Bronzový depot z Krnalovic Cenný depot bronzových předmětů nalezený v nedávné době na severozápadním úpatí Palkovických Hůrek se podařilo zdokumentovat a uložit do sbírek díky spolupráci veřejnosti, Archeologického ústavu v Brně a pracovníkům Muzea Novojičínska. Ti provedli nejen výzkum v terénu, ale návazně také konzervaci a dokumentaci jednotlivých částí depotu,…
Malířské dílo Adama Kašpara patří navzdory mládí svého autora k nejzajímavějším a nejoceňovanějším součástem dnešní české výtvarné scény. Adam Kašpar je absolventem Akademie výtvarného umění, to samo však říká jen málo o tom, čím se vlastně Adam ve své tvorbě zabývá. Jeho malířským plátnem je nejširší a nejpůvodnější svět, který nás obklopuje, Příroda s velkým P. …
Článek vznikl díky podpoře a poznatkům získaným během pobytu realizovaného v rámci programu Erasmus+ (KA1 – Learning Mobility of Individuals – School education, Adult education and Vocational education and training) ve dnech 7.-10.7.2024. STARÝ JIČÍN - VÝVOJ A STRUKTURA SÍDLA NA SEVEROVÝCHODĚ MORAVY Na základě dosavadních…
V tomto videu představíme šňůry ke krpcům zhotovené z kozí srsti. Kdybychom navštívili beskydské pastevce na horských salaších na konci 18. století, zcela jistě bychom byli překvapeni jejich vzhledem. Ten byl totiž na hony vzdálen dnešním romantickým představám. Už tehdejší vzdělance, kteří na salaše zavítali, udivoval pastevecký oděv. Zaujala je černá valašská košile napuštěná tukem…
Článek vznikl díky podpoře a poznatkům získaným během pobytu realizovaného v rámci programu Erasmus+ (KA1 – Learning Mobility of Individuals – School education, Adult education and Vocational education and training) ve dnech 7.-10.7.2024. ŠTRAMBERK VE STŘEDOVĚKU Archeologické památky jsou známou a nedílnou součástí Štramberka a některé ho proslavily…
Lidé a život ve Frenštátě Výstava fotografií přibližuje všední i sváteční život frenštátské společnosti v 19. a 20. století. Na stovkách zvětšenin originálních fotografií návštěvníci uvidí, jak lidé trávili svůj volný čas, čemu se věnovali, čím se živili nebo v jakých spolcích působili. Lidé svůj volný čas trávili zejména v přírodě, jak turistikou nebo při společných setkáních s rodinou…
Přestože štramberským jeskynním lokalitám věnoval Maška několik let svého života, jeho archeologické zájmy nebyly vázány jen na ně. Už v roce 1882 zahajuje paralelní výzkumy na vzdálenější lokalitě, jíž byla stanice „lovců mamutů“ v Předmostí u Přerova. Navazuje zde na dřívější výzkumy svého mentora Jindřicha Wankela, s nímž zde později kopali společně. Zdá se, že měsíc…
Po absolutoriu a získání aprobace pro výuku matematiky a deskriptivy na českých i německých středních školách se Maška v roce 1878 nejdříve pokusil získat místo v tyrolském Imstu. Naštěstí pro moravskou archeologii a paleontologii byl v konkurzu neúspěšný. Jeho kroky poté zamířily opačným směrem a v témže roce po letních prázdninách přijímá místo na německé…
Technologie výroby i samotný výsledek se samozřejmě velmi lišily od řemeslných provazů zhotovovaných na mnohem důmyslnějších "provaznických kolovratech". Domácí výroba provazů byla velmi jednoduchá a vyžadovala jen minimální vybavení. Konopné stonky se vylámaly a získané lýko se vyčesalo. Následně se koudel spřádala na kolovratech. Zhotovené hrubé nitě se natáhly na provaznický vozík a stočily do…
Technologie výroby i samotný výsledek se samozřejmě velmi lišily od řemeslných provazů zhotovovaných na mnohem důmyslnějších "provaznických kolovratech". Domácí výroba provazů byla velmi jednoduchá a vyžadovala jen minimální vybavení. Konopné stonky se vylámaly a získané lýko se vyčesalo. Následně se koudel spřádala na kolovratech. Zhotovené hrubé nitě se natáhly na provaznický vozík a stočily do…
Matce Anně a otci Františkovi se Karel narodil jako jedno ze tří dětí 28. srpna roku 1851. František byl blanenským řezníkem a malému Karlovi zbývalo několik dní do čtvrtých narozenin, když jeho otec náhle zemřel coby jedna z obětí místní epidemie cholery a tyfu. Tato událost patrně nevymizela z Karlovy paměti po celý život. Aby uchránila rodinu od…
VEJCE JAKO SYMBOL Vejce mělo svou důležitost v rámci velikonoční obřadnosti ležící na prahu zemědělského roku. Symbolizovalo plodivou moc přírody a od pravěku představovalo proces obnovy života. Lidé byli fascinováni kulatým, zdánlivě neživým předmětem. V něm se však ukrýval zlatavý žloutek, podobně jako se ukrývá slunce v zimním období, aby na jaře, stejně jako vejce, dávalo nový život.…
