{"id":21714,"date":"2024-03-01T09:24:00","date_gmt":"2024-03-01T08:24:00","guid":{"rendered":"https:\/\/newmain.muzeumnovojicinska.cz\/?p=21714"},"modified":"2026-10-07T09:27:34","modified_gmt":"2026-10-07T07:27:34","slug":"regionalni-archeologicka-vyroci-brezen","status":"publish","type":"post","link":"https:\/\/newmain.muzeumnovojicinska.cz\/veda-a-vyzkum\/archeologie\/archeologicke-kalendarium\/regionalni-archeologicka-vyroci-brezen\/","title":{"rendered":"Region\u00e1ln\u00ed Archeologick\u00e1 V\u00fdro\u010d\u00ed &#8211; b\u0159ezen"},"content":{"rendered":"\n<p class=\"wp-block-paragraph\"><strong>5. b\u0159ezna<\/strong> roku 1880 se v\u00a0Nov\u00e9m Ji\u010d\u00edn\u011b narodil\u00a0<strong>Gustav Stumpf<\/strong>. Vysoko\u0161kolsk\u00e9ho vzd\u011bl\u00e1n\u00ed v\u00a0oboru stavebn\u00edho in\u017een\u00fdrstv\u00ed se mu dostalo ve V\u00eddni (Technische Hochschule Wien). Po vzniku samostatn\u00e9ho \u010ceskoslovensk\u00e9ho st\u00e1tu pracoval ve dvac\u00e1t\u00fdch\u00a0letech (do roku 1929) u zemsk\u00e9ho stavebn\u00edho \u00fa\u0159adu v Opav\u011b, pot\u00e9 u stavebn\u00edho \u00fa\u0159adu v\u00a0rodn\u00e9m Nov\u00e9m Ji\u010d\u00edn\u011b. Zn\u00e1m\u00fdm se ale G. Stumpf nestal ani tak prost\u0159ednictv\u00edm sv\u00e9 profese, n\u00fdbr\u017e sv\u00fdm hlubok\u00fdm z\u00e1jmem o vlastiv\u011bdu, historii a archeologii region\u016f v\u00a0nich\u017e p\u016fsobil. Mezi lety 1921-1929 pracoval vedle sv\u00e9ho hlavn\u00edho zam\u011bstn\u00e1n\u00ed jako kustod archeologicko-numismatick\u00fdch sb\u00edrek muzea v\u00a0Opav\u011b, kde v\u00a0roce 1922 na t\u00e9to pozici vyst\u0159\u00eddal prv\u00e9ho odborn\u011b kvalifikovan\u00e9ho pracovn\u00edka Viktora Kargera. Stumpf p\u0159isp\u011bl k\u00a0pozn\u00e1n\u00ed os\u00eddlen\u00ed Opavska v\u00a0mlad\u0161\u00edm paleolitu a provedl z\u00e1chrann\u00fd v\u00fdzkum \u017e\u00e1rov\u00fdch hrob\u016f lidu popelnicov\u00fdch pol\u00ed a rovn\u011b\u017e z doby \u0159\u00edmsk\u00e9 ve V\u00e1vrovic\u00edch. V\u00a0roce 1921 provedl archeologick\u00fd v\u00fdzkum vodn\u00ed tvrze ve Velk\u00fdch Albrechtic\u00edch. O \u0161est let pozd\u011bji do odborn\u00e9 literatury zanesl v\u00fd\u0161inn\u00e9 hradisko Po\u017eahu, nach\u00e1zej\u00edc\u00ed se na katastru obce Ji\u010dina, kter\u00e9 na z\u00e1klad\u011b dobov\u00e9 \u00farovn\u011b pozn\u00e1n\u00ed spojoval s\u00a0lat\u00e9nsk\u00fdm kulturn\u00edm okruhem. Sv\u00e9 badatelsk\u00e9 \u00fasil\u00ed ve dvac\u00e1t\u00fdch letech 20. stol. zam\u011b\u0159il G. Stumpf\u00a0 i na zji\u0161\u0165ovac\u00ed v\u00fdzkum zanikl\u00e9 tvrze ve Zbyslavic\u00edch. Po p\u0159\u00edchodu do Nov\u00e9ho Ji\u010d\u00edna v\u00a0roce 1929 za\u010dal i zde spolupracovat s\u00a0m\u00edstn\u00edm muzeem. Brzy pot\u00e9 v\u0161ak p\u0159es\u00eddlil do Brna. Badatelsky se sv\u00fdm rodn\u00fdm krajem ale z\u016fstal ve spojen\u00ed, v\u00a0roce 1934 jej nach\u00e1z\u00edme mezi p\u0159isp\u011bvateli \u010dasopis\u016f\u00a0<em>Kuhl\u00e4ndchen<\/em>\u00a0a\u00a0<em>Neutitscheiner Zeitung<\/em>. Z\u00e1sadn\u00ed je jeho region\u00e1ln\u011b zam\u011b\u0159en\u00e1 publikace z\u00a0roku 1927:\u00a0<em>Die Vor- und Fr\u00fchgeschichte Kuhl\u00e4ndchens. (Festschrift zum 1. Kuhl\u00e4ndler Heimatfest in Neu-Titschein, August 1927, Neu-Titschein, 7-24.)<\/em><\/p>\n\n\n\n<p class=\"wp-block-paragraph\">Po druh\u00e9 sv\u011btov\u00e9 v\u00e1lce byl G. Stumpf odsunut do N\u011bmecka, kde v&nbsp;roce 1962 v&nbsp;hesensk\u00e9m m\u011bst\u011b Fulda zem\u0159el. Zde je\u0161t\u011b za sv\u00e9ho \u017eivota vybudoval \u201eKuhl\u00e4ndler Archiv mit Heimatstube\u201c coby sb\u00edrkotvornou instituci pe\u010duj\u00edc\u00ed o zachov\u00e1n\u00ed kulturn\u00edho d\u011bdictv\u00ed n\u011bmeckojazy\u010dn\u00e9ho Krava\u0159ska.<\/p>\n\n\n\n<figure class=\"wp-block-image is-resized\"><img decoding=\"async\" width=\"182\" height=\"263\" src=\"https:\/\/newmain.muzeumnovojicinska.cz\/wp-content\/uploads\/2026\/10\/Gustav_Stumpf.webp\" alt=\"Gustav_Stumpf Region\u00e1ln\u00ed Archeologick\u00e1 V\u00fdro\u010d\u00ed - b\u0159ezen\" class=\"wp-image-21715\" style=\"aspect-ratio:0.6920152091254753;width:182px;height:auto\"\/><\/figure>\n\n\n\n<p class=\"has-text-align-center wp-block-paragraph\"><strong>Gustav Stumpf<\/strong>. Zdroj: Kuhl\u00e4ndler Archiv mit Heimatstube, Ludwigsburg.<\/p>\n\n\n\n<p class=\"wp-block-paragraph\"><strong>17. b\u0159ezna<\/strong>uplyne 120 let od narozen\u00ed&nbsp;<strong>Josefa Augusty<\/strong>, jeho\u017e jsme si v&nbsp;souvislosti s&nbsp;jin\u00fdm v\u00fdro\u010d\u00edm stru\u010dn\u011b p\u0159ipomn\u011bli minul\u00fd m\u011bs\u00edc. Kulat\u00e9 v\u00fdro\u010d\u00ed je jist\u011b p\u0159\u00edle\u017eitost\u00ed, abychom si tuto osobnost \u010desk\u00e9 v\u011bdy p\u0159ibl\u00ed\u017eili pon\u011bkud podrobn\u011bji.<\/p>\n\n\n\n<p class=\"wp-block-paragraph\">Prof. RNDr. Josef Augusta se narodil v jihomoravsk\u00e9m m\u011bst\u011b Boskovice roku 1903 v rodin\u011b bern\u00edho \u00fa\u0159edn\u00edka. Po absolvov\u00e1n\u00ed zdej\u0161\u00edho klasick\u00e9ho gymn\u00e1zia vystudoval v letech 1921 a\u017e 1925 p\u0159\u00edrodn\u00ed v\u011bdy na brn\u011bnsk\u00e9 Masarykov\u011b univerzit\u011b, na n\u00ed\u017e setrval a\u017e do roku 1931 v roli asistenta geologick\u00e9ho \u00fastavu. Od roku 1933 p\u016fsobil na p\u0159\u00edrodov\u011bdeck\u00e9 fakult\u011b Univerzity Karlovy v Praze, kde byl nejprve docentem, od roku 1939 profesorem a v letech 1957-1959 d\u011bkanem. Zde mezi mnoha v\u011bdeck\u00fdmi publikacemi vydal spole\u010dn\u011b s&nbsp;l\u00e9ka\u0159em,&nbsp;paleontologem a p\u0159\u00edborsk\u00fdm rod\u00e1kem dr. Mauricem Reme\u0161em prvn\u00ed u\u010debnici tohoto v\u011bdn\u00edho oboru&nbsp;<em>\u00davod do v\u0161eobecn\u00e9 paleontologie<\/em>&nbsp;(1936). Ve sv\u00e9 v\u011bdeck\u00e9 pr\u00e1ci se Josef Augusta zprvu zab\u00fdval permskou fl\u00f3rou a studiem prvohorn\u00edch krytolebc\u016f a ryb. Brzy se v\u0161ak stal v\u00fdznamn\u00fdm populariz\u00e1torem p\u0159edev\u0161\u00edm v oblasti paleontologie, ale i stratigrafie a geologie. Mezin\u00e1rodn\u00edho v\u011bhlasu dos\u00e1hl zejm\u00e9na rekonstrukcemi prav\u011bk\u00e9 fl\u00f3ry a fauny ve spolupr\u00e1ci s akademick\u00fdm mal\u00ed\u0159em Zde\u0148kem Burianem. Sv\u00e9 v\u011bdeck\u00e9 d\u00edlo publikoval v \u010detn\u00fdch na\u0161ich i zahrani\u010dn\u00edch odborn\u00fdch \u010dasopisech. Josef Augusta je autorem sto dvaceti v\u011bdeck\u00fdch publikac\u00ed a \u0159ady popul\u00e1rn\u011b nau\u010dn\u00fdch knih pro ml\u00e1de\u017e i pro dosp\u011bl\u00e9. Pod\u00edlel se tak\u00e9 jako v\u011bdeck\u00fd poradce na slavn\u00e9m filmu re\u017eis\u00e9ra Karla Zemana&nbsp;<em>Cesta do prav\u011bku<\/em>&nbsp;z roku 1955. S&nbsp;na\u0161\u00edm krajem jej vedle osobnost\u00ed Reme\u0161e a Buriana spojuje jeho p\u016fsoben\u00ed v&nbsp;ostravsk\u00fdch dolech b\u011bhem druh\u00e9 sv\u011btov\u00e9 v\u00e1lky (zam\u011bstnancem St\u00e1tn\u00edho geologick\u00e9ho \u00fastavu), tedy obdob\u00ed, kdy byly n\u011bmeck\u00fdmi okupanty \u010desk\u00e9 vysok\u00e9 \u0161koly uzav\u0159eny. Po sv\u00e9 smrti v&nbsp;roce 1968 byl pochov\u00e1n v&nbsp;bl\u00edzk\u00e9m Lipn\u00edku nad Be\u010dvou, rodi\u0161ti jeho man\u017eelky.<\/p>\n\n\n\n<p class=\"wp-block-paragraph\">Jako posledn\u00ed zaj\u00edmavost uve\u010fme, \u017ee na spole\u010dnou po\u010dest jeho a mal\u00ed\u0159e Z. Buriana byl v&nbsp;roce 2017 prvn\u00ed ornitopodn\u00ed dinosaurus, kter\u00fd byl objeven na \u00fazem\u00ed \u010cesk\u00e9 republiky, pojmenov\u00e1n jako&nbsp;<strong><em>Burianosaurus<\/em><em>&nbsp;augustai<\/em><\/strong>.&nbsp;&nbsp;<\/p>\n\n\n\n<figure class=\"wp-block-image is-resized\"><img fetchpriority=\"high\" decoding=\"async\" width=\"696\" height=\"946\" src=\"https:\/\/newmain.muzeumnovojicinska.cz\/wp-content\/uploads\/2026\/10\/Josef_Augusta.webp\" alt=\"Josef_Augusta.jpg\" class=\"wp-image-21716\" style=\"aspect-ratio:0.7365079365079366;width:232px;height:auto\" srcset=\"https:\/\/newmain.muzeumnovojicinska.cz\/wp-content\/uploads\/2026\/10\/Josef_Augusta.webp 696w, https:\/\/newmain.muzeumnovojicinska.cz\/wp-content\/uploads\/2026\/10\/Josef_Augusta-221x300.webp 221w, https:\/\/newmain.muzeumnovojicinska.cz\/wp-content\/uploads\/2026\/10\/Josef_Augusta-370x503.webp 370w, https:\/\/newmain.muzeumnovojicinska.cz\/wp-content\/uploads\/2026\/10\/Josef_Augusta-410x557.webp 410w\" sizes=\"(max-width: 696px) 100vw, 696px\" \/><\/figure>\n\n\n\n<p class=\"has-text-align-center wp-block-paragraph\">&nbsp; Paleontolog <strong>Josef Augusta<\/strong> v&nbsp;roce 1965.&nbsp;Foto \u00dastav geologie a paleontologie P\u0159\u00edrodov\u011bdeck\u00e9 fakulty Univerzity Karlovy.<\/p>\n\n\n\n<figure class=\"wp-block-image is-resized\"><img decoding=\"async\" width=\"421\" height=\"316\" src=\"https:\/\/newmain.muzeumnovojicinska.cz\/wp-content\/uploads\/2026\/10\/obrazek.webp\" alt=\"obrazek\" class=\"wp-image-21717\" style=\"aspect-ratio:1.3322784810126582;width:421px;height:auto\" srcset=\"https:\/\/newmain.muzeumnovojicinska.cz\/wp-content\/uploads\/2026\/10\/obrazek.webp 421w, https:\/\/newmain.muzeumnovojicinska.cz\/wp-content\/uploads\/2026\/10\/obrazek-300x225.webp 300w, https:\/\/newmain.muzeumnovojicinska.cz\/wp-content\/uploads\/2026\/10\/obrazek-370x278.webp 370w, https:\/\/newmain.muzeumnovojicinska.cz\/wp-content\/uploads\/2026\/10\/obrazek-410x308.webp 410w\" sizes=\"(max-width: 600px) 100vw, 421px\" \/><\/figure>\n\n\n\n<p class=\"has-text-align-center wp-block-paragraph\"><strong><em>Burianosaurus<\/em>&nbsp;<em>&nbsp;augustai<\/em><\/strong>. Foto Mojm\u00edr Churav\u00fd (CC BY-SA 4.0).&nbsp;<\/p>\n\n\n\n<p class=\"wp-block-paragraph\"><strong>29. b\u0159ezna<\/strong>roku 1869 se narodil&nbsp;<strong>Alois Ferdinand Hrdli\u010dka<\/strong>, kter\u00e9ho zn\u00e1me pod pozm\u011bn\u011bn\u00fdm jm\u00e9nem jako Ale\u0161e Hrdli\u010dku. P\u0159esto\u017ee \u017eil od sv\u00fdch t\u0159in\u00e1cti let v&nbsp;USA, kde se jeho rodina vyst\u011bhovala za prac\u00ed, byl hrd\u00fd na sv\u00e9 \u010desk\u00e9 ko\u0159eny. P\u0159\u00edmou vazbu na n\u00e1\u0161 region sice tato osobnost \u010desk\u00e9 a sv\u011btov\u00e9 antropologie nem\u00e1, b\u011bhem sv\u00e9ho obs\u00e1hl\u00e9ho studia v\u00fdvoje \u010dlov\u011bka coby \u017eivo\u010di\u0161n\u00e9ho druhu se v\u0161ak nutn\u011b zab\u00fdval na\u0161imi bl\u00edzk\u00fdmi lidsk\u00fdmi p\u0159\u00edbuzn\u00fdmi \u2013 neandert\u00e1lci. Ty sice na z\u00e1klad\u011b poznatk\u016f prvn\u00edch desetilet\u00ed 20. stolet\u00ed nevn\u00edmal jako samostatn\u00fd druh, ale jako \u201ev\u00fdvojovou f\u00e1zi\u201c na\u0161eho lidsk\u00e9ho druhu Homo sapiens, p\u0159esto je jeho celo\u017eivotn\u00ed pr\u00e1ce na poli antropologie v\u00fdznamn\u00fdm pil\u00ed\u0159em, na kter\u00e9m je v\u011bda o \u010dlov\u011bku d\u00e1le rozv\u00edjena.<\/p>\n\n\n\n<p class=\"wp-block-paragraph\">Narodil se v \u010desk\u00e9m&nbsp;Humpolci jako nejstar\u0161\u00ed ze sedmi d\u011bt\u00ed do rodiny stola\u0159e Maxmili\u00e1na Hrdli\u010dky a&nbsp;jeho \u017eeny Karol\u00edny. Matka mal\u00e9ho Aloise nau\u010dila \u010d\u00edst a&nbsp;ps\u00e1t ji\u017e v&nbsp;p\u011bti letech. Byl nadan\u00fdm \u017e\u00e1kem, o&nbsp;\u010dem\u017e sv\u011bd\u010d\u00ed z\u00e1pisy ve \u201ezlat\u00e9 knize\u201c \u0161koly, proto se p\u0159ipravoval ke studiu na gymn\u00e1ziu v&nbsp;tehdej\u0161\u00edm N\u011bmeck\u00e9m Brod\u011b. Hospod\u00e1\u0159sk\u00e1 krize v\u0161ak donutila Hrdli\u010dkovu rodinu k&nbsp;vyst\u011bhov\u00e1n\u00ed do Ameriky. Zde pracoval v&nbsp;tab\u00e1kov\u00e9 tov\u00e1rn\u011b, ve\u010dern\u011b nav\u0161t\u011bvoval kurzy angli\u010dtiny a&nbsp;studoval st\u0159edn\u00ed \u0161kolu. Velk\u00e9 fyzick\u00e9 a&nbsp;psychick\u00e9 vyp\u011bt\u00ed bylo p\u0159\u00ed\u010dinou t\u011b\u017ek\u00e9 hore\u010dnat\u00e9 nemoci, p\u0159i jej\u00ed\u017e l\u00e9\u010db\u011b o\u0161et\u0159uj\u00edc\u00ed l\u00e9ka\u0159 zjistil Hrdli\u010dkovo nad\u00e1n\u00ed a&nbsp;doporu\u010dil mu studovat l\u00e9ka\u0159stv\u00ed. Roku 1889 se dal zapsat na newyorsk\u00fd \u00fastav&nbsp;<em>Eclectic Medical College<\/em>&nbsp; a ji\u017e v roce 1892 jako prvn\u00ed mezi kolegy graduoval a zah\u00e1jil v New Yorku v roce 1894 kr\u00e1tkou l\u00e9ka\u0159skou praxi. V&nbsp;t\u00e9m\u017ee roce nastoupil do \u00fastavu pro ment\u00e1ln\u011b posti\u017een\u00e9 v Middletownu, kde se poprv\u00e9 setkal s antropometri\u00ed&nbsp; (m\u011b\u0159en\u00edm t\u011blesn\u00fdch charakteristik \u010dlov\u011bka), co\u017e sv\u00fdm zp\u016fsobem rozhodlo o jeho dal\u0161\u00edm \u017eivot\u011b. V&nbsp;roce 1896 odjel do Evropy, kde na universit\u00e1ch, v muze\u00edch, nemocnic\u00edch, v\u011bznic\u00edch \u010di poh\u0159ebn\u00edch \u00fastavech vyhled\u00e1val ve\u0161ker\u00fd dostupn\u00fd antropologick\u00fd materi\u00e1l. Vy\u0161et\u0159oval m\u011b\u0159en\u00edm stovky p\u0159\u00edpad\u016f, kter\u00e9 zaznamen\u00e1val k pozd\u011bj\u0161\u00edmu zpracov\u00e1n\u00ed. V\u00fdzkum zakon\u010dil v roce 1898 ve Francii, kde byli tehdy nejv\u00fdznamn\u011bj\u0161\u00ed badatel\u00e9 v tomto oboru. Antropologie zde m\u011bla ko\u0159eny ji\u017e v 1.&nbsp;polovin\u011b 19.&nbsp;stolet\u00ed. Jej\u00edm \u00fakolem bylo a je studovat \u010dlov\u011bka jako organismus, kter\u00fd je specifick\u00fdm zp\u016fsobem spjat s \u017eivo\u010di\u0161nou \u0159\u00ed\u0161\u00ed, od n\u00ed\u017e se odlou\u010dil osobit\u00fdm historick\u00fdm v\u00fdvojem. Po roce 1898 zapo\u010daly jeho studijn\u00ed cesty po Americe, p\u0159i nich\u017e studoval p\u016fvodn\u00ed indi\u00e1nsk\u00e9 obyvatele. Roku 1903 zalo\u017eil Antropologick\u00e9 odd\u011blen\u00ed N\u00e1rodn\u00edho muzea USA ve Washingtonu. V\u00fdznamn\u00e9 byly tak\u00e9 jeho v\u00fdzkumy domorod\u00fdch kmen\u016f v&nbsp;Egypt\u011b, Asii, Austr\u00e1lii, Evrop\u011b i&nbsp;Africe. Byl hlavn\u00edm p\u0159edstavitelem my\u0161lenky o&nbsp;rovnocennosti lidsk\u00fdch plemen, otev\u0159en\u011b vystupoval proti teorii o&nbsp;nad\u0159azenosti \u00e1rijsk\u00e9 rasy \u0161\u00ed\u0159en\u00e9 nacistick\u00fdm N\u011bmeckem. V dobr\u00e9 v\u00ed\u0159e razil sv\u00e9 heslo, kter\u00e9 v\u0161ak dnes ji\u017e tak \u00fapln\u011b neplat\u00ed:&nbsp;\u201eVe\u0161ker\u00e9 lidstvo je jednotn\u00e9ho p\u016fvodu\u201c.<\/p>\n\n\n\n<p class=\"wp-block-paragraph\">Hrdli\u010dka dos\u00e1hl ve sv\u00e9m oboru mimo\u0159\u00e1dn\u00e9ho postaven\u00ed. Byl \u010dlenem Americk\u00e9 akademie v\u011bd a&nbsp;um\u011bn\u00ed, prezidentem Americk\u00e9 antropologick\u00e9 spole\u010dnosti, \u010dlenem Washingtonsk\u00e9 akademie v\u011bd a&nbsp;tak\u00e9 dr\u017eitelem \u010destn\u00fdch doktor\u00e1t\u016f Karlovy univerzity v&nbsp;Praze a&nbsp;Masarykovy univerzity v&nbsp;Brn\u011b. Vyvrcholen\u00edm jeho kari\u00e9ry byl rok 1927, kdy mu \u201eAntropologick\u00fd kr\u00e1lovsk\u00fd \u00fastav Velk\u00e9 Brit\u00e1nie a&nbsp;Irska\u201c ud\u011blil Huxleyho zlatou pam\u011btn\u00ed medaili, kter\u00e1 se ud\u011bluje nejv\u00fdznamn\u011bj\u0161\u00edm antropolog\u016fm za mimo\u0159\u00e1dn\u00e9 z\u00e1sluhy. Ale\u0161 Hrdli\u010dka od sam\u00e9ho po\u010d\u00e1tku sledoval v\u00fdvoj \u010desk\u00e9 antropologie a&nbsp;v\u0161emo\u017en\u011b ji podporoval. Dal podn\u011bt k&nbsp;zalo\u017een\u00ed \u010dasopisu&nbsp;<em>Anthropologie<\/em>, j\u00edm zaslan\u00e9 knihy daly z\u00e1klad knihovn\u011b Antropologick\u00e9ho \u00fastavu v&nbsp;Praze. Usilovnou prac\u00ed, skromn\u00fdm zp\u016fsobem \u017eivota a&nbsp;za p\u0159isp\u011bn\u00ed sv\u00e9 man\u017eelky z\u00edskal nemal\u00e9 finan\u010dn\u00ed prost\u0159edky. Z&nbsp;nich zalo\u017eil t\u0159i velk\u00e9 fondy na rozvoj \u010desk\u00e9 antropologie. Prvn\u00ed (1913) p\u0159i Kr\u00e1lovsk\u00e9 \u010desk\u00e9 spole\u010dnosti nauk a&nbsp;druh\u00fd p\u0159i \u010cesk\u00e9 akademii v\u011bd a&nbsp;um\u011bn\u00ed. Z&nbsp;fond\u016f byly hrazeny antropologick\u00e9 v\u00fdzkumy, studijn\u00ed a&nbsp;badatelsk\u00e9 cesty.&nbsp; Po v\u00e1lce zalo\u017eil na po\u010dest zesnul\u00e9 man\u017eelky t\u0159et\u00ed fond p\u0159i Univerzit\u011b Karlov\u011b, kter\u00fd nesl jej\u00ed jm\u00e9no. V&nbsp;roce 1929, u&nbsp;p\u0159\u00edle\u017eitosti 60. narozenin, v\u011bnoval \u010ceskoslovensku 1 milion korun v&nbsp;cenn\u00fdch pap\u00edrech na vybudov\u00e1n\u00ed \u201e<strong><em>Muzea \u010dlov\u011bka v&nbsp;Praze<\/em><\/strong><strong>\u201c<\/strong>.<\/p>\n\n\n\n<p class=\"wp-block-paragraph\">Hrdli\u010dka se cel\u00fd \u017eivot hrd\u011b hl\u00e1sil k&nbsp;rodn\u00e9 zemi, kter\u00e1 mu dala z\u00e1klady vzd\u011bl\u00e1n\u00ed a&nbsp;d\u016fsledn\u011b trval na psan\u00ed sv\u00e9ho jm\u00e9na s&nbsp;h\u00e1\u010dky.&nbsp; P\u0159\u00e1n\u00edm A. Hrdli\u010dky bylo pro\u017e\u00edt st\u00e1\u0159\u00ed v&nbsp;\u010ceskoslovensku, co\u017e se mu ale ji\u017e nesplnilo. Zem\u0159el ve Washingtonu po srde\u010dn\u00edm infarktu 5. z\u00e1\u0159\u00ed 1943.<\/p>\n\n\n\n<p class=\"wp-block-paragraph\">V&nbsp;Humpolci v&nbsp;sou\u010dasnosti najdeme modern\u00ed muzejn\u00ed expozici, v\u011bnovanou slavn\u00e9mu rod\u00e1kovi a v\u011bdn\u00edmu oboru, kter\u00fd doma i ve sv\u011bt\u011b proslavil.<\/p>\n\n\n\n<figure class=\"wp-block-image is-resized\"><img loading=\"lazy\" decoding=\"async\" width=\"439\" height=\"521\" src=\"https:\/\/newmain.muzeumnovojicinska.cz\/wp-content\/uploads\/2026\/10\/AleC5A1_HrdliC48Dka_2.webp\" alt=\"Ale\u0161 Hrdli\u010dka 2\" class=\"wp-image-21718\" style=\"aspect-ratio:0.8426103646833013;width:439px;height:auto\" srcset=\"https:\/\/newmain.muzeumnovojicinska.cz\/wp-content\/uploads\/2026\/10\/AleC5A1_HrdliC48Dka_2.webp 439w, https:\/\/newmain.muzeumnovojicinska.cz\/wp-content\/uploads\/2026\/10\/AleC5A1_HrdliC48Dka_2-253x300.webp 253w, https:\/\/newmain.muzeumnovojicinska.cz\/wp-content\/uploads\/2026\/10\/AleC5A1_HrdliC48Dka_2-370x439.webp 370w, https:\/\/newmain.muzeumnovojicinska.cz\/wp-content\/uploads\/2026\/10\/AleC5A1_HrdliC48Dka_2-410x487.webp 410w\" sizes=\"(max-width: 600px) 100vw, 439px\" \/><\/figure>\n\n\n\n<p class=\"has-text-align-center wp-block-paragraph\"><strong>Ale\u0161 Hrdli\u010dka.&nbsp;<\/strong>Zdroj: <a href=\"https:\/\/epochaplus.cz\/z-humpolce-k-celosvetove-slave-antropolog-hrdlicka-zasvetil-svuj-zivot-vede\/\">https:\/\/epochaplus.cz\/z-humpolce-k-celosvetove-slave-antropolog-hrdlicka-zasvetil-svuj-zivot-vede\/<\/a><\/p>\n\n\n\n<p class=\"has-text-align-right wp-block-paragraph\">Pavel Stabrava, archeolog Muzea Novoji\u010d\u00ednska<\/p>\n","protected":false},"excerpt":{"rendered":"<p>5. b\u0159ezna roku 1880 se v\u00a0Nov\u00e9m Ji\u010d\u00edn\u011b narodil\u00a0Gustav Stumpf. Vysoko\u0161kolsk\u00e9ho vzd\u011bl\u00e1n\u00ed v\u00a0oboru stavebn\u00edho in\u017een\u00fdrstv\u00ed se&hellip;<\/p>\n","protected":false},"author":1,"featured_media":21717,"comment_status":"closed","ping_status":"closed","sticky":false,"template":"","format":"standard","meta":{"rs_blank_template":"","rs_page_bg_color":"","slide_template_v7":"","footnotes":""},"categories":[223],"tags":[],"class_list":["post-21714","post","type-post","status-publish","format-standard","has-post-thumbnail","hentry","category-archeologicke-kalendarium"],"_links":{"self":[{"href":"https:\/\/newmain.muzeumnovojicinska.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/21714","targetHints":{"allow":["GET"]}}],"collection":[{"href":"https:\/\/newmain.muzeumnovojicinska.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts"}],"about":[{"href":"https:\/\/newmain.muzeumnovojicinska.cz\/wp-json\/wp\/v2\/types\/post"}],"author":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/newmain.muzeumnovojicinska.cz\/wp-json\/wp\/v2\/users\/1"}],"replies":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/newmain.muzeumnovojicinska.cz\/wp-json\/wp\/v2\/comments?post=21714"}],"version-history":[{"count":1,"href":"https:\/\/newmain.muzeumnovojicinska.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/21714\/revisions"}],"predecessor-version":[{"id":21719,"href":"https:\/\/newmain.muzeumnovojicinska.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/21714\/revisions\/21719"}],"wp:featuredmedia":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/newmain.muzeumnovojicinska.cz\/wp-json\/wp\/v2\/media\/21717"}],"wp:attachment":[{"href":"https:\/\/newmain.muzeumnovojicinska.cz\/wp-json\/wp\/v2\/media?parent=21714"}],"wp:term":[{"taxonomy":"category","embeddable":true,"href":"https:\/\/newmain.muzeumnovojicinska.cz\/wp-json\/wp\/v2\/categories?post=21714"},{"taxonomy":"post_tag","embeddable":true,"href":"https:\/\/newmain.muzeumnovojicinska.cz\/wp-json\/wp\/v2\/tags?post=21714"}],"curies":[{"name":"wp","href":"https:\/\/api.w.org\/{rel}","templated":true}]}}