dinn\u00fd v Haagu, maluj\u00edc\u00ed p\u0159edev\u0161\u00edm portr\u00e9ty a dom\u00e1c\u00ed sc\u00e9ny. D\u00e1le akvarel star\u00e9ho v\u011btrn\u00e9ho ml\u00fdna od zn\u00e1m\u00e9ho novoji\u010d\u00ednsk\u00e9ho mal\u00ed\u0159e Hugo Baara (1873-1912) (<em><strong>\u201eAquarell Alte Windm\u00fchle von Hugo Baar\u201c<\/strong><\/em>).<\/p>\n<p><img loading=\"lazy\" decoding=\"async\" src=\"https:\/\/newmain.muzeumnovojicinska.cz\/wp-content\/uploads\/2026\/11\/Navrh_bez_nazvu_41.webp\" sizes=\"1500px\" alt=\"N\u00e1vrh bez n\u00e1zvu 41\" width=\"1500\" height=\"1568\"><\/p>\n<p>Neuplynula dlouh\u00e1 doba a do\u0161lo k dal\u0161\u00ed prom\u011bn\u011b pokoj\u016f. Dr. Moritz Chlumeck\u00fd-Bauer narukoval 2. srpna 1914 jako j\u00edzdn\u00ed ordonanc (p\u0159\u00edslu\u0161n\u00edk dobrovolnick\u00e9ho automobilov\u00e9ho sboru) na v\u00fdchodn\u00ed frontu, kde byl vz\u00e1p\u011bt\u00ed zajat koz\u00e1ky a posl\u00e1n do zajateck\u00e9ho t\u00e1bora na Sibi\u0159i. Roku 1915 byla ji\u017e mal\u00e1 \u010d\u00e1st za\u0159\u00edzen\u00ed z\u00e1mku p\u0159evezena nejstar\u0161\u00edm z bratr\u016f Victorem Bauerem do Loschwitz, kde doplnila za\u0159\u00edzen\u00ed jeho tamn\u00edho obydl\u00ed s kr\u00e1snou zahradou a pohledem na Dr\u00e1\u017e\u010fany a na Labe. Z\u00e1b\u011br do budo\u00e1ru jeho man\u017eelky Margarety ukazuje, \u017ee sou\u010d\u00e1st\u00ed nov\u00e9ho za\u0159\u00edzen\u00ed se stala rovn\u011b\u017e sedac\u00ed garnitura ze salonu pro hosty. Z kun\u00ednsk\u00fdch sb\u00edrek ji zde doplnil je\u0161t\u011b nap\u0159. obraz Marie Anny Margarety hrab\u011bnky z Hohenemsu, rozen\u00e9 svobodn\u00e9 pan\u00ed z Thurn-Valsassina (1694- 1730), namalovan\u00fd mal\u00ed\u0159em z okruhu v\u00edde\u0148sk\u00e9ho mal\u00ed\u0159e Franse van Stamparta (1675-1750) a tak\u00e9 dv\u011b grafiky, kter\u00e9 podle invent\u00e1\u0159e z roku 1913 byly sou\u010d\u00e1st\u00ed v\u00fdzdoby Modr\u00e9ho salonu z\u00e1mku v Kun\u00edn\u011b, kter\u00fd sousedil s pokojem pro hosty (<strong><em>\u201e2 farb. engl. Stiche \u201ethe flower girl\u201c \u201ethe vater cress girl\u201c<\/em><\/strong>). Grafiky jsou dnes sou\u010d\u00e1st\u00ed vybaven\u00ed pokoj\u016f z\u00e1mku v Lysic\u00edch.<\/p>\n<p><img loading=\"lazy\" decoding=\"async\" src=\"https:\/\/newmain.muzeumnovojicinska.cz\/wp-content\/uploads\/2026\/11\/ri16.webp\" sizes=\"1754px\" alt=\"ri16\" width=\"1754\" height=\"1245\"><\/p>\n<p>Dal\u0161\u00ed a v\u016fbec nejrozs\u00e1hlej\u0161\u00ed zm\u011bny v za\u0159\u00edzen\u00ed z\u00e1mku nastaly po roce 1920. Ale o tom zase a\u017e p\u0159\u00ed\u0161t\u011b.<\/p>\n<p style=\"text-align: right;\">\u00a0<\/p>\n<p style=\"text-align: right;\">PhDr. Jaroslav Zezul\u010d\u00edk<\/p>\n","protected":false},"excerpt":{"rendered":"<p>Dnes se d\u00edky unik\u00e1tn\u00edm z\u00e1b\u011br\u016fm do pokoj\u016f z\u00e1mku z roku 1913 a tak\u00e9 jedine\u010dn\u00e9mu invent\u00e1\u0159i&hellip;<\/p>\n","protected":false},"author":1,"featured_media":21964,"comment_status":"closed","ping_status":"","sticky":false,"template":"","format":"standard","meta":{"rs_blank_template":"","rs_page_bg_color":"","slide_template_v7":"","footnotes":""},"categories":[218],"tags":[],"class_list":["post-21954","post","type-post","status-publish","format-standard","has-post-thumbnail","hentry","category-clanky"],"_links":{"self":[{"href":"https:\/\/newmain.muzeumnovojicinska.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/21954","targetHints":{"allow":["GET"]}}],"collection":[{"href":"https:\/\/newmain.muzeumnovojicinska.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts"}],"about":[{"href":"https:\/\/newmain.muzeumnovojicinska.cz\/wp-json\/wp\/v2\/types\/post"}],"author":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/newmain.muzeumnovojicinska.cz\/wp-json\/wp\/v2\/users\/1"}],"replies":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/newmain.muzeumnovojicinska.cz\/wp-json\/wp\/v2\/comments?post=21954"}],"version-history":[{"count":1,"href":"https:\/\/newmain.muzeumnovojicinska.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/21954\/revisions"}],"predecessor-version":[{"id":21963,"href":"https:\/\/newmain.muzeumnovojicinska.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/21954\/revisions\/21963"}],"wp:featuredmedia":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/newmain.muzeumnovojicinska.cz\/wp-json\/wp\/v2\/media\/21964"}],"wp:attachment":[{"href":"https:\/\/newmain.muzeumnovojicinska.cz\/wp-json\/wp\/v2\/media?parent=21954"}],"wp:term":[{"taxonomy":"category","embeddable":true,"href":"https:\/\/newmain.muzeumnovojicinska.cz\/wp-json\/wp\/v2\/categories?post=21954"},{"taxonomy":"post_tag","embeddable":true,"href":"https:\/\/newmain.muzeumnovojicinska.cz\/wp-json\/wp\/v2\/tags?post=21954"}],"curies":[{"name":"wp","href":"https:\/\/api.w.org\/{rel}","templated":true}]}}